Obsahy(1)
Příběh s tajemstvím s horrorovými prvky. Dívka na prahu puberty kreslí dům. A teprve později začnete pomalu, ale jistě chápat, že to, co kreslí, je svým způsobem skutečné, má to vlastní život, který může ovlivňovat, a který pomalu začíná ovlivňovat ji. Že tvoří svět, do nějž vchází častěji a častěji, až nakonec zjistí, že probudit se je stále těžší a těžší. Zvláště, když v tom domě na papíře, v její mysli, v jiné realitě žije spřízněná a trpící duše. Nechápe tak docela, co se to děje a už vůbec nemůže očekávat, že to pochopí její máma... Film je příběhem dvou dětí, které se setkávají ve světě, který není tak docela neskutečný a který se možná někde stýká se světem naším... (kojot.name)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Až na jednu ( a to výborne podanú ) strašidelnú sekvenciu sa tu nedá hovoriť o horore. Pútavo to začne, ale s pribúdajúcimi minútami to stráca svoju atmosféru a vlastne aj zmysel. Je to podivuhodný a zároveň aj čudný film, ktorý má zrejme iba buď obdivovateľov, alebo tých, čo ho zatratia. P.S. Hans Zimmer je tu poznať. ()
Fantasy lízlou dětským hororem zabíjí zejména představitelka hlavní dětské role se Schwarzeneggerovskou hereckou školou, tj. jeden výraz ve tváři vystačí na všechny emoce a scénář, který přípomíná předčasný orgasmus - "-Už budu, už budu - Ještě ne, ještě ne, vydrž, ......... - Promiň - Hm, tak dobrou noc - Nechceš si o tom promluvit ? - Ne." S tím rozdílem, že v Paperhouse se scénárista rozhodl po "výstřiku" zhruba něco za polovinou "o tom" ještě promluvit a tak na diváka čeká zbytečné a nikam nevedoucí druhé finále. ()
Je tam spousta znepokojivých motivů a ty scény z tajemného domu, když jde do tuhýho jsou fakt napínavé. Zombie chůze slepýho otce doprovázená kytarovými riffy by mě v mládí asi strašila hodně dlouho. Bohužel má ten film hrozně přetaženej konec, když už se nic zajímavýho neděje. Smůla jinak by to byl mnohem větší zážitek. Tvůrce Candymana se nezapře. ()
Slovíčko "klenot" je síce pekne ošúchané, ale márne by som pre Paperhouse hľadal nejaké vhodnejšie. Nie je to klenot, vynímajúci sa na dekolte manželky developera na opulentnej party. Skôr taký maličký, nenápadný klenotík o ktorom si spočiatku môžete myslieť, že je to kus zájdeného plechu nájdeného v kope bezcenného "harampádí". Lenže potom ten pliešok začnete šúchať prstami, zotierať z neho prach a hrdzu a on začne postupne vyžarovať svoj síce temný, ale o to uhrančivejší lesk. A o chvíľu podľahnete jeho čaru, ako keď prebudíte k životu magický talizman. Žánrovo to celkom nie je nič z toho, čo tvrdia žánrové popisky na tomto sajte: určite nie thriller ani fantasy (o nevhodnom používaní slovíčka "fantasy" na ČSFD mám nikedy chuť napísať samostatné pojednanie). Horror to trochu je, ale ešte skôr symbolicko-snová dráma pre divákov, ktorým neprekáža absencia zreteľného, odsýpajúceho príbehu a ktorí sa naopak cítia dobre na vágnom území medzi realitou a snom, zahaleného šerosvitom, znepokojujúcimi obrazmi a atmosférou, ktorá by sa dala krájať mačetou. Takmer dokonalé dielo. ()
Filmový klenot, který bez problémů dokáže přivodit noční můry nejen dětem, ale i dospělým. Bernard Rose dokazuje své mistrovství při budování atmosféry, která ve snových scénách dožene vaši hlavu až k explozi. Nádhera. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/paperhouse.html ()
Galerie (8)
Photo © Vestron Pictures
Reklama