Ripley

Černobílá opulentní hostina, kde stačilo, aby někdo vytáhl fotku, a šlus. Kamera si pro sebe uzme porci scénáře, když se pase na detailech, které přímo křičí - popelník, vana mázlá od krve, kufr pod postelí. Andrew Scott je o dost jiný kalibr než Matt Damon. Z výrazu jeho usmívající se tváře doslova mrazí. A do toho ještě Caravaggio!! Výjimečný seriálový zážitek! (19.04.2024)

Po technické stránce vůbec možná to nejlepší, s čím NF na své streamovací platformě přišel. Jakože za celou svou historii! Steven Zaillian adaptaci slavného románu od Patricie Highsmith přetavil v audiovizuální opus, kde každý záběr budete hltat plnými doušky! Fakticky by většina stopáže šla přenést na malířské plátno, až o tak moc precizní práci s kamerou se jedná. Jinak jsem rád, že došlo k několika změnám oproti filmové verzi z roku 1999. Zejména konec se malinko odlišuje. Plus hlavní představitelé jsou čtyřicátníci. A mně to popravdě sedlo. Andrew Scott si tímto řekl o nějakou cenu. Tak dokonale pojmout Ripleyho, jeho vynalézavost, prolhanost, nedostatek základní lidské empatie...To si zasluhuje uznání! První část se malinko táhla, ale po scéně na lodi se příběh rozjel do šílených otáček. Jo, tady jsem si pošmákl. Luxus! Za mě dávám 8,5/10 (26.04.2024)

Ripley (rozumej Zaillian a Elswit) sa snaží/ia známej látke dodať úplne nový šat, čo je asi jediná cesta, ako naraz osloviť fanúšikov filmov, predlôh aj nových divákov. Máme tu dielo ako stvorené v dobe, kedy sa príbeh odohráva a akoby si chcel Fellini vyskúšať menej rozšafnú a viac pri zemi držiacu sa artovku. Nie nadarmo sa jeden diel volá Sladký život. Milovníci čiernobielych videoklipov a filmov Antona Corbijna si tiež prídu na svoje. Znie to príliš snobsky? Samozrejme a treba dodať, že vďaka Bohu za to. Ostávajú aj dokorán otvorené dvere pre druhú sériu, čo ale neznamená, že sa tá prvá neuzavrela uspokojivým koncom. (13.04.2024)

Zatím seriálový peak roku 24.. Obrazově je to vymazlené tak, že každý záběr je jak fotka H.C. Bressona (a ta Leica na tohle řekl bych odkazuje) kdy černo-bílá je fakt hluboce černo-bílá s téměř až taktilní strukturou (na to je fakt radost koukat). Obsahově je to metronomicky přesné. Drží to náladu a těžiště knihy.. jak v přesných charakterech, tak v jemném vtipu a té neuchopitelnosti s jakou Ripley tancuje na minovém poli vlastních lží.. Je to plné drobných detailů a režijních nápadů které diváka vtáhnou do každé (!) scény. Jednotlivé peripetie knihy si už přesně nepamatuju, ale mám pocit, že poslední cca třetinu už Zaillian adaptuje knihu hodně volně (a stále kvalitně) a snad i chystá půdu pro pokračování... Drobnou výtku bych měl snad jen k finále, které (SPOILER) z Toma udělalo trošku většího masterminda než ve skutečnosti je (nebo by měl být). (16.04.2024)

***** Asi nelze jinak, protože po cinematografické stránce se jedná o  úplný strop!! Jak tu někdo již napsal - každý záběr by se dal zarámovat, naprosto úchvatné! Nevybavuju si, kdy jsem byla takto naposledy ohromena kamerou! Černo-bílá tomu dodává správnou atmosféru. La dolce vita v pomalejším tempu, která vás ale nenudí, nýbrž napíná a napíná a vy čekáte, kdy (to) praskne! Stačí jen jedna jediná fotečka a Ripleyho je konec...Tak díky, čau já se stěhuju do Itálie! (10.05.2024)