Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S kapitánem Exnerem, pověstným elegánem mezi českými kriminalisty, se mohou diváci setkat opět, a sice ve filmu Smrt talentovaného ševce. Přepisu detektivního románu Václava Erbena se v roce 1982 chopil režisér Jan Schmidt a roli šaramantního a inteligentního vyšetřovatele svěřil Jiřímu Kodetovi. Exner tentokrát pátrá po vrahovi obuvníka Rambouska, proslaveného (a také majetného) naivního malíře. Řeší však celou řadu záhad, k nimž dochází na starém zámku. Postupně odhaluje přediva vztahů v městečku Opolná, kde právě tráví dovolenou. Exteriéry filmu se natáčely v krásném okolí zámku Opočno. Vedle Jiřího Kodeta ve filmu uvidíte Antonína Hardta, Janu Bouškovou, Miroslava Zounara, Vladimíra Kratinu a Karla Augustu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (126)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Po dvou slabých erbenovkách ze 70. let se naskytla nová šance vzkřísit oblíbeného kapitána Exnera, tentokrát s tváří Jiřího Kodeta. Po Valovi ze 60. let velmi zajímavá volba, Kodet je mazlivý k ženám, umí nosit sako, i ta jeho patka je vždy upravená, scénář Jana Schmidta není trapný... leč cosi tomu k dokonalosti chybí. Chtělo by to rafinovanější Exner Girl, přeci jenom taková Jana Boušková byla vždycky užitečnou herečkou, nikoli ale sexy blběnkou. Ale již je to sledovatelná barrandovská krimi 80. let, u které především mrzí, že nebyla rozepsána pro celý volný cyklus. Co následovalo, opět bohužel v televizi, byla totiž opět katastrofa. ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Dodnes považuji sérii detektivek s Michalem Exnerem za jednu z nejlepších, která v české literatuře vůbec vznikla. Filmový osud je docela zvláštní, ačkoli to volá po sérii, nikdo nikdy nehrál Exnera dvakrát. Celkem vím o pěti zpracování s pěti herci ani v TV nevznikl seriál Exner (Oprava, v tomto století ano, v Michalem Dlouhým, který není špatný Exner). Jiří Vala to začal docela slušně v Pokladu byzantského kupce (1966, režie Ivo Novák), sice mu trochu podle mne schází Exnerova elegance, ale jinak jde a Gabi Vránová tam střihla rozkošnou blběnku a mezi ní a Exnerem to jiskří slušně, to se v šedesátých smělo. Následovala televizní Bláznova smrt, kde Exnera hraje typově podle mne také dobře Petr Kostka, elegance by být mohla, ale pan režiisér Zdeněk Kubeček z toho udělal neuvěřitelně utahanou záležitost, která navíc v roce 1973, velmi tuhé normalizace, nemohla mít žádné sexuální náznaky (ostatně nápadně elegantní oblečení taky ne), že by soudruh kapitán vyjížděl po Táně Fischeorvé nepřipadalo v úvahu a Regina Rázlová taky nic nezachránila. Navíc obsazení nejtužšího stranického jádra Prokoš Vicena Švorc poněkud sráží atmosféru. Pak je opět filmový Čas pracuje pro vraha, 1979, kde herecky skvěle i typově slušně (jenom mu chybí exnerovská chuť po hezkých dívkách) Exnera zahrál František Němec, ovšem jednak režíroval Jiří Hanibal, což nedává mnoho šanci, ale zejména Exner se ze zcela nepochopitelných důvodů jmenuje Marha (také kapitán). Asi by to chtělo nějakého pamětníka, protože to je zjevný produkt schvalovacích barrandovských šibřinek té doby. Zřejmě se Exner nehodil (ostatně on nikdy nebyl dost socialisticko kriminalistický jako hoši příslušníci ze seriálů nebo jako Slávek Jandák. Jiří Kodet mi osobně sedí jako Exner nejlépe (zejména elegance, tak ty dívenky, to se obojí v roce 1982 už mohlo), ale režijně je to utahané až běda a hlavně kolem Kodeta chybí herci partneři. Jan Schmidt obsadil sice stranicky ukázněnou partu (Zounar, Čáp, Mareš, Hardt), jenže oni šmrnc nemají. Karel Augusta už to nezachrání, Nicméně exnerovské hlášky tu jsou "Panebože, on to našel! To s ním zase nebude k vydržení!" "Tak si to shrneme". Poslední mně známý Exner pak je Karel Heřmánek v režii Jana Prokopa, 1985, ale to je zatím někde v TV archivech, moc sháním Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí. No sehnal jsem je a je to hrozně špatné, jakkoli KH by mohl být Exner docela zajímavý. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Nevýrazná kriminálka s majorem Exnerem, kterého ztvárnil Jiří Kodet. Líbila se mě atmosféra červnových dnů a prostředí, kde se vyšetřování vraždy odehrávalo, nelíbilo se mě náhlé vzplanutí majora Exnera mezi místní dívkou, kterou zahrála Jana Boušková, to mě připadlo docela přestřelené a do příběhu se nehodící. ()

