Chůva na zabití: Krvavá královna

Nikedy by rodicia mali povedat nie. Mami, mozem si skratit meno na tri pismenka? Mami mozem si natocit film, kde si budem robit co chcem? Mami bola to sice uplna blbost ale mozem spravit este sibnutejsie pokracovanie? Mama nevedela povedat nie a preto sa Joseph McGinty Nichol nazval McG a natocil pokracovania dost uletenej Babysitterky. Ako spravna dvojka, je tu vsetkeho viac. Okrem zmyslu. Zmysel tu nedava nic. Fuck logic, stat sa moze hocico, co McGho napadlo. Pozrel som si to hlavne kvoli Jenne Ortega, ktora ma bavila vo Wednesday. A musism povedat ze tento uleteny gulas bol solidne guilty pleasure. Ak sa vam pacila jednotka, ale mali ste pocit, ze sa to este drzalo pri zemi a znieslo by to viac hovadin? Potom si pozrite dvojku, inak nie. Ale Ken Morino, Robbie Amell a Chris Wylde su zas top. 3* (05.12.2022)

Je to vlastně přesně takové, jaké jsem to čekal, což rozhodně není kritika. Větší, střelenějším vtipnější a krvavější (respektive marmeládovitě - limonádovo - gejzírovější), o něco víc sexy a v závěru i poměrně překvapivě, ale zároveň logicky vypointované. Pokud se vám líbil první díl, budete spokojení, pokud ne, pak předpokládám, že se na tenhle dívat nebudete. A jestli ano, dobře vám tak. (24.09.2020)

Ještě víc ujetější než předchozí krvavé hody v baráku. Tady to lítá hlava nehlava, hektolitry krve stříkají kolem, ale minulý díl byl přeci jen o něco zábavnější. A bylo tam víc Samary Weaving. Výplach hlavy zábavný, odreagování zábavný, ale logiku v tom nehledejte. Postavičky se totiž střídavě objevují a zase mizí bez logiky věci. McG se tu definitivně urval z řetězu. 55% (27.09.2020)

Jednička je jednou z mých TOP guilty-pleasures, ale dvojka je bohužel ze slabšího soudku. Sem tam se objeví geniální hláška (dálkáče) nebo scéna, ale jinak je to zbytečně rozbředlé a možná i dlouhé. Jednička byla dokonalá svou bizarností a zpracováním jednotlivých "killů", které dostaly svůj adekvátní prostor, a prostě bavily od začátku až do konce. A i tady je vidět, že když se tvůrci snaží, právě tohle je jednou z nejsilnějších stránek filmu. Ale žel bohu, tady je toho opravdu pomálu. Většinu dvojky totiž strávíte hlavně zíráním do výstřihu Emily Alyn Lind, který prostě a jednoduše nejde přehlédnout. Kdyby se navíc méně planě kecalo (hlavně mezi rodiči), určitě by se z toho dalo mnohem vytěžit více. Navíc je tam několik plot-twistů, které jsou vám jasné už od samého začátku, ale aspoň dva "zvraty" vás dokážou mile překvapit. Pokud bych to měl nějak shrnout, tak řeknu asi tolik... Jestli jedničku milujete, asi vás bude bavit i dvojka. Celkově však čekejte minimálně o třídu horší zábavu. A pokud se plánuje nějak završit trilogii, poprosil bych určitě více Samary Weaving! Celkem výstižně - za 3. (11.09.2020)

Pokračování Chůvy na zabití jsem zhlédl jenom pár chvil po jedničce, což mělo své výhody, ale i nevýhody. Nemusel jsem si připomínat děj a všímal jsem si nejednoho odkazu na předchozí díl - v čemž ale tkvěly ty nevýhody: Nejenže se jedná o vyvražďovačku, jde i o totální vykrádačku jedničky, která jenom děj posouvá do větší absurdity a na nejednom místě jede proti logice svého předchůdce. Jenna Ortaga byla fajn, ale její účast nepomohla, zatímco Emily Alyn Lind byla vyloženě na pěst. Samotný závěr filmu byl jen trpkou třešničkou na tomto bizarním krvavém dortu. (12.09.2023)