Čtyři pokoje

Tim Roth se v tomto filmu chová jako roztomile afektovaný kretén s parkinsonem a coby hotelového poslíčka Teda jej čeká nebývale rušná silvestrovská noc. Bude muset vyřídit čtyři nadstandardní objednávky zahrnující mimo jiné (ne)dobrovolné darováni spermatu, účast v bizarní psychosexuální hře nebo hlídání dvou nihilistických smradů. Chybějící ingredience (20%) jsou hlavně o tom, že uvidíme odhalená ňadra dvou pohledných hereček, ne bohužel dost pohledných na zachránění dojmu z celé této utahané trapnosti s triky na úrovni pohádky vzniknuvší v ČT a pouze potvrzující to, o čem jsem již řádku let přesvědčen, tedy, že Madonna je čarodějnice. Nesprávný člověk (40%) – další přiúchylněná křeč bez humoru, bez smysluplné pointy, bez všeho… čtyřicet procent dávám za Rotha zaseknutého v záchodovém okénku a za svázanou Jennifer Bealsovou. Malí neposluchové (60%): „Tohle je přece ksicht dobráka“, ani ne režií, jako scénářem a do největších extrémů dovedeným finále plusové body získávající povídka, která má kromě všeho jiného hlavně mrtvolu. Muž z Hollywoodu (75%) – Tarantino se hned pozná a to by se ani sám nemusel objevit na scéně, aby vám bylo jasné, v čí povídce jste se octli. Kromě drsných hlodů („Když můžou chlapovi přišít pinďoura, proč by nemohli přišít prst?“) má Muž z Hollywoodu (snad až zbytečně) skvělou kameru Andrzeje Sekuly. Kvalita jednotlivých povídek je vzestupná, leč značně nevyrovnaná. Uniká mi důvod, proč někdo považoval za dobrý nápad poskládat z nich celovečerní film, kterému – z čistě matematického hlediska a navzdory nezklamávajícímu Tarantinovi – nemůžu udělit lepší nežli podprůměrné hodnocení. 50% Zajímavé komentáře: Melies, Mr.Apache (17.12.2007)

V každém ze čtyř pokojů najde divák pro sebe něco. Osobně se mi líbilo ve všech a pikolík Ted jako společný jmenovatel celé té show k tomu, je prostě malá filmová radost. Radost, kterou by si neměl jen tak nikdo nechat ujít. Jsou totiž v životě chvíle, kdy je nejlepší na všechno se vykvajznout a pustit si dobrý film. O tom, že tím filmem budou Čtyři pokoje, není pochyb. (06.01.2012)

Na první povídce mě zaujaly pouze odhalené půvaby krásných hereček, na druhé povídce prakticky nic. Třetí povídka má zajímavou atmosféru, ale navzdory netriviální zápletce mě to nijak na zadek neposadilo. Kvartetu povídek kraluje ta čtvrtá od Quentina Tarantina, která sice nepatří mezi jeho nejlepší kousky, ale zábavnost, černý humor a charakteristický režisérův rukopis ji rozhodně nechybí. 60%. (12.02.2022)

Tento film mi nedal vôbec to, čo som čakal! Jedna hviezdička je za Banderasa a jedna za scénu s odrezaným prstom a zapaľovačom v jednej z izieb! Inak všetky poviedky sú takmer bez pointy a iba so slabým príbehom, a pritom potenciál bol tak obrovský! Platí to pre všetky štyri minipríbehy (izby). Aspoň QT&RR (aka quality guarantee) som dával šancu na pozdvihnutie hodnotenia, ale jedna hviezdička za ich prínos film nezachráni. 65%. (18.04.2006)

Anders: 40%, Rockwell: 30%, Rodriguez: 50%, Tarantino: 80%. Jediné, čo tu stojí za zmienku je Tarantinova (skoro) one-man-show so skvelými dialógmi, kamerou a meta-námetom (inscenácia scény z epizódy zo seriálu podľa Dahlovej poviedky). Zvyšok nuda (Rockwell), banalita (Anders) a priemerná rutina (Rodriguez). A hej, Tim Roth. Tak ten môže byť rád, že žije tam, kde žije a nie v Severenej Kórey, lebo za takýto výkon by už stál na popravisku. (24.06.2015)