Milda

Milouš je v 95 letech stále v obdivuhodné fyzické i psychické kondici (můžete ho i přejet autem a nic se mu nestane), a v tomhle filmu vypráví na kameru o svých názorech, které se vůbec nezměnily (politické procesy a další zločiny komunismu jsou jen malichernosti, důležité bylo, že se tehdy měli lidé dobře, zatímco dnes je 700000 nezaměstnaných, tudíž dnešní doba je horší, atd. atd.) Často sice řekne na kameru nějakou nechtěně vtipnou hlášku nebo nám ukáže svůj mrazák plný švestkových knedlíků ("proč bych chodil do restaurace za 120 korun, když to jídlo má hodnotu 30"), ale jinak je to film spíš pro filmové masochisty. (22.11.2017)

Během téhle sondy do života, myšlení a hanspaulské vily jednoho nepřenastavitelného člověka mě přepadla skepse týkající se primárně toho, že lidi z disentu už další generace musí vnímat jen jako společenství bizarních vlasatých figurek a že by bylo možná lepší (v rámci vyrovnání se s minulostí a vzhledem k současným společenským trendům), kdyby Sametová revoluce nebyla tak úplně sametová. A oboje mě dost děsí. (01.12.2017)

V postavě Milouše Jakeše se v dokumentu snaha o pochopení jeho (na jednu stranu vlastně sympaticky pevného) přesvědčení o správnosti a dobrotě komunismu mísí s odporem ke komunistickým myšlenkovým pochodům a jeho snaze bagatelizovat všechno špatné, co se tu za jeho éry stalo. V tom spatřuji právě tu správnou vyváženost portrétu. Žádné pokusy o hodnocení nebo snahy o násilné vykreslování jeho osoby nějakým směrem. Poněkud vulgárnější styl a výběr jeho protivníků v debatách mě mírně kazí dojem, ale rozhodně se jedná o přínosný a povedený pohled do mysli tohoto člověka. (14.11.2018)

To, co nezvládl být Mečiar, tak to musel nahnat režisérčiným příběhem, je Milda bez problému. Trochu víc bych odolával touze podtrhávat humorné vyznění a bylo by to přímo špičkové v demonstraci nepochopení a nemožnosti vůbec zahájení konverzace nejen s jedním starým pánem, ale i celým mentálním nastavením, které se zdaleka neprojevuje výhradně u komunistů ani primárně u starších. (25.10.2017)

Zábavný dokument v hlavní roli vetchý stařík, který je rád za pozornost vychvalující přednosti socialismu. Spíše než zlo vnímáme omezenou utopistickou víru. Nic nového se nedozvíme, kromě postřehů jako plačící Brežněv nebo barevná televize, kterou dával každému Gorbačov. Vypovídající je mladá servírka, která se na sešlosti soudruhů důchodců kouzelně nudí. (27.06.2018)