Nous trois ou rien
All Three of Us
Вместе или никак
Režie:
KheironScénář:
KheironKamera:
Jean-François HensgensHrají:
Kheiron, Leïla Bekhti, Gérard Darmon, Zabou Breitman, Alexandre Astier, Kyan Khojandi, Arsène Mosca, Jonathan Cohen, Eriq Ebouaney, Carole Franck (více)Obsahy(1)
Známý francouzský scenárista a režisér Kheiron vypráví ve filmu pravdivý příběh o mimořádném osudu svých rodičů, věčných optimistů Hibat a Fereshteh, a o jejich cestě z malé vesnice na jihu Íránu až na pařížskou periferii. Film se též dotýká migračních problémů a pozitivně vypraví o soužití různých kultur, což je žhavým tématem současnosti. Zobrazený humor se prolíná s dramatickými chvilkami běžných lidí v tragických situacích, ve kterých však láska přemůže vše navzdory náročným životním problémům. (Bohemia MP)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Pokud film srovnám s veleúspěšnými Nedotknutelnými, s kterými sdílí podobný komediální tón a snahu o podobný účinek na diváka, pak musím říct, že "Les intouchables" jsou oproti tomuhle maximálně propracovanému, našlapanému a nevídaně poutavému počinu jen slabým odvárkem. Scénárista a režisér Kheirona vypráví do detailu přesně (jak je vidět ze závěrečných titulků) o peripetiích své vlastní rodiny v době pádu íránského šáha, za islámské revoluce, o politickém pronásledování a těžkém útěku do Francie, to vše s nadhledem, ale bez zlehčování. I když dějové zápletky a zvraty nejsou zrovna veselé, u filmu jsem se (někdy přes slzy) nasmál jako už dlouho ne. Nechápu, proč se nedostal do širší distribuce (...anebo spíš chápu, ale pěkně mě to štve). ()
"Sakra, to je dobrý." Pro mě je tento snímek skvělou francouzskou variantou na takzvané "dramedie" a zároveň "feelgood" filmem s obrovským sociálním přesahem, doprovázený vynikající hudbou a který je zároveň zajímavou, s lehkou nadsázkou vyprávěnou biografií režisérova otce, kterého sám ztvárňuje a jehož příběh o rozumných a mírumilovných lidech zastávajících demokratické hodnoty začíná v nesvobodném Íránu, roku 1955 za autoritativní vlády Šáha Pahlavího, kterého nahradil neméně autoritativní Chomejní a končí v dnešní Francii, ve které hlavní hrdinové začali žít svůj nový svobodný, ale i užitečný život. ()
Kheiron ve svém snímku humorným a odlehčeným způsobem předkládá problematiku muslimských zemí a následně života francouzských imigrantů. Na mě film působí poněkud nevyváženým dojmem a hodnotím 70%. Za zdařilejší považuji jeho pozdější počin Plevel (2018), kde se opět ujal režie, scénáře a hlavní role, zaměřil se tematicky na život francouzských imigrantů a vytvořil zábavnou komedii. ()
Čekal jsem víc. Nesourodost. Když už si dali tu práci a na půl hodiny ukazovali Hibata ve vězení, čekal bych že z toho scénář vytříská víc než jen opodstatněnost tvrzení, že hlavní hrdina byl politickým vězněm. Obecně vzato, ono celé to opoziční vystupování je smrsknuté spíše na náznaky. Závěr v pařížské periferii je rozehrou pro Hibatovu glorifikace. Jako komedie drama to nefunguje. ()
Ježkovy voči, ona ta Francie ty uprchlíky vlastně nechce, protože už jich tam má i tak dost, ale on je stejně přijme. A pak to tam tak vypadá... Vizuálně velmi povedený film s hezkými exteriéry, ale s řadou hluchých míst. Navíc si myslím, že děj je hodně přikrášlen, že od skutečné reality se asi dost liší. Ale co, vidět se to dá, jednou. ()
Reklama