Půlnoční kovboj

Po opětovném zhlédnutí definitivně přidávám do top 10. Těžko tenhle film popsat, je to drama s trochou artu, sociální kritiky a v centru všeho je zvláštní, ale neskutečně dojemné přátelství naivního a nezkaženého kovboje Joa a zatrpklého, strádajícího Ratsa. Sázka na kontrast obou charakterů se velmi vyplatila a chemie mezi oběma herci je neuvěřitelná. Voightovy ublížené, raněné pohledy a Hoffmanova bolest a zkroušenost se prostě nedají zapomenout. V neskutečně hutné a nepříjemné atmosféře beznaděje si jsou jeden druhému oporou. Nejdřív Ratso chrání Joea před jeho vlastní naivitou a nezkušeností, vaří mu, pere mu, než se karta obrátí a Joe svádí nerovný boj s Ratsovou rychle postupující nemocí. I přes to, že obě postavy (tedy hlavně ta Hoffmanova) nejsou moc líbivé - gigolo a slizký zlodějíček - film je postupně obnaží a zlidští tak, že si pro ně divák doslova kouše nehty. Psychedelická část ve Warholovském bytě hodně utkvívá a ve scénách, kdy Ratso nemůže vyjít schody a znepokojený Joe mu pomáhá upravit se na "párty" nebo když se mu Ratso svěřuje, že nemůže chodit, se mi svíral žaludek. Konec je emočně naprosto zdrcující. To, že jsem se z toho úplně nevzpamatovala ani za dva dny, nakonec rozhodlo, že film poputuje do topky. Za mě jsou Joe a Ratso nejlepší Voightova a Hoffmanova role v životě. A nezapomeňme zmínit přesnou hudbu Barryho + Everybody's talking Harryho Nielsena a harmonikové theme. (11.07.2017)

Není divu, že tento snímek obdržel hned 3 Oscary.. je až s podivem, že Dustin Hoffman si neodnesl sošku za ztvárnění kulhavého a tuberkulózou prolezlého vandráka (ovšem John Wayne si ji zasloužil..), neboť pro mě zde vedle Strašáků a Absolventa plus snad ještě Rainmana podal svůj nejlepší výkon, ačkoliv vybírat v jeho filmografii nejlepší herecké představení je úkol velmi těžký (vzpomeňme třeba Motýlka, Malého velkého muže, atd.). Jon Voight tu vdechl život také velmi zajímavé postavě. Nad tím vším však stojí vynikající soundtrack a především poutavý příběh o přátelství a životě demonstrovaného bez nějakých zvláštních příkras. Snímku rovněž nelze upřít atmosféra chudoby, zaplivaného prostředí a New Yorku tehdejších let. (02.06.2013)

Klasika šedesátých let, která ani po letech neztralita moc ze svého kouzla. Příběh nese veškeré rysy své doby (sexuální odvážlivost, drogy, smutné konce...). Mladý kovboj si přijede do New Yorku splnit sny, místo toho nalézá zklamání a hořký konec, když mu na cestě na Floridu v autobuse zemře jeho tuberkolozou nemocný přítel. Výborné výkony Hoffmana (kde tenhle herec zahrál špatně?) a Voighta. Film získal Oscary za nejlepší film, režii a scénář........ (28.09.2007)

Jsem rád, že se skrz Českou televizi poslední dobou dostanu ke starým americkým filmům oceněným tehdejším oskarovým sousoším. Dostal jsem se třeba i k tomuto naprosto úžasnému dramatu, na kterém například svojí kvalitou vůbec nepoznáte jeho stáří. Nevím, čím začít, abych Vám dal najevo, že tenhle film je opravdová špica. Snad abych začal tím střihem. Je na něm hrozně znát ona preciznost a pracnost. Pracnost v tom smyslu, že díky střihu a záběrům na tehdejší New York máte šílený pocit zmaru, smutku a beznaděje. Takhle depresivní New York je možná právě to, co Vás na americké kinematografii tak přitahuje. Jiné filmy v podobném duchu jako je například Taxikář nebo koneckonců Nolanova trilogie o Batmanovi (kde jde spíš o pseoudo New York) těží z podobné atmosféry. A ne jinak je to zde. No a pak je třeba zmínit samotný námět. Jon Voight hraje šíleně naivního kluka, který má pocit, že mu patří svět. Teda do té doby než v New Yorku narazí a navíc potká somráka ze somráků nejpovolanějšího – Dustina Hoffmana. V tu ránu se tu rodí další z řady geniálních hereckých výkonů. Tohle totiž není o výkonu, který by byl „jenom“ v hlavě, tady Dustin fyzicky neskutečně trpí. Zároveň se film proměňuje a vzniká silný příběh o přátelství. Prostě pěti hvězda jak vyšitá. A navíc film vypovídající o tehdejší popkultuře květinových dětí především tou neskutečnou scénou v bytě nějaké té místní Yoko Ono. Já byl v šoku. Kde může, tam Vás tento kousek překvapí. Hlavně svojí filmařinou. (30.10.2019)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Hodně drsný snímek z hodně surového New Yorku. John Voight a Dustin Hoffman zachyceni v proměně v bezdomovce. Film jako takový mne příliš neoslovil (nevím, proč všichni slintají blahem nad perfektním zobrazením špíny a hnusu), ale herecký výkon Hoffmana - to byl koncert. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=jnFoaj8utio (04.02.2009)