Okja

Pozoruhodná věcička, domácí mazlíček za zlaté prasátko, zajímavé propojení.. Ta malá holčina se mi líbila od samého začátku, byla mi srozumitelná, vím, jaké to je, mít ráda.. Sdělení i myšlenky jsou tu jasné a já musím zcela upřímně přiznat, že mi tvůrce zadrnkal do noty.. Tilda skvělá, ostatně jako vždy, za zmínku stojí určitě i Paul Dano, způsobil mi příjemné překvapení.. Celkově filmová spokojenost, u mě dobrý, dost dobrý.. (13.10.2022)

Brát se to seriózně, pak nemám problém. Ale nesourodý mix korejské grotesky (otřesně nepasující hudební doprovod akčních scén) a převážný tón v závěru mi nedovolili si užit pořádně ani jedno 😏. Do toho snad prvně tragicky přehrávající Gyllenhaal (ne! Opravdu není jednoduchý trefit tu hranu pitvoření “ala Jack Sparow“). (01.01.2023)

Okja je krásný film o vztahu holčičky a jejího poněkud netradičního prasete, na jehož pozadí se tvůrci potýkají s daleko horším a nepříjemnějším tématem. První půlhodina je usměvavá v příjemném prostředí, která nás připravuje na postupné zhušťování atmosféry. Od chvíle kdy se objeví spolek ALF to najednou dostává jiný rozměr a celkově je to mnohem zajímavější. Posledních 25 minut byla ale neskutečná síla a celkem až tlak na moje emoce. Jeden z filmů, který mi zas o trochu víc otevřel oči a donutil k zamyšlení. (30.09.2017)

Hrochoprase vypadá fajn a docela chutně - sorry, já fakt nejsem vegetarián. Překvapivé je, jak dokázali hrozivě omletý námět - dítě se snaží zachránit něco, co miluje, před zlovolnou korporací - podat svěže a šťavnatě. A to zejména tím, že snímek si až cynicky dělá srandu ze všech zainteresovaných stran: z korporace, jejích oddaných zaměstnanců, i ze zaměstnanců, kteří jsou lemplové, z televizních zábavných pořadů i z ekologických aktivistů. Ze všech si střílí stejně, hlavně z jejich stádnosti a tupé umanutosti. Vlastně i z nevinné hlavní hrdinky, která kvůli svému hrochopraseti překoná půlku světa, ale sama si s dědečkem dává k večeři ryby nebo kuřata, takže taky schvaluje zabíjení kvůli jídlu. ____ Je to vážně hodně cynický film. (01.10.2017)

Vcera se naskytla prilezitost shlednout jeden z mych dvou velkych restu z roku 2017 a volba padla na pribeh o praseti. Pokud jako ja nemate vubec tuseni, co to ma byt za film, tak se jedna o mix Dumba od Disneyho, Homeward Bound (u nas distribuovano jako Neuveritelna Cesta) a agitky vegetarianu / environmentalistu proti produkci procesovaneho masa. Film je rovnez koprodukci US/KR a mix vyrazne odlisnych elementu obou kultur pusobi sveze - kouknete se na to. A ted budou nasledovat spoilery: korejska holcicka vyrusta v horach s dedou a geneticky vytvorenym mega prasetem. Po uvodni dramaticke scene, kdy prase holcicce zachrani zivot, se rozjede samotny pribeh filmu a sice - oddeleni prasete od holcicky za ucelem ziskani stavnatych zebirek a cesta holcicky pres pul sveta pro zachraneni hodny prasnice. Nebudu zachazet dal do detailu, abych pripadnemu divakovi nezkazil filmovy zazitek, ale zaver filmu je docela rozporuplny, alespon teda pro me. Hodny prase v prubehu filmu dostane mega punishment, ale podari se ho zachranit. Na ukor vsech ostatnich prasat, ktera vidime mizet na jatkach raketovym tempem. Po dojemny scene, kdy rodice - prasata podstrci Okje a holcicce svoji svinku k zachrane nasleduje navrat do hor s vedomim, ze rodice uz jsou nekde na stole Tildy Swinton v podobe marinovane krkovice a lahodne kyty v horcicne omacce. Je zjevne, o co se film pokousi a samozrejme to funguje, kdyz date prasatum dobracky drzky a srdce. Kdyz jsem sel spat, rikal jsem si, jak mi jich je vsech lito. Ted rano uz snidam chleba se sunkou a vsechno je zase tak jak ma byt. PS: Film ma take potitulkovou scenu fungujici jako teaser na pokracovani, ktere ale zatim neni nikde v dohlednu. (21.05.2021)