Karel

Som nadšený, že som tento krásny film vďaka ČT mohol vidieť. Oceňujem zásadný vplyv pani Ivany Gottovej na obsah dokumentu. Vďaka nej to totiž nie je len ďalšia óda na Karla, ale veľmi osobný, rodinný portrét. Skvelý mix archívnych materiálov a výborný strih, silné emócie, len by som to o takých 20 minút skrátil. (16.01.2022)

Jeden z těch filmů (ano, jistě, je to dokument...), o nichž se dá říct, že jsou dvě a půl hodiny krátké. Režisérka věnovala práci na něm mnoho času a dostala se Karlu Gottovi velmi blízko. A vystavěla Mistrovi velmi důstojný pomník - možná až příliš. Kontroverze nehledejte, Anticharta a vůbec věci týkající se budování hvězdné kariéry za minulého režimu jsou brány velmi zlehka, Gottova záliba v konspiračních teoriích není vůbec zmíněna, ale jako portrét starého otce rodiny, který ví, že konec se blíží, a umělce cele oddaného jeho fanouškům, je Karel vynikající. Jímavý, řemeslně skvěle zpracovaný... jen to zkrátka není výpověď o osobnosti Karla Gotta v celém jejím "historickém" kontextu. K tomu si můžete přečíst knihu Pavla Klusáka, kterou paní Ivana rozhodně neautorizovala:) Když už jsem ji zmínil, nejde neříci, že ať si o Ivaně Gottové myslíte cokoliv, dokument ji zachycuje ve velmi těžké životní etapě, a i když nevyhnutelně česká mysl zabíhá k vidině bohaté pozůstalosti, nejde zpochybnit, že svému muži byla oporou - a že jeho odkaz bude bránit jako lvice nejen ze zištných důvodů. Jako film rozhodně Karel patří "do červeného", ale když jsem dal 70% i Mekymu, byla by tady vyšší známka poněkud nepatřičná. 70% (19.02.2022)

Minulost Karla Gotta nalakována narůžovo. Nečekal jsem, že tohle bude nějaká důsledná analýza jeho života, čekal jsem spíš takové příjemné ohlédnutí za působivou hudební kariérou tohoto zpěváka, které pak bude s jeho blížící se smrtí dojemné. To bych bral. Ale tohle... tohle je něco mnohem horšího. Dokument (možná bych to měl psát do uvozovek) se snaží ukázat, jak je Karel prostě báječný a jak ho všichni zbožňují. Co se týče jakýchkoliv možných chyb v minulosti, tak mu zde na kameru různí jeho slavní kamarádi (především Jiří Suchý a Marta Kubišová) říkají, jak udělal dobře a jak byl vlastně hrdina. Je tu velký důraz na jeho rodinný život. Cpe se nám tu, jak má téměř ideální rodinku, což samozřejmě není pravda, protože do filmu prosakují i věci, které se těžko dají změnit. Třeba to, že má malé dcery, jejichž tatínek v dědečkovském věku brzy zemře. Taky je dost smutná návštěva u dospělé dcery, která vyrůstala v podstatě bez otce, takže se cizího Gotta jako malá nejdřív bála, ale pak (po střihu) říká na kameru, že se vůbec na tatínka za to nezlobí, že ani není co odpouštět. Jo, určitě to musí být báječný pocit vidět tátu, jak teď na starý kolena hýčká svoje dcery, zatímco na vás celej život kašlal. Chápu, že rodina je dost osobní věc a nejedná se o jednoduchou věc. Jenže jak říkám, dokument o tomhle chce mluvit, takže mi to nedá, abych si na to neutvořil názor, který je nejspíš v rozporu s tím, jaký se snaží produkční firma Ivany Gottové u diváků vyvolat. Rád bych zdůraznil, že si nemyslím, že je Ivanka Gottová nějaký zlý, vypočítavý člověk. Já totiž bulváru nevěřím a neznám ji. Každopádně ani z tohohle filmu si na ni názor pořádně utvořit nemůžu, protože ve všech scénách je tu zobrazována jako trpělivá starostlivá manželka. A to dost nedůvěryhodně. Může to být i studem před kamerou, ale její projev zní škrobeně a nepřirozeně. Oproti tomu její manžel Karel má za celý svůj život vypravování nacvičené na výbornou. Hezky se poslouchá, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak tam jenom pořád nostalgicky vzpomíná na mládí a na sebe. Pořád jenom já, já, já. Manželky či děti tato postava filmu, kde má být dokonalý rodinný člověk, nezmiňuje prakticky vůbec. Dokonce i když mluví přímo s dětmi, tak se konverzace obvykle točí kolem něho. Tento patetický snímek se snaží za Kájou zanechat odkaz o tom, jaký byl borec, protože nám to všichni, včetně jeho, neustále říkají. Hrůza. Pár bodů dávám za skvělé scény z Gottova muzicírování zamlada. Jinak odpad. (4/10) (17.02.2022)

Největší Čech (hned po Cimrmanovi) z jehož odchodu jsem cítila beznaděj, že odešel člověk, který náš národ spojoval. I když jsem neměla všechny jeho nahrávky srovnané podle abecedy na osobním, přísně střeženém oltáři umění, na svém ošacení jsem nenosila jeho podobiznu s nápisem I♥Karel a neměla autogram z každičkého koncertu, přesto jsem k němu cítila bezmeznou úctu a jeho hlas z rádií a z pohádky o psychicky týraném děvčátku, jež ke královskému štěstí přišla, mi vždy zněl jako balzám na duši. Jeho smrt jsem skutečně obrečela a i závěr tohoto vydařeného dokumentu mi znovu vehnal slzy do očí. Karel Gott měl neskutečně bohatý život, spoustu toho zažil a je nemožné vše dostat do "normální" stopáže celovečerního dokumentu. Takže děkuji alespoň za ty důležité střípky z jeho kariéry i z nahlédnutí do jeho soukromí. Moc pěkně natočené a dojemné. (08.01.2022)

S úctou natočené, decentní a nekonfliktní rozloučení se starým pánem, který svou duší zaplatil za to, že mohl zůstat největší Československou hvězdou. Kontroverze se nehrotí, spíš se nad nimi taktně mávne rukou, hodně se vzpomíná, lichotí a ukazuje Gottova profesionalita jako zpěváka i jako hvězdy, která si váží svých fanoušků. Přes ten smutný podtón umírání je to laskavé a milé. (25.01.2022)