Černé brýle

Jednu hviezdičku si ešte nechám, kvôli starým nesmrteľným flákom, ale mal som pokušenie pridať ju už kvôli nádhernému pulzujúcemu atmosférickému soundtracku s ozvenami Goblins, alebo kvôli prvej, čiste praktickej, a poriadnej gore scéne. Potom sa to trochu spomalí a ku koncu je ďalšia parádna pocta podobným gore scénam zo Suspirie, alebo Fulciho The Beyond, ale zatiaľ nás príbeh pekne vcucne, zžijeme sa s postavami a vychutnanáme si skvelý, sebavedomý dej s napinavou poslednou štvrtinou. Ako celok to vôbec nenudí, nie je to len pripomienka starých titánskych čias, ale film obstojí aj sám o sebe. Hlavná hrdinka je sexy a sympatická, súcitite s ňou, keď príde o zrak, je skvelo a civilne zahratá, funguje aj jej chémia s čínskym chlapcom. Asiu som síce spoznal až neskôr, ale takisto si svoju rolu odviedla sympaticky a presvedčivo. Killer síce mohol byť lepší, ale zasa je asi poplatný modernej dobe, všetkého schopný a vo vzťahu k hlavnej hrdinke ho budete nenávidieť. Je to výborne nakrútené, síce nie tak artisticky a farebne ako v minulosti, ale krásne plynulo, naväzujúco, vťahujúco. A som nesmierne rád, že sa film obišiel aj bez CGI, utiahol to na napätí, postavách a geniálnom soundtracku. Bravo, maestro, chýbali ste nám a chceme viac! (25.10.2022)

Pre mňa je Argento jeden z najpreceňovanejších, hororových tvorcov. Natočil tak dva-3 slušné snímky v rámci žánru, pričom tie dosahovali úspech pred viac ako 3O rokmi. Za mňa je zaseknutý v čase. Hudba tradične solídna, gore ešte ako tak, no všetko ostatné je tak Dario-vsky svojské, že len zriedka komu jeho spôsob práce zapasuje. Je mi to fakt ľúto, ale tieto jeho námeto-dejové gialla stoja fakt za hovno .. (22.06.2022)

Od kedy Argento natočil jedno z najlepších giall aké poznám ( Profondo Rosso) ubehlo už 47 rokov a práve v tej dobe natočil svoje najväčšie skvosty. No, ale to nemal ani 40 rokov a i keď sa hovorí, že čo sa v mladosti naučíš, to ako by si v starobe aj našiel, tak sa hovorí i to, že Váž si starca i vtedy, keby zo stareckej slabosti zabudol to, čo vedel. A to je prípad aj tohto pána režiséra. Giallom by som to nazval, ale len na začiatku, potom je to už len klasická naháňačka o mačke a myši. Dochádza tu k neskutočným hlúpostiam, či je to správanie postav alebo napredovanie v príbehu. Veľa sa toho tu nedeje a aj keď to ma prijateľnú stopaž, je to dosť rozťahane a aj nezáživne. Mne nikdy v giallu nešlo o gore, ale o atmosféru a tu prakticky ani nie je a to je asi tak najsmutnejšie, lebo giallo bez atmosféry je ako rybník bez vody. Herci sa teda moc nevyznamenali a to hlavne  Ilenia Pastorelli, ako slepá to určite verne nezahrala. Ale ani ostatní neboli nejako schopní. Je tu veľa chyb, ale hlavne vrah, ktorý je nezaujímavý a totálne mimo úrovne, na akú som pri giallach zviknutý a preto toto giallo nemá šancu na úspech, lebo neponúklo nič, čo by bolo aspoň trocha stráviteľne. Slabé 2*. (10.11.2022)

Hodně zvláštní film s jistou atmosférou, divnými kombinacemi a skvěle našlápnutou muzikou. Film rozhodně určený menšinovému publiku, hororové prvky jsou okrajové, spíše jde o atypický thriller s několika explicitními scénami. Nic pro slabší povahy a lidi s chorobným strachem ze psů. No a trochu mě vyděsilo, když jsem polovinu stopáže hledal Asiu Argento, asi jsem ji dlouho v ničem neviděl :-( (02.09.2023)

Filmová Itálie se změnila a i když se občas podaří alespoň uctít pro fajnšmekry úžasné filmové období, tak je doba giallová nenávratně pryč. Maestro Argento patří  bezesporu k legendám italské kinematografie jako takové a v rámci nejen gialla, ale i hororu stvořil kultovní a legendární filmy.  Po deseti letech od propadáku s Draculou (stále se mu tedy vyhýbám) se vrací.  A bohužel, dobře to nedopadlo. Zatímco před lety uměl maestro rozehrávat  velká  a hýřivá představení, kde  zejména spojení obrazu a hudby bralo dech, tak dnes tu máme jen slušný hudební podkres a pohříchu docela málo využívaný a co do obrázků, tak nějaké pocity vyvolá jen první  brutální vražedný útok. Rukavice, chladná zbraň, temnota, všechno tu je, ale jakoby mistr už zapomněl jak s těmito proprietami pracovat a atmosféru strachu, tak typickou pro giallo, se přes veškerou snahu vůbec nedaří navodit.  Samostatnou kapitolou je volba hlavní herečky. Vyžilá milfka se sice pěknou postavičkou, ale s prachbídnými hereckými schopnostmi, Ilenia Pastorelli chvílemi předváděla tak otřesné kreace, že to vypadalo, že si sem tam něco i šlehla. Děs, běs.  Nejlépe de facto hrála režisérova dcera Asia, kterou jsem málem nepoznal a které táta přihrál rozhodně zapamatovatelný konec.  Uškrcena s hysterickým křikem na rtech...   V průběhu celého dění  je pak jen tak mimochodem odhalena identita páně vraha a jeho motivace je i na italské poměry docela neuvěřitelná.  Vše nakonec doškobrtá k závěru, kde si maestro vzpomněl, že by měl přidat zase trochu krve a čeká nás poslední gore scéna...   Spoiler: A pes se nažral, koza Ilenia bohužel zůstala celá. Nejsmutnější na celém tomhle filmu je, že nejhorším prvkem je  unylá  a statická Argentova režie, kdy nechává "herce" dělat si, co chtějí, případně vytváří nesmyslné scény zcela bez napětí (útok na policisty před Dianiným domem). Už netočte, maestro... (10.11.2022)