옥자
Okja
Režie:
Džun-ho PongKamera:
Darius KhondjiHudba:
Jae-il JungHrají:
Seo-hyeon Ahn, Jake Gyllenhaal, Tilda Swinton, Paul Dano, Steven Yeun, Lily Collins, Shirley Henderson, Daniel Henshall, Giancarlo Esposito, Devon Bostick (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Deset krásných let se mladá Mija (An Seo Hyun) starala v srdci jihokorejských hor o svou obří zvířecí společnici Okju. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy se Okji zmocnila nadnárodní společnost Mirando Corporation, která ji přemístila do New Yorku. Bezcitná ředitelka společnosti Lucy Mirando (Tilda Swinton) má se zvířetem své vlastní plány a Mija se musí vydat na dlouhou a náročnou záchrannou misi, aby mohla svou milou Okju dovést zpět domů. Na cestě se ale setkává s dalšími lidmi, kteří mají o osudu zvířete své vlastní představy. (Kiisaki)
(více)Videa (2)
Recenze (147)
Hodně nevyrovnaný film. Začne jakousi korporátní mega show, kde se mi líbilo, že jde o parodii na různá ekologická hnutí. Ale pak se to přesune na skoro 40 minut někam do korejských hor, kde ty zpomalené záběry holčičky a veleprasátka (připomínající spíše přerostlého hrocha) jménem Okja v přírodě jsou ubíjející. Na chvíli se objeví trochu vtipu, když přijede moderátor televizní zvířecí show, ale pak zase musíme čekat, až se holčička dostane do Soulu a začne honička s hodnými teroristy, kteří nikomu nechtějí ublížit. Honička je vtipně natočená, jenže je jak z jiného světa najednou, protože to začne připomínat slapstick komedie (zvlášť to použití kuliček). Jako člověk se zasměje, ale nevím proč, přišlo mi to takové... zbytečně naivně hloupé. Popravdě i těžko říct, jestli film souzní s ekologickými aktivisty (jakože to chvílemi vypadá, že těžce ano), nebo je jenom proti modifikovaným potravinám obecně (což bych i chápal), či si z toho všeho naopak dělá jen prdel a vlastně nemá názor. Každopádně, jestli by se mě někdo ptal, jestli si po tomto filmu (a po těch vysoce emotivních záběrech z jatek) ještě někdy dám bůček nebo šunku - jo, dám. Mě by v divočině taky třeba lev sežral, aby si doplnil bílkoviny, a nekámošil by se se mnou, ani by nedal na moje velká hnědá kukadla. Jo a mimochodem, Mija se celou dobu tváří jako Majka z Gurunu, a občas má i její nadpozemské supermaní schopnosti. ()
Film se otírá o tabuizovaná i popularizovaná témata, ale čeření jejich vod se vyhýbá. Triky místy působí nedotaženě, na dokreslení příběhu ale bohatě stačí. Snímku tak neprávem vévodí excentrické a roztodivné postavičky, které jsou výraznější než samotné vyprávění, kterému se daří šikovně balancovat mezi dvěma protikladnými stranami. Bipolárnost je však fungující doménou filmu, kde jsou k vidění hororové a bezútěšné pasáže, které se mísí s rodinou podívanou viděnou dětskýma očima. (Netflix) ()
Filmů o přátelství živých i neživých zvířat s člověkem už bylo natočeno bezpočet,ať to byl film Zachraňte Willyho(kosatka Willy),A.X.L.(robotický pes Axl) nebo Volání divočiny(lvice Elsa),ale Okja to přerostlé prase podobné hrochovi je film doprovázené poselstvím chránit zvířata proti moderním "vylepšovacím" zájmům lidské společnosti.Prase Okja které vyrostlo v horách,má jedinou kamarádku náctiletou Miju,je prohlášeno jako nejdokonalejší prase z 26 testovaných kusů a proto je odvlečeno ze svého domova do Soulu.Mija se ho nehodlá vzdát a cestuje za ním.Z kamiónu za pomoci členů ZOF(zvířecí osvobozenecká fronta) Okju osvobodí,ale její svoboda má krátké trvání a zase se veze do New Yorku na "soutěž krásy".Film bych charakterizoval jako smutno-legrační houpačku která má těžiště na vážném tématu. Věřím na přátelství mezi člověkem(konzumentem) a zvířetem(konzumovaným).Je známo i mnoho přátelství divokých šelem se zvířetem které je jinak na 1.místě v jejich "potravní databázi".Snímek Okja upozorňuje na zásahy člověka,ono už naklonování ovce Dolly v roce 1997 byl obrovský zásah do přírodních záležitostí. ()
