Herec

Řemeslně není co vytknout. Výprava je přesvědčivá. První díl, kdy postupně houstne atmosféra ,se zadírá pod kůži a divák doslova cítí stahující se děs nejšílenějších padesátých let. Pak však příběh pokračuje přímo modelovým vršením hrůz a tragédií, které dopadají na hlavní hrdiny. Podpořeno trapně návodnou dramatickou hudbou, která duní dlouho dopředu, aby divák pochopil, že teď fakt přichází drámo...  Pokud jsem někdy nechápala pojem „misery porn“, tahle minisérie mi ho vysvětlila dostatečně. Přestože se herci poctivě snaží a předvádějí, že hrát umí, ve druhém a třetím díle jsem se už vršení katastrof jen cynicky smála. Bylo toho přespříliš a mnohé pohnutky, hlavně ústředního hrdiny, mi zůstaly zahaleny mlhou. SHRNUTÍ: Esence padesátých let tak trochu v padesáti odstínech krvavě rudé. (15.09.2021)

Šel jsem jenom zkontrolovat, zdali stále není vůle vysvětlovat českým hercům, že nemají hrát jako na jevišti a vidím, že je pořád všechno v pořádku. Těší mě, že už máme týmy, které jsou schopné pohlídat si nějaké produkční standardy a minimálně v posledním díle jsem si hodně užíval těch pár scén v sychravých venkovských exteriérech, ale jinak je to typický český zástupce "commie-man bad" mindsetu, jehož snaha o vykreslení ambivalentního kariéristy třeba po vzoru Bertolucciho Konformisty jenom dokazuje nakolik nejsme tady ještě schopni vnímat v rámci minulého režimu jedince, nýbrž pouze masu, která je pro a masu, která je proti. Formálně je to jinak celkem nuda, protože na těch dlouhých záběrech z ruky jde vidět, že prostě s dobrým digitálem už nemusí nikdo moc přemýšlet nad nějakým rámováním, přičemž stačí všechny ty divadelníky prostě nechat hrát a volně si kolem nich pobíhat s kompaktní kamerou, která si je schopná dorovnávat kontrasty a ostrost automaticky. No a v neposlední řadě mi přišlo srandovní, jak si herci užívají, když mohou říct nějaký tehdejší slangový výraz a kdykoli někdo prohlásí, že se chystá "překročit ČÁRU!" nebo že ho sbalili ČERTI!" tak jsem byl skokem vytržen z dřímoty. (12.06.2023)

Už po zhlédnutí první epizody jsem tušila, že půjde o výjimečnou tuzemskou minisérii. Před chvílí jsem dokoukala závěrečný díl a jsem nesmírně potěšena, že jsem se nemýlila. Nebudu šetřit superlativy, protože na tomhle dramatu z počátku padesátých let dvacátého století jsem si opravdu smlsla. Tvůrcům se povedlo naprosto věrohodně zachytit dobovou atmosféru, ze které místy až mrazilo. Svůj podíl na tom měla i výborná hudba. Také po herecké stránce jsem absolutně spokojená. Kromě vynikajícího Jana Ciny v hlavní roli je těžké někoho vyzdvihnout. V podstatě se totiž dá říct, že všichni, kteří neměli jen štěk, hráli skvěle. (90%) (30.10.2020)

Perfektní překvapivá hutná záležitost. Všechny tři díly jsou velmi silné, za mě vede ten druhý. Hlavní postava je skvěle vymyšlená, napsaná a zahraná (Jan Cina úžasný a musel být požitek si takovou postavu zahrát), ale i všichni ostatní jsou výborní. Třetí díl už sice s divákem hraje trochu nefér a místy se tomu hůře věří (lehká vzpomínka na režisérův starší počin Spravedlnost), ale nakonec jsem to sežral i s návijákem. Tohle já rád. Výborná je i hudba a technické řešení. Od Babího léta z roku 2001 je to konečně další český hraný film či seriál, kterému můžu dát plné hodnocení. (27.02.2021)

Dvě epizody děj příliš nespěchá, zaměřuje se na Standu Láníka, jeho nejbližší okolí, ale i hutnou atmosféru. Tohle mi velmi sedlo, dění mimo pana herce, pozadí jeho příběhu, všudypřítomný strach, ať už jste v jakékoliv stranické pozici. Nebo v jeho rodině, bytě... tady k navození strachu stačí pouhý zvonek a neodbytný soused za dveřmi. Právě tím zaměřením na postavy a hutnou atmosféru připomene Herec to lepší z tvorby zaměřující se na padesátá léta. Proto jsem příliš nepochopil odbočku na statek, ta totiž oproti zbytku působí značně nedomyšleně, navíc je úplně zbytečná. Když už, tak se tohle mohlo jen zmínit v rozhovoru a jít na poslední akci, poslední pointu. Ty dělají Láníka tím, čím je, nikoliv nadějným matematikem, ale hercem, který svoji roli nikdy neopouští. Poprvé překvapí, aby se podruhé čekalo, jestli v jeho přístupu k věci přijde nějaká změna. Jan Cina působí takovým nejednoznačným dojmem, což mi k postavě, u které si nemůže být jistý nikdo, vlastně velmi sedne. Ale abych třetí epizodu jen nehanil, krom závěru je tu ještě část "v čekárně", kde se na průhledném skle nad Láníkem střídají boty a psychický nápor je doslova cítit. 75% (11.02.2024)