Obsahy(1)
Příběh s tajemstvím s horrorovými prvky. Dívka na prahu puberty kreslí dům. A teprve později začnete pomalu, ale jistě chápat, že to, co kreslí, je svým způsobem skutečné, má to vlastní život, který může ovlivňovat, a který pomalu začíná ovlivňovat ji. Že tvoří svět, do nějž vchází častěji a častěji, až nakonec zjistí, že probudit se je stále těžší a těžší. Zvláště, když v tom domě na papíře, v její mysli, v jiné realitě žije spřízněná a trpící duše. Nechápe tak docela, co se to děje a už vůbec nemůže očekávat, že to pochopí její máma... Film je příběhem dvou dětí, které se setkávají ve světě, který není tak docela neskutečný a který se možná někde stýká se světem naším... (kojot.name)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Fantasy lízlou dětským hororem zabíjí zejména představitelka hlavní dětské role se Schwarzeneggerovskou hereckou školou, tj. jeden výraz ve tváři vystačí na všechny emoce a scénář, který přípomíná předčasný orgasmus - "-Už budu, už budu - Ještě ne, ještě ne, vydrž, ......... - Promiň - Hm, tak dobrou noc - Nechceš si o tom promluvit ? - Ne." S tím rozdílem, že v Paperhouse se scénárista rozhodl po "výstřiku" zhruba něco za polovinou "o tom" ještě promluvit a tak na diváka čeká zbytečné a nikam nevedoucí druhé finále. ()
Je tam spousta znepokojivých motivů a ty scény z tajemného domu, když jde do tuhýho jsou fakt napínavé. Zombie chůze slepýho otce doprovázená kytarovými riffy by mě v mládí asi strašila hodně dlouho. Bohužel má ten film hrozně přetaženej konec, když už se nic zajímavýho neděje. Smůla jinak by to byl mnohem větší zážitek. Tvůrce Candymana se nezapře. ()
Arašídová pomazánka 2. Prostě haluz. Než na příběh se tu tlačí na narůstající znepokojivou atmosféru četných snových pasáží, v nichž má vše kromě lidí jen hrubé obrysy hrdinčiných dětských kreseb. Ta se v druhé polovině na chvíli překlopí v solidní horor, končí ale poeticky a ne úplně dořečeně, takže nečekejte, že se vám do puntíku vysvětlí fungování snového světa. Mě osobně to nevadilo, i když jsem na to samozřejmě byl zvědavý, protože právě z toho film těží svoje napětí, které posiluje výborný hudební podmaz. Dětští představitelé byli vybráni a hrají dobře, klukovsky působící představitelka hlavní hrdinky je typově zajímavá, ale má trochu smůlu, že je její postava ze začátku dost nesympatická. Každopádně pozoruhodný snímek, jak pro hororisty, tak pro ty, co mají rádi filmy o dětech. ()
Slovíčko "klenot" je síce pekne ošúchané, ale márne by som pre Paperhouse hľadal nejaké vhodnejšie. Nie je to klenot, vynímajúci sa na dekolte manželky developera na opulentnej party. Skôr taký maličký, nenápadný klenotík o ktorom si spočiatku môžete myslieť, že je to kus zájdeného plechu nájdeného v kope bezcenného "harampádí". Lenže potom ten pliešok začnete šúchať prstami, zotierať z neho prach a hrdzu a on začne postupne vyžarovať svoj síce temný, ale o to uhrančivejší lesk. A o chvíľu podľahnete jeho čaru, ako keď prebudíte k životu magický talizman. Žánrovo to celkom nie je nič z toho, čo tvrdia žánrové popisky na tomto sajte: určite nie thriller ani fantasy (o nevhodnom používaní slovíčka "fantasy" na ČSFD mám nikedy chuť napísať samostatné pojednanie). Horror to trochu je, ale ešte skôr symbolicko-snová dráma pre divákov, ktorým neprekáža absencia zreteľného, odsýpajúceho príbehu a ktorí sa naopak cítia dobre na vágnom území medzi realitou a snom, zahaleného šerosvitom, znepokojujúcimi obrazmi a atmosférou, ktorá by sa dala krájať mačetou. Takmer dokonalé dielo. ()
Paperhouse mě dostal přesně tam, kam chtěl. Do svého fantaskního domu, do fantazie i snů mimo realitu, kde se dětský svět však prolíná s tím dospělým. Látka je uchopena velmi přesvědčivě a s citem pro detail. Už od začátku jsem k němu přistupoval jako k dětské fantasy, aby mě v několika momentech nachytal nepřipraveného a tím skutečně silně vyděsil. Za pozornost stojí i kouzelný soundtrack, co složil hudební veterán Hans Zimmer. ()
Galerie (8)
Photo © Vestron Pictures
Reklama