365 dní

Příběh filmíku se točí kolem Laurinky, která tak trochu neví co chce. Zároveň se nudí se svým aktuálním (asi) přítelem (nejsem si jistý, protože jsem asi špatně poslouchal) a proto se nechá unést primitivem z nějaký mocný rodinky, který je ultimátní svůdník a psychouš, který se při ehm ehm styku tváří jak Shrek, když mu někdo cizí strčí patu do bažiny. Guilty pleasure scény fungují, ale čekal jsem toho trochu.. no více. Podtrženo, sečteno, Poláci se posnažili a vyvařili si jednu mini-prsatou hvězdičku. 1/5 (30.04.2023)

Tohle si komentář ani nezaslouží, ale budiž... Po mnoho let vznikalo spoustu adaptací, které se opíraly o silné předlohy. Přeci je, když už někdo napíše knihu, postavy jsou promyšlené a od základu vybudované, takže napsat scénář je už brnkačka, ne? No a pak je tu film 365 dní, který ukazují, že i podle předlohy lze natočit totální koňské lejno. Nevím, zda je tady vina přímo na straně knihy, ale nehodlám to v tomto případě zjišťovat. Co ale vím, že sledujeme dvě naprosto nerelisticky napsané postavy, kterým by divák měl z nějakého záhadného důvodu asi fandit, aby si k sobě našly cestu. Přestože scénář sám naznačuje nějaké možnosti, jak by toto hledání si cesty mohlo proběhnout, nestane se tak. Místo toho se Laura vrhá do náruče svému únosci asi v polovině stopáže po událostech, kde si nejste jisti, zda k Massimovi opravdu začíná něco cítit, nebo se cítí jen provinile. Nadcházející sexuální scény, přestože jsou žhavé a dobře natočené, mohou v nejednom divákovi vyvolat pocit, že tohle není úplně v pořádku. Nechápání celého jejich vztahu vychází do velké míry i z dialogů, které jsou nepřirozené, plytké a působící jako z nějaké fan fikce. Massimo je prostě mafinán, má okolo sebe rodinu, vlastní kluby, na všechno má lidi, atd. Všechny jeho věty a chvástání se působí prostě tak genericky, že by takhle nekreativní snad nebyla ani AI. Přidejte k tomu náhodné hudební předěly, které jsou místy přerušeny jen na pronesení dvou vět, a občasný text písní naprosto nesouvisející s dějem na obrazovce a voila, máte bizarní výtvor, oproti kterému Padesát odstínů šedi působi sakra dobře. (27.04.2024)

Příběhově je to tak blbý, že mi nešlo přestat se na to koukat. Padesát odstínů šedi má alespoň nějaký dobře napsaný příběh, tohle bylo natočený fakt jen pro ty erotické scény, které jsou hodně intenzivní a vypadají reálně. Možná bych to nazvala lehkým pornem. Občas i ty herecké výkony mi přišly křečovité a nucené. Na druhou stranu chemie mezi hlavními postavami byla hmatatelná. Koukla jsem se na to z nudy, nelituju toho, ale znovu se na to rozhodně už nepodívám. (06.05.2022)

Vraj podľa knihy, ktorú napísala ženská. No tak to bude úroveň asi našej Evity. Viete si predstaviť ešte horšie než 50 odtieňov šedi? Ja som si doteraz nevedel, ale vidím, že niektorým filmárom nerobí problém prerážať dná. Primitívne, hlúpe, nelogické a navyše aj násilné. Akože ten macho, do ktorého sa mala hlavná protagonistka zaľúbiť je hovädský tyran a nikomu to nevadí, odrazu feministky nekričia, lebo to napísala žena? Strašne nechutná sračka a čo je najhoršie ešte aj s neuveriteľne otrasnou angličtinou. (10.06.2020)

Velké zklamání. Jedná se o vykrádačku Padesát odstínů šedi a Pretty Woman. Byla tam spousta scén, které byly okopčeny právě z těchto dvou filmů. Hlavním mínusem tohoto snímku je však scénář, který je naprosto příšerný, už od začátku vám ten příběh nedává moc smysl. Co se týče obsazení, tak Michele Morrone se na svou roli hodil, avšak Anna Maria Sieklucka hrála uměle, vůbec to neprožívala, absolutně jí ta role nesedla. (19.06.2022)