Poručík Alexander Rjepkin

První světová válka, brněnský vojenský lazaret, do kterého je zasazen v podstatě celý tento velmi působivý dramatický příběh, jakých bylo v té době opravdu pomálu, nebo spíš nebyly v kurzu. Konec filmu je pěkně propojen autentickými záběry z konce války, naší a ruské revoluce a pádu monarchie.. Zajatý český legionář s ruským jménem (k nepoznání namaskovaný Vladimír Borský), fanatická německá ošetřovatelka (vynikající a neobvyklá Adina Mandlová, po Smolíkovi asi nejlepší) a vlastenecký lékař (lidský František Smolík). Ostatní herecké výkony ve stínu těchto tří hlavních. Sýpající pěšák Sakař, hrál ho Plachta moc nevynikl, ale přesto jsem si jej z tohto filmu zapamatoval, jako komickou figurku. První filmová role už 36-leté Marie Rosůlkové (ve filmu Lída Tomanová) ! Méně známý film, ale přesto výtečně natočený, silný příběh. (20.03.2008)

Příběh zběhlého českého vojáka bojujícího v ruské armádě proti Rakousku byl považován dobovou kritikou za "svěží hlas na filmové poušti". Zraněný zajatec Vladimír Toman vydávající se za carského poručíka Alexandera Rjepkina končí svou pouť v brněnském lazaretu, kde je nucen skrývat svou pravou totožnost. V oddělení, v němž je hospitalizován, se setkává s ošetřovatelkou Mathilde von Kiesewetter, která nenávidí vše slovanské. Toman alias Rjepkin potřebuje k záchraně života transfuzi. Stejnou krevní skupinu má však pouze tato německá šlechtična. Velkodušný dar krve mění Mathildin vztah k Rjepkinovi od počátečního pohrdání a pozdějšího odstupu v jakýsi mateřský cit a později dokonce v lásku. Přestože se příběh zpočátku rozvíjí poněkud banálně, velmi rychle se obrací v tragedii milenců, směřujících od nenávisti k lásce, aby nakonec dospěl k milosrdné smrti jako jedinému východisku. Adina Mandlová v roli Mathilde získala výjimečnou příležitost vymanit se z určitého hereckého stereotypu a předvést divákům i svým kolegům také něco jiného, než postavy salonních krasavic. Režisér Václav Binovec se prostřednictvím Rjepkina znovu vrátil k legionářským příběhům a také mezi tvůrce, s nimiž čeští producenti museli počítat. (28.08.2009)

Bínovcovi filmy se Zdenou Sulivanovou, jakožto Lízou, která zpívá Evropě na mě působily strašně. A nejvíc mě na nich udivilo, ze přes urputně červenoknihovní zápletku a pěvecké výstupy jsem se cítil po skončení jako po shlédnutí ponurých týdeníků z válečného období. Jestli za to může Bínovcovo vedení herců, nasvícení, scénář.. nevím. U Poručíka Rjepkina, který je dramatem (ovšem rozhodně ne romantickým) jsem proto jistou ponurost očekával. A taky tam je! Ponuře působí i špílce a veselé komentáře, pronášené Pištěkem, Kreuzmannem nebo pisklavým Plachtou a zvláštním způsobem dotvářejí atmosféru kolem hlavní zápletky. Bínovcovi se podařilo obsadit dobée herce do typově nezvyklých rolí (Marvan, Mandlová, Plachta), výborný je Smolík, Borskýy trochu divadelně přehrává. Ačkoliv film působí místy nudně, chování postav nutí k zamyšlení, morální otázky jsou nastoleny, klíčové scény jsou dramatické, katarze jde proti vkusu většinového diváka. Binovec tenhle film, ktery se da označit přívlastkem humánní, natočil v roce 1937. Za dva roky nato se stal členem Vlajky a jako dlouholetý člen Národní obce fašistické se postavil do řad těch, kteři měli z nových pořádků prospeěh. Po válce byl souzen a byla mu sebrána část majetku. Ovšem třeba Vlastovi Burianovi byl za jeho jediný poklesek, rozhlasovou parodii na Jana Masaryka Hvězdy nad Baltimorem, sebrán majetek celý. Ty dějiny.. (18.02.2010)

V brněnském lazaretu se za první světové války odehrává drama, které sice nehne mapou Evropy, přesto velmi barvitě dokumentuje, oč v celé válce šlo. Adina Mandlová je zde v netypické roli, ovšem právě takové role dokazují, že byla nejen krásná, ale i výtečná herečka. Ve zcela typické roli je zde naopak František Smolík, opět skvělý. Nepříliš známý film, ovšem neprávem opomíjený. (15.02.2010)

V první polovině filmu z prostředí vojenské nemocnice dominuje Pištěkovo švejkování a soustavné naschvály, které provádí J.Plachtovi, kořeněné Kreuzmanovým rýpáním do rozpadající se habsburské monarchie (píseň Jedna, dva, tři, čtyři na nápěv Hej, Slované), druhá část patří zejména postavě lékaře F.Smolíka a jeho profesním a lidským dilematům. (21.02.2010)