Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Škvoreckého nehrdinný hrdina poručík Borůvka opět v akci. Vtipná komedie s nasázkou, erotickým nádechem a tajemnou starou knihovnou. V řadě svérázných figurek je nadčasová postava Zdeňka Řehoře, ředitele, který neumí číst ani psát, což k výkonu ředitelského povolání nikdy nepotřeboval, jak se nechá slyšet. (11.01.2012)

"To by znamenalo, že tu došlo k nadpřirozenému jevu a to my, jako lidé myslící přísně vědecky, nemůžeme připustit." Tak o co tu vlastně jde? O to patrně vůbec nejde. Prostě se ztratila knížka a profesor, což vede por. Borůvku k tomu, aby vykulil oči a začal předstírat vyšetřování. To mu moc nejde, ale o to tu opravdu nejde. Za mě jde o spoustu povedenejch postaviček. Začal bych praktikantkami, vyzvedl bych zejména Herodesovou, ale abych se vyhnul obvinění ze sexismu, tak o nich raději pomlčím. Mě tedy bavil skvělej kustod s magickejma formulkama, primářka skákající panáka, vystresovanej prof. Tejliběnovský nebo třeba omdlívající kukačka v hodinách. Na druhou stranu jsem hrubě nespokojen s tím, že nebyl dán dostatečnej prostor Dr. Liberovi, aby mi řádně osvětlil svou teorii o revolučním hnutí burlaků v Kazachstánu. Tam cítím potřebu rozšířit svý obzory. (24.11.2021)

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. (05.02.2012)

Jeden z těch podivných filmů 60.let. Po několikerém zhlédnutí si musím přiznat, že mě baví. Vynikající čeští herci - Lipský, Řehoř - vědátor, démonický Kemr. Rozkošné a tajemné dívky, Pekelný žaltář, kořen ženšenu a nápoj lásky, bludiště chodeb, bouře - blesky a hromy, noc a kruhový sál s nahými ženskými torzy, z nichž dvě skrývají ve svých bradavkách spouštěcí mechanismus tajných dveří. Exteriéry - Klementinum a kostel sv.Jakuba. Působivá, chvílemi až bondovská, pak opět rozverná a hašteřivá hudba, kterou mají na svědomí J.Bažant a J.Malásek a výtvarná spolupráce s A.Bornem jsou pro film výrazným plus. Dnešní divák těžko docení zesměšňování marxismu-leninismu v průpovídkách ředitele: Pokud nelze vědecky dokázat, pak to neexistuje. Na druhou stranu, my dokážeme vědecky dokázat VŠE! Drobné legrácky - ořez knih na míru či neustálé dotazy poručíka: Pan Sodoma ho viděl?-Ne pan Sodoma, pan Gomora! sice z filmu třeskutou komedii neudělají, ale jsou milé. A že je pan ředitel analfabet? Vždyť přece dělá svoji práci dobře, tak komu to vadí! Jasná narážka na tehdejší neschopné na vysokých místech. Nu, dnes se nám tam opět nějak vrací... (24.04.2011)

"Moderní sedavý způsob života vytvořil v průmyslové společnosti typ muže, zaměstnávajícího pouze mozek. Touto jednostrannou činností ostatní orgány degenerují. Celová tělesná výkonnost, tedy i sexuální, klesá na minimum nezbytně potřebné k udržení života a někdy klesá i pod toto minimum. ... Prostě pořádnýho chlapa neseženeš!!" (11.01.2015)