Vytvoříme geneticky Superprase, které bude srát ekologická hovna a nebude svým prděním znečišťovat prostředí. Jen musíme udělat projekt, kterým lidi přesvědčíme, ať kupují hlavně naše maso aneb jak zase pro prachy udělat cokoliv. Superprase, obyčejné prase, pes.. všechno to jsou živé bytosti a jejich životy jsou stejně důležité jako ten můj, pro mě možná i více jak ten můj! Okja je přesně ten film, který tlačí lidi zamyslet se nad tím, že jakákoliv živá bytost může mít pro někoho cenu zlatého prasete i když je geneticky vytvořená. Vůbec se malá Mije nedivím, také bych se snažila o záchranu!! Okja je film, který asi moc lidem nesedne, protože je to boj za práva zvířat, ale mě zasáhl. Spoiler: I když Okju zachránili, ostatní jejího druhu šla na talíř a při těch záběrech brečím, protože tohle se děje dnes a denně a miliardám je to jedno. Konec spoileru. Tilda Swintom má talent hrát nesympatické lidi a Jake hrál solidního magora. Film se mi svou myšlenkou a poselstvím líbil, ač je pro mě hodně depresivní a právě proto, už ho nechci nikdy vidět. ()
Galerie (161)
Zajímavosti (7)
- Vo filme mal Franka Dawsona stvárniť Bill Nighy, neskôr ho nahradil Giancarlo Esposito. (dwdb)
- Ide o prvý film od Netflixu premietaný na festivale v Cannes. Tam sa stretol s technickými problémami, pre ktoré musel byť na 15 minút prerušený, po skončení si ale vyslúžil 4 minútový standing ovation. Okja má byť následne k dispozícii iba na serveri Netflix. (misterz)
- Tilda Swinton, hrajúca dvojičky Lucy a Nancy, si už raz dvojičky zahrala vo filme Ave, Caesar! (2016). (Astonko)
Moc milej a příjemnej film, kterej jsem si na nedělní podvečer pustil a vůbec toho nelituji, protože věřím, že mnoho lidí zasáhl u srdce a poplakali si u něj. A není se, čemu divit, jelikož i já jsem si u něj taktéž poplakal. A to už je, co říct, jelikož mně jen tak něco nerozhodí a nebrečel jsem ani na konci Titanicu anebo vlastně asi jo, ale to je jedno. Narazil jsem na něj pří projíždění databází sci-fi filmů, které jsem neviděl a vidím tam obrázek slona, tak jsem si ho ihned bez přečtení obsahu stáhnul a vzápětí ihned pustil, protože moje oblíbené zvíře je slon a klokan. A co nevidím, hned na začátku je mi vysvětleno, že to není slon, ale geneticky upravené prasátko obřích rozměrů, které vyrůstá v nádherné přírodě kdesi v Jižní Koreji společně s její nejlepší lidskou kamarádkou Mijou se kterou zažívá nejedno zábavné dobrodružství. Vše vypadalo v pořádku a myslel jsem si, že sleduji příběh dětského přátelství s roztomilým tvorečkem z živočišné říše a že tam bude maximálně zápletka jako z mého oblíbeného dětského seriálu z dětství s názvem Goro, bílý pes. Po půl hodině tohoto dvouhodinového snímku nastal zlom a já jsem zase dostal takovej vztek, že jsem to musel stopnout a naházet do sebe dvě čokoládičky, abych se uklidnil. Dál psát nebudu, abych nepsal spoilery, ale musím podotknout, že toto co dělají nejenom nadnárodní korporace zvířátkům kvůli svému zisku je do nebe volající a také doufám, že fakt existuje karma, která jim umožní v příštím životě se vtělit pomocí tzv. reinkarnace do těla těchto zvířat. Protože dokud budou žít takovéto kreatury, kterým já neříkám lidi, tak žádná lidská instance je nepotrestá. Ale až se dostanou na smrtelnou postel, tak se jim před očima objeví všechny zlé věci, které za celý život udělali a jelikož reinkarnace je založena na zásadách příčiny a jejich následků, tak si myslím, že to mají spočítané tito bohatýři, kteří nemají a nikdy nebudou mít dost, aby byli spokojeni. Pak je tu další věc, kterou jsme mohli vidět v tomto sice fiktivním příběhu, ale položeném na reálném základu a to je to, že existují lidé, kteří proti těmto bastardům bojují většinou nenásilnou formou a z mého pohledu by za to zasloužili minimálně metál, protože většina lidí jsou konzumenti a jsou mezi mentálové, kteří spořádají třeba i pět kilo masa týdně a pak se potěj a smrděj seškvařeným tukem, kterej jim leze i z uší, A dokonce jsem jel jednou na Moravu na brigádu, která spočívala ve sbírání jablek a tam byl chlapík, kterej popojížděl s bednami svým traktůrkem a ten mi dokonce říkal, že si neumí uvařit jídlo bez masa a že dokonce ani jedno nezná. Tak jsem vytasil svoji encyklopedii jídel, kterou mám pečlivě uschovanou v mojí makovici a vyhrkl jsem na něj asi sto jídel, které jdou udělat bez masa. A on tam celou dobu jen tak stál s otevřenou hubou a potil si to svoje sádlo, které přilákalo samozřejmě velké množství masařek a dalšího nepříjemného hmyzu. A takových retardérů žije v našem okolí velké množství a tento film by ani nepochopili, protože na to nemají buňky. Pochybuji, že tento snímek otevře těmto lidem oči, ale jsou mezi námi tací kteří ten rozum v hrsti mají a je to i vidět na zdejším hodnocení a proto já dávám 100%. () (méně) (více)