Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Chcete vědět, co si o vás ostatní myslí? Zahráváte si s ohněm…Film Hlídač č. 47 začíná vlastně happy endem: železniční hlídač Douša se svou ženou zachrání na poslední chvíli vesnického kramáře Ferdu Zusku, který chce z nešťastné lásky skočit pod vlak. Pak se však příběh trochu komplikuje: Ferdovi otrne a začne dělat návrhy paní Doušové, zatímco Douša, který se při jeho zachraňování zranil, ohluchne. I když se mu po čase sluch vrací, nedává to Douša najevo – aby poznal, co si o něm lidé myslí. Jenže to je někdy lepší nevědět… Ve filmu Josefa Rovenského dostali příležitost herci Národního divadla Jaroslav Průcha (Douša), Marie Glázrová (Anna Doušová), Ladislav Boháč (Ferda). Hlídač č. 47 byl natočen podle psychologického románu Josefa Kopty a zařadil se tak na konci 30. let mezi vlnu filmových adaptací české literatury. Byl to poslední film herce, scenáristy a režiséra Rovenského, který v pouhých 43 letech zemřel ještě před dokončením filmu (5.11.1937). Z jeho režií jmenujme například Řeku (1931) či Maryšu s Jiřinou Štěpničkovou (1935). (Česká televize)

(více)

Recenze (41)

Mariin

všechny recenze uživatele

Dobový pohled: České drama podle románu J. Kopty. Poslední film zesnulého režiséra Rovenského, který jej však již nedokončil, což je patrno na celém filmu. Ponuré drama ženy, která zápasí mezi manželskou věrností (nepodlehne) a sympatií mladého kramáře. Zpracování přímo diletantské, ač herecky je velmi dobrý, což však film nemůže zachránit. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Velice pěkný a citlivý film zfilmovaný podle románu Josefa Kopty. Film vypráví o jednom starém traťovém hlídači ( skvělý-J. Průcha-alias F. Douša) který dočasně ohluchne. Předstírá ale i nadále ztrátu sluchu i po uzdravení jen proto aby tak zjistil pravdu o vztahu mladé manželky (M.Glázrová-alias Anna) k vesnickému hejskovi (L. Boháč-alias-Ferdinand Zuska). To je na celém filmu asi i nejlepší a nejhumornější zachycený moment, dozvědět se takovouto-fikanou ale trochu nevinnou cestou co o něm kdo říká za jeho zády... Na scénáři se tenkrát novátorsky podílel tehdy začínající režisér O. Vávra a jako by to byla od přezvěst jakou cestou se později vydá. Jinak ještě navíc to byli první velké role všech tří hlavních protagonistů. J. Rovenský který film režíroval se ale premiéry filmu po náhlém úmrtí nedožil a film dokončil až Jan Sviták, který tou dobou měl na svém kontě tak desítku neméně úspěšných filmů. Jeden z nejlepších filmů třicátých let s opravdu vynikajícím výkonem v hlavní i vedlejší roli, navíc velice dobrá je i Deglova kamera a exteriéry natáčené někde v Posázaví. A myslím si že i na dobu vzniku to nebylo až tak nejhorší, i co se týče obrazu a zvuku...Jsou i horší filmy s té doby a to i mezi těmi méně zdařilými. Jen mě těší, že v té záplavě všech prvorepublikových filmů (převážně veseloher), najdeme i takto zdařilé dramatické filmy. Viz. třeba ještě: Bílá nemoc, Před maturitou, Panenství apod. ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Působivá kreace pana Jaroslava Průchy v roli traťového hlídače s číslem 47. Neubráním se srovnání se zpracováním z roku 2008 a jednoznačně mi vychází, že Karel Roden v mých očích obstál, nicméně filmová verze 1937 je mi mnohem bližší ve všech ostatních aspektech. Za krásnou Marii Glázrovou v roli Anny, za Ladislava Boháče jako Ferdu, za Rovenského-Svitákův pohled na svět přihazuji hvězdu navíc. Bylo mi potěšením. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Překvapivě stále nadčasový snímek, který by si zasloužil pořádnou rekonstrukci (vysílaná kopie je v absolutně strašném stavu). Nejnovější Renčovu verzi neznám, ale původní filmová adaptace v režii Josefa Rovenského překvapuje silnými hereckými výkony (Marie Glázrová je tu fantastická) a atmosféra by se tu taky dala krájet. Vytknout lze snad jen příliš krátkou stopáž (film v několika momentech může působit zkratkovitě), ale nic to nemění na tom, že původní Hlídač č. 47 stojí za to vidět i přes své stáří. ()

Laxik 

všechny recenze uživatele

Koptova novela hozená do lisu, zploštělá, zpřeházená, zprasená každou další úpravou, v podání klasicky ochotnického herectví První republiky. Že se dřív hrálo jinak a že ženský piští všechny úplně stejným hlasem, to je kapitola sama pro sebe, a to prostě jeden neovlivní, maximálně se mu to může nelíbit, ale že si někdo takhle vytře prdel PSYCHOLOGICKÝM románem, to by se jeden nenadál. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (6)

  • Po natočení téměř celého filmu Josef Rovenský onemocněl a dokončovací práce provedl Jan Sviták. Zdroj: Český hraný film 1930-1945, NFA 1998. (ČSFD)
  • Exteriéry se natáčely v oblasti Posázaví, interiéry v ateliérech Foja Radlice. (Rugero)

Reklama

Reklama