Hollywood

První tři epizody vás namotají na seriózní příběh ze zlaté éry Hollywoodu a jak se tehdy žilo menšinám všeho druhu. Příběh gigola, co se snaží uspět jako herec jen proto, že ho v dětství bavilo chodit do kina? Paráda. Stupidní jako facka a zároveň uvěřitelné. Jenže to jsem netušila, že Murphy z toho plánuje udělat Glee na x-tou. Další 4 díly jsou napsány ve stylu, kdy scénáristi sebrali několik "woke" hashtagů z Twitteru a postavili kolem nich příběh, který je asi tak uvěřitelný jako sníh v létě. Aneb všechno je krásné, pozitivní, postavy úplných grázlů najdou svědomí bez jakéhokoliv vysvětlení. Herci jsou jednorozměrní jako příběh samotný. Jediný Jim Parsons hraje jako o život. Seriál jsem dokoukala se znechucením z toho, jak tohle vůbec někdo tohle schválil do produkce. (06.05.2020)

"Everybody comes to Hollywood, They wanna make it in the neighborhood". Po počátečních hodně gay dílech příjemná pohádka. Zajímalo by mě, jestli původní scénář počítal jen se sedmi díly, protože mi to chvílema přišlo dost nekonzistentní. Nicméně na Ryana určitě nezanevřu a budu se těšit na další sezónu American Horror Story. (18.05.2020)

Místy až skoro snová alternativní historie Hollywoodu 50. let. Jistě, není to tak šokantní jako tenkrát v Hollywoodu a mnohým divákům nebude jasné (nebo spíš bude jedno) kdo je reálnou postavou a kdo jen výtvorem tvůrců, či kompilátem několika skutečných lidí. Ale s postupujícími díly jim bude jasné, že takto to skutečně - bohužel - být nemohlo. Ale hezky se na to dívá a uvažuje nad tím, co by bylo, kdyby... Jak moc by takovýto zlom v 50. letech ovlivnil samotnou podstatu Hollywoodu a jak by tento ovlivnil následně celý svět... (05.05.2020)

Ten kýžený vysněný Hollywood si to představuje tak, že to naprosto vykostí jakékoliv drama, obsah či normální lidský konflikt. Všechny postavy jsou dříve nebo později allies, ve všem spolu souhlasí a všechny problémy včetně systémového rasismu vyřeší většinou během desetivteřinového dialogu. Co je směšnější? Těžko vybrat, zda to jsou ty zcela absurdní cliffhangery, intervence Eleanor Roosevelt nebo výstavní košťata v hlavních rolích, které nedefinuje nic jiného než jalová moudra o rovnosti. Parsons, LuPone nebo Holland Taylor se možná snaží, ale poslední epizody už jsou prostě daleko za hranou parodie, kdy si všichni vyznávají lásku po pěti minutách, neustále o něčem plamenně poučují a ze všeho musí vyvodit pozitivní poselství. Tohle překroucení dějin Hollywoodu v sobě pro mě nemá ani kus soudnosti nebo invence, hlavně kvůli tomu, jak urážlivé to je k celým dějinám boje za práva. Ten je tu mimochodem přesně v duchu Netflixu jen vykalkulovaným contentem, což je skoro tak děsivé, jako herectví Darrena Crisse. (02.05.2020)

Ryan Murphy je talent na témata a je vlastně jedno, jestli je v danou chvíli režíruje nebo "jenom" produkuje. Povídat o Hollywoodu je ale něco, co chce každý fanoušek filmu slyšet. Už to ale není tak atraktivní, když se Vám tu honí menšiny (což by ještě tolik nevadilo) a celé to navíc působí hrozně gay (což je tu braný hodně na krev) a vy jako divák netušíte, jestli je to realita nebo jenom příběh poplatný dnešní době. (21.12.2022)