Čtyři pokoje

V každém ze čtyř pokojů najde divák pro sebe něco. Osobně se mi líbilo ve všech a pikolík Ted jako společný jmenovatel celé té show k tomu, je prostě malá filmová radost. Radost, kterou by si neměl jen tak nikdo nechat ujít. Jsou totiž v životě chvíle, kdy je nejlepší na všechno se vykvajznout a pustit si dobrý film. O tom, že tím filmem budou Čtyři pokoje, není pochyb. (06.01.2012)

Čtyři pokoje, jsou snímkem, který jsem chtěl vidět hlavně kvůli Tarantinovi. Byl jsem zvědav na jeho dvacetiminutovou povídku a chtěl jsem si také doplnit filmové vzdělání, zhlédnutím této komedie. Vezmu to ale hezky popořádku. Po panterovských úvodních titulcích, začal první příběh s názvem CHYBĚJÍCÍ INGREDIENCE, který mě vůbec nebavil. Několik lesbických čarodějnic, potřebujících sperma, jsem prozíval a říkal si, že to tedy pěkně začíná. Následoval ale další šok, druhý minifilm - NESPRÁVNÝ ČLOVĚK - byl ještě horší. Vymaštěný žárlivý gangster s kvérem v ruce, šikanující hotelového poslíčka, mě málem donutil sáhnout po ovladači a film vypnout. Naštěstí jsem tak neudělal. Třetí příběh Roberta Rodrigueze - MALÍ NEPOSLUCHOVÉ - byl o dva levely výše. Jeho epizoda měla šťávu, nepostrádala děj a byla i velmi vtipná. Navíc byla propojena telefonátem i zpětně do druhé povídky, která tak maličko stoupla na ceně. Tady jsem byl spokojen. Nejočekávanější příběh přišel na závěr. A vytáhl film výš. Tarantinova historka MUŽ Z HOLLYWOODU, o netradiční sázce a sekání malíčku, byla režisérovým hereckým one man show. Quentin prakticky nesleze z obrazovky a neustále hláškuje jako o život. Minirole Bruce Willise, je pak sladkou třešničkou na dortu. Abych to shrnul - jednotlivé příběhy mají velice kolísavou úroveň, všemi proplouvá jako poslíček děsně přehrávající Tim Roth (který mě ale v posledních dvou začal docela bavit) a je velká škoda, že první dva kousky nejsou dějově o něco lepší. Takhle musím dát filmu jako celku jen průměrné hodnocení, ale jak Rodriguez, tak i Tarantino, mě rozhodně nezklamali. Čtyři pokoje jsou prostě jako zmrzlina. Zmrzlina u které vám začne chutnat až ta část krému dole v kornoutu. (02.06.2015)

Čtyři pokoje jsou autorským filmem. V českých podmínkách to obvykle znamená, že si režisér natočí nějaký film pro autora, jeho příbuzné a nejbližší přátele. V Americe na naštěstí funguje trochu jinak, a tak se tentokrát sešli čtyři režiséři, aby každý natočil příběh situovaný do jednoho pokoje téhož hotelu. Je to černá komedie, kde se objeví nějaká ta mrtvola, uřízlý prst, manželská krize se řeší za pomoci bondáže a bouchačky a sázka pomocí sekáčku na maso. Nejslabší příběh má na svědomí Allison Andersová, a to proto, že její čarodějnický dýchánek má zkrátka slabou pointu. Naštěstí to vyvažuje Tarantino, který si tentokrát udělal legraci sám ze sebe, a já jen doufám, že ho ta prohraná sázka příliš nebolela. Slušné herecké obsazení, několik pěkných scén. Celkový dojem: 60 %. (04.12.2007)

Poněkud nevyvážený snímek sestává ze čtyř povídek. Jak už tady kdosi předeslal, první dvě jsou poměrně nic moc, asi tak na 2 hvězdičky. Třetí povídka od R.Rodrigueze je naopak skvělá a hlavně její vyvrcholení nemá naprosto žádnou chybičku, takže 5 hvězdiček. Tarantinova čtvrtá povídka je docela dobrá, ale přece jen je námět vykradený z jednoho filmu s McQueenem a Lorrem, takže už to není tak originální, ale na 3 hvězdičky stačí. (06.08.2002)

Všechny 3 hvězdy jdou na účet Rodriguezova a Tarantinova příběhu v poměru Robert 2* a Quentin 1*. Jinak je to o prdu, druhý dvě povídky nuda, člověk si zapamatuje tak akorát cameo Madonny a že tam hrála krásná Valeria Golino, Charlieho Ramada ze Žhavých výstřelů. Nijak mě nevzal ani nahypovanej výkon Tima Rotha á la pan Bean, rozhodně má ve svý filmografii mnohem lepší role (hlavně Gaunery). 50% (31.03.2011)