Desperado

,,Něco vám řeknu. Byl jsem na jedné internetové stránce, kde všichni pomlouvali snímek Desperado. Uživatelé tam byli pěkní pitomci, né jako fajn lidi tady. Komentáře tam byly nečitelné a plné gramatických chyb, né jako umělecká díla tady. A pak tam napochodoval největší Čech, jakého jsem kdy viděl, pohyboval se jako vítr a obličej mu celou dobu skrýval stín. Ten cizinec tvrdil, že hledá někoho, kdo tam tomu šéfuje. Znělo to jako PIMO, PAMO...POMO? Jo to je ono POMO. Hej nemáte čistější pulitr? A pak to tam ten chlapík celý vymlátil. Bejt váma budu opatrnej. Podle všeho míří právě sem." Desperado je můj nejoblíbenější akční film a také asi jedním z nejstylovějších a nejvýbušnějších, co jsem kdy viděl. Rodriguez na něm předvádí svoji lásku k béčkům a schopnost si hrát, kdy nabízí akční jízdu ozbrojenou super akcí, hláškami, překrásnou Salmou Hayek, báječnou hudbou nebo soubojem o rychlejší hubu mezi Buscemim a Tarantinem. (23.10.2007)

Mistrovske dilo Roberta Rodrigueze, kez by se vykaslal na blbosti typu Spy Kids a dal tocil podobne filmy. Se Sin City to nejlepsi, co kdy natocil, i kdyz se v podstate jedna jen o takovej remake / pokracovani puvodniho El Mariachiho. Pribeh je pekelne sviznej a kdyz tempo polevi, tak je to opravdu jen na okamzik. Navic Antonio Banderas a Salma Hayek jsou pekelne vostry. A nesmim zapomenout na skvelyho Steva Buscemiho s jeho peknou historkou a hlavne na nejlepsi scenu filmu - Tarantinovo vtipek a taky na jednoho z nejlepsich zaporaku a zaroven pekne odpornyho Dannyho Treja, ta jeho postava, to je parada. Do toho hraje skvela hudba, spousta prestrelek a male cameo puvodniho El Mariachiho. Nemam co vytknout, tohle nema chybu. (20.07.2006)

U tohohle filmu mě potkal stejný osud jako u "Pulp Fiction", viděl jsem ho až drahně let po premiéře. Humor, atmosféra a snad i Tarantinův štěk mi na něj lehce upomínají, ale takhle srovnávat by to asi nebylo ono. V rámci akčního žánru to je opravdu parádní a originální záležitost prošpikovaná humorem černým jak bota a nebýt poslední čtvrthodinky filmu, která na mě působila trošku jako rána do zad, bylo by to určitě za plný počet. (17.06.2005)

„Pivo ako šťanky, obsluha nahovno. A furt sem niekto lezie.“ Videoklasika mojej puberty. Hravý a vynaliezavý akčný film s prvotriednou akciou, dokonalým kastingom, skvelou mexickou špinavou pohraničnou atmosférou, kde ak vám napľujú do piva, ešte ste dobre dopadli, asi poltutcom kultových scén (QT, flashback, šokujúci finálny twist, veľkolepý nástup mariachiho kamošov), fantastickou ústrednou energickou pesničkou, geniálnymi dialógmi a ešte geniálnejšími hláškami. Paradoxne, horšie to začne byť v druhej polovici, kedy sa k slovu dostane čosi ako príbeh (kým to dovtedy bolo len o prestrelkách a kurióznych postavičkách, bolo to lepšie). V 90. rokoch sa proste akčnému žánru darilo (nástup klipových agresívnych režisérov, megalomanské veci od Bruckheimera/Simpsona, migrácia hongkonských tvorcov do Hollywoodu, keď Hongkong prešiel pod správu Číny) Nadpriemerná pecka a plus mínus jeden z 20. naj akčniakov desaťročia. "He he, barmana nikdy nezastřelej." (20.10.2004)

Rodriguezův opulentní masterpiece, z něhož se na diváka sype tuna lahůdkově efektní akce (bezpochyby inspirované krvavými balety Johna Woo), hlášek, šťavnaté atmosféry a skvělých figurek (Trejo, Buscemi, Marin, Tarantino aj.). Absolutorium mu nevpálím z jediného podstatného důvodu, který ani po letech nedokážu přenést přes srdce, a tím je nebývale odfláklé (nebo spíš úplně vynechané) finále... :-( 90 % (16.10.2010)