BigBang 

všechny recenze uživatele

Dle mého vydařený film. U mě osobně nejoblíbenější role p. Kodeta - elegantní, šaramantní, vtipný. Pí. Bouškovou jsem nemíval rád ve filmech, ale zde je fajn. A samozřejmě něžná blondýnka pí. Steinmasslová zamlada. Přestože jde o detektivku, převládá líná prázdninová atmosféra. Studentky, co provázejí na zámku, randí o sto šest. Kapitán snídá tu v hotelu (dršťková s pivkem), tu na stojáka v obchodě (dvě koblihy a mléko). Žádná scéna není zbytečně natahovaná, odsýpá to. Postavy nejsou (jen) figurky, ale mají vždycky trošku něco navíc - přestože anebo možná protože je nehrají všechny národní umělci, ale spíš herci ze druhé nebo třetí řady síně slávy. Rád se na ten film dívám znovu. V kontextu ostatních čs. detektivek té doby stojí za zmínku, že ve filmu nevystupuje žádný třídní nepřítel, emigrant či obdivovatel Západu, dokonce ani žádný vysloveně zlý člověk, což dále zlepšuje můj divácký zážitek. ()

farfalla 

všechny recenze uživatele

Viděla jsem film ‚Poklad byzantského kupce‘ (1967), kde byl kapitánem Exnerem Jiří Vala, který se mi moc líbil. ‚Smrt talentovaného ševce‘ je v porovnání s ním unylejší, má únavnou písničku, která se pořád opakuje, příběh nemá žádné napětí, vyšetřovatelé jsou bez zaujetí případem, zkrátka tento film nemá šmrnc a lehkost. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (11)

  • Kvůli Janě Bouškové (Lída) a Jiřímu Kodetovi (Michal Exner), kteří denně hráli ve 150 km vzdálené Praze, se film natáčel pouze od devíti hodin ráno do tří hodin odpoledne. Poté štáb neměl co dělat a začala volná zábava, což se nelíbilo odborářům, kteří chtěli, aby štáb a herci jezdili domů k rodinám. [Zdroj: Aha] (carott)
  • Kapitán Exner (Jiří Kodet) jde do nemocnice za doktorem Hauserem (Vladimír Kratina). Vrátný mu oznámí, že doktor tam není. Následuje scénka v baru, kde klávesista hraje melodii na keyboard. Přitom můžeme vidět, jak levou rukou přestal hrát basový doprovod a místo toho uchopil cigaretu a potáhl z ní. Přitom však basový doprovod nejenže zní dál (dalo by se to vysvětlit dozvukem, sustainem), ale i se mění, jakoby muzikant neustále aktivně levou rukou hrál. (pjotri)
  • Skutečným autorem Rambouskových obrazů je malířka Vlasta Dlouhá. (Fenk)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno