Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (155)

horovska 

všechny recenze uživatele

Skvělý Schmitzer v drsném snímku z uranového lágru pro politické vězně. Atmosféra mezi vězni je zcela odlišná od jakékoliv jiné kriminální "sebranky", ne kterou jsme zvyklí z jiných podobných filmů. Jsou to často vzdělaní a inteligentní lidé, lidé s morálními zásadami. To je snad to jediné, co toto činí peklo přijatelným. A najednou se mezi tyto lidi dostane ten, kdo tam velkou část z nich dostal, na kdo jim všem nelidskými předpisy udělal z výkonu trestu krutý boj o přežití. Nejsilnější moment celého filmu pro mne je chvíle, kdy se pokouší plukovník pochopit motivy vězně Svobody, který ho chrání před spravedlivým hněvem ostatních vězňů. Silné momenty a famózní Jiří Schmitzer. Neprávem zapadlý film, kterému by slušel výlet po světových filmových festivalech. ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Neskutočne ma lákal námet v podobe nútených prác pre politických väzňov v lágroch. Tradovali legendy o tom, akým spôsobom tam boli ľudia s opačnými názormi doby, ktorá si to vyžadovala či vynucovala - týraní. Najmä preto som tak nejak dúfal, že ma snímok vtiahne do deja, že ma samotná skúsenosť bude aspoň čiastočne bolieť tak, ako hlavných predstaviteľov. Lenže ono to má taký zvláštny nádych, k čomu prispelo najmä herecké obsadenie, ktoré vďaka svojim nesympatiám, nedokázalo vo mne vyvolať žiadnu empatiu či antipatiu. Taktiež neviem, ako si ma môže získať film s tak výborným námetom, keď (ako píše užívateľ "misterz") dejovo negraduje, či samotná eskalácia konfliktov v podstate skoro neexistuje. Na jeden krát možno nie najhoršia skúsenosť. Ako snímok, ktorý by mal odstupom času pobúriť, respektíve vyvolať odpor voči dávnemu režimu - nefunkčné. Prišlo mi to ako zážitky "z vojenčiny" Slovákov v Aši, respektíve Čechov v Spišskej Novej Vsi. Dokonca aj tam bola väčšia šikana .. ()

Reklama

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Byl jsem zvědavý na film, který měl potenciál třeba Tmavomodrého světa. Ale přes skvělé herecké výkony, dobře vykreslenou atmosféru i třeba famózní využití Beethovenovy 7. symfonie tomu chybělo to úplně základní - příběh s gradací a především důveryhodnost. Stránského popis děsivých padesátých let je didaktický (podobné je to i s nekonečným seriálem o "Maděrovi) a člověk si uvědomuje, jak nesmírně složité je napsat (protože každý film je takový, jaký scénář) příběh s uvěřitelnými osobami a jejich vývojem. Snad za nejhloupější pokládám ony titulky, které označují "mukly" a snaží se dokumentárnost, která tady nemá místo. Krátká sekvence z filmu Žert (Ludvík Jahn u PTP) je emočně mnohem silnější, než celý tenhle příběh, jenže v onom žertu je to jenom epizoda. Film končí stejně podivně, jako třeba vizuelně a herecky skoro dokonalý Ve stínu, natočený mnohem později a když to porovnám třeba s jinými filmy (Kawasakiho růže nebo německý Životy těch druhých - porovnání z důvodu zachycení irčitých mezních situací z doby komunistické totality) tenhle film se prostě nepovedl, stejně jako za mnoho nestál ani ona Zdivočelá země. Škoda. Nějak se se těm našim umělcům až na vyjímky nepodařilo se s dobou dostatečně prvadivě a přitom atraktivně v tom dobrém slova smyslu vyrovnat. Přitom Stránského Balada o pilotovi je podobně mdlá, jako tohle...k tomu, aby vznikl silný a pravdivý film prostě není potřeba takhle tlačit na pilu, vznikne pak cosi jako antipadesátková agitka. Bohužel. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Hynek Bocan /Klauni a Vlastenci, Cest a Slava ...../ je v tomto filme o5 za kvalitu. Tematika Pracovnych Taborov 1948 - 1954 v byvalom Ceskoslovensku ma vzdy fascinovala, a este asi aj pekne dlho bude. Vysoko vyzdvihujem surovu atmosferu 50. rokov, reziu pana Bocana. Obrazky z pribramskeho uranoveho lagru su desive dodnes. Najde sa aj par znamych hercov - Leos Sucharipa /Prodavac Humoru/. 88 % ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Slušný herecký výkony Schmitzera, Heřmánka a Dlouhýho, celkem slušná atmosféra podpořená hudbou (tušim, že to byla Beethovenova sedmá symfonie), naopak trochu slabší scénář a navíc jsem na konci postrádal nějaký rozuzlení nebo pointu. Myslim si, že se z toho dalo vymáčknout víc. Jinak mi přišlo dost mimo obsazení Milana Šteindlera do role velitele lágru. To pro mě vždycky bude komik. To je skoro stejný, jak kdyby toho velitele hrál třeba Luděk Sobota. 60% ()

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)
  • Hynek Bočan využil k natočení filmu částečně reálií i herců z probíhajícího natáčení seriálu Zdivočelá země (od r. 1997). (sator)
  • Jiří Schmitzer pro svou roli odmítl trénink v posilovně, jelikož tvrdil, že svaly z posilovny vypadají jinak, než svaly z trestaneckého tábora. Jako alternativu si pro přípravu vybral rozbíjení betonových kvádrů krumpáčem, ze kterých na žádost svého švagra vysekával ocelové trubky. (Jizni Tlapa)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama