Candyman: Ďábelský přízrak

„ŘEKNI MÉ JMÉNO…“   Přiznávám (bez mučení) – viděl jsem hodně píčovin, ale tohle je můj první Candyman v životě! Celkem brzy se to rozjede a líbí se mi to téma, ta  zápletka. Troufnu si napsat, že je to docela zábava (pro ty co u zrcadla vydržej držet hubu!).     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci, aby všichni říkali mý jméno. 2.) Nevím, proč kolem mě furt lítá ten roj včel.  ///  Thx za titule „Petr Zenkl“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (04.07.2022)

Zajímavé pojetí Candymana. Už je to nějaký ten rok, co jsem viděl původní film, ale myslím si, že můžu tvrdit, že v této verzi se rasismus zkoumá mnohem více. Což je samozřejmě v pořádku, ale... moc mi to tu nesedlo. Máme tu na jednu stranu ukázány různé úspěšné černochy pohybující se v umělecké sféře, kteří se skrz hororový děj dostávají ke kořenům rasismu na jednom chudším sídlišti. To není kdovíjak zajímavé, ale dějově je to hlavně horor, takže dejme tomu. Bohužel postupně jsou postavy čím dál míň sympatické a to v čele s hlavním hercem. Možná jsem to špatně pochopil a někdo by mi to lépe vysvětlil, ale fakt se mi nelíbilo finále, kde se vlastně Candyman stává jakýmsi symbolem odporu proti rasismu či aspoň rozhořčenou obětí rasismu... nebo se můžete obecně dovolat jeho smrtícího háku, když vám někdo ubližuje? To vůbec nedává smysl v rámci filmu, kde několikrát je Candyman vyvolán úplně náhodně a úplně náhodně masakruje lidi, kteří nic neudělali - a mezi nimi jsou i černoši. Možná si někdy dohledám nějaké vysvětlení a komentář změním, ale v tuhle chvíli na mě Candyman působí jako film, co chtěl být slasherem i politickým komentářem a je to k sobě sešitý horkou jehlou, takže výsledek nějak nefunguje. Občas je tam ale nějaká fajn natočená scéna a je to vcelku zábavné. (5/10) (06.07.2022)

Bee Lives Matter! Na tři dekády starý kult, který se taky nebál být sociálním komentářem, to ztrácí v hodně věcech. V urbanismu si libující kamera sice vtipně změnila polohu z letícího na ležícího pozorovatele a dokáže zaujmout estetičností vizuálu, nicméně na atmosféru prostoru a času, Glassovu hudbu a především sílu mýtu Roseova filmu to dosáhnout neumí. V čem jej ale rozhodně trumfne, je tlak prstů na tepu doby a explicitním obžalováváním všeho od gentrifikace až po „bílé, kteří milují, co černí dělají, ale je nemají rádi.“ To „racial justice“ kyvadlo se už snad blíží k největší výchylce. A pak, nevím jestli dříve, nebo později, ale vím to s jistotou, kvůli velikosti svého vychýlení zase nezastaví v rovnovážné poloze. A tento Candyman možná bude na stejném seznamu jako nyní Fullerův White Dog a animovaný Dumbo.. (08.10.2021)

Asi by som mal dať repete jednotky, lebo najnovší prírastok do série ma úplne nadchol. Doteraz vrchol z produkcie Jordana Peela. Film skvelo pracuje s motívmi tak vnútorného sveta ságy Candyman, ako aj s jeho priemetom do reality. Skvelým príkladom je motív gentrifikácie, architektúry a ich sociálneho rozmeru, ktorý výborne dotvára filmový svet Candymana. Toho nevracia späť do rovnakého prostredia ako pred 30 rokmi, naopak vierohodne ho situuje do spoločnosti, ktorá sa za tri dekády niekam posunula. Téma umenia sa zrkadlí aj vo vizuálnej stránke, ktorá je precízna a vraždy sú mimoriadne esteticky nasnímané. Jeden z najlepších filmov z vlny "arthouse horror" z uplynulej dekády. (16.09.2021)

Domýšlivý blábol. Původní Candyman výborně fungoval sám o sobě jako horor, tenhle reboot nefunguje jako zhola nic a o nějaké atmosféře a strachu o postavy si můžete nechat jen zdát. Jediné scény, které stojí za zmínku, jsou onen všemi velebený oddalovaný záběr na probíhající vraždu a podobné vizuální nápady. Celé se to však rozpadá jak v pokusech navázat na mytologii původního filmu (včetně naprosto náhodného a matoucího camea Tonyho Todda), tak i v šíleně doslovných pokusech o nějakou sociálně-kritickou výpověď. (25.12.2021)