Pohádky z mechu a kapradí

rozhodl sem se, ze dnes udelam poradek v pohadkach a ohodnotim je podle toho, jak je maj v lasce moje deti, tj. ti, pro ktery jsou urceny. Meni se doba, zivotni styl i deti... pohadky, na kterych sem ja vyrustal uz nemaji takvou odezvu, takze po nekolika neuspesnych pokusech s Kremilkem a Vochomurkou, Rakosnickem sem to zabalil a hlasuju za ne za odpad! vyjimkou je Krtecek a Maxipes Fik, ty byly prijaty s nadsenim. (18.11.2014)

Když se zadaří, může si člověk udělat pyžvík (pyžamový víkend), Křemílek a Vochomůrka v pyžamu prožívali celý život. Pařezová chaloupka schovaná ve spadaném listí je přesně to místo, kde bych v noční košili být nechtěla, protože bych zmrzla. Dvěma lesním skřítkům ale stačila k zahřátí jedna z nejhezčích večerníčkových znělek. (11.12.2014)

Večerníčková ultraklasika s dabingem oscilujícím mezi mutujícím trpaslíkem a nachlazeným vokálistou kapely Obituary. Když dnes vidím Animáček s epileptickými Pokemóny a Klubem štětek Winx, zůstává jen stesk, že nikdy se nevrátí, pohádka mládí.. Vždycky mě však zajímaly dvě věci. Proč ti dva bydleli v bungalovu postaveném dřevorubci, když se mohli přestěhovat do výškového domu stromové konstrukce a hlavně, jaký byl mezi nimi vztah? Sourozenecký? Přátelