Čtyři pokoje

V každém ze čtyř pokojů najde divák pro sebe něco. Osobně se mi líbilo ve všech a pikolík Ted jako společný jmenovatel celé té show k tomu, je prostě malá filmová radost. Radost, kterou by si neměl jen tak nikdo nechat ujít. Jsou totiž v životě chvíle, kdy je nejlepší na všechno se vykvajznout a pustit si dobrý film. O tom, že tím filmem budou Čtyři pokoje, není pochyb. (06.01.2012)

Na první povídce mě zaujaly pouze odhalené půvaby krásných hereček, na druhé povídce prakticky nic. Třetí povídka má zajímavou atmosféru, ale navzdory netriviální zápletce mě to nijak na zadek neposadilo. Kvartetu povídek kraluje ta čtvrtá od Quentina Tarantina, která sice nepatří mezi jeho nejlepší kousky, ale zábavnost, černý humor a charakteristický režisérův rukopis ji rozhodně nechybí. 60%. (12.02.2022)

Líbí se mi všechny čtyři pokoje, tenhle hotel beru jako celek. Jasně, některé jsou luxusnější, jiné míň, ale podobně řešené filmy mám prostě rád. Každá povídka má zajímavý nápad (ta poslední mi připomněla jednu od Roalda Dahla), a myslím, že být v kůži postavy Tima Rotha, a prožít si třeba jen ten první příběh, tak s tím lámu ledy na večírcích až do nejdelší smrti. (05.05.2007)

Je to sice ohraná písnička, ale protože jsem zjistil, že je docela pravdivá, tak ji ve stručnosti zopakuji - první epizodka připomíná obsahem průměrný studentský film, druhá se nemotorně snaží vygradovat situaci rádoby cool dialogy a nemá co říci, třetí hodně baví herectvím Banderase a velmi zábavným vypointováním až k závěrečné hlášce a čtvrtá je nadprůměrnou scénou z libovolného Tarantinova celovečeráku, zakončená jedním z nejvtipnějších momentů celé jeho tvorby. Něco jako trochu rutinní prohlídka hotelu, kde každé další patro představuje vyšší stupínek režijního nadání - a v součtu to stačí akorát na 3*. (29.11.2017)

Film na kterém je jasně vidět kdo režíroval jakou část. První příběh: naprostá kravina, kterou zachraňuje aspoň hezká Iona Skye. Druhý příběh: už jsou tu dobré známky příběhu přesto to celé nevyzní moc zábavně. Třetí příběh: Mistr Rodriguez to všem natřel a vytvořil dokonale vtipný příběh o tom jak rodiče odchází oslavit nový rok a jejich neposedné caparty má pohlídat neschopný hotelový poslíček. Čtvrtý příběh: Povedený Tarantinův kousek ve kterém si sám zahrál a ve kterém dominuje skvělá kamera. výsledek sledování - pusťte si jenom druhou polovinu filmu! (18.12.2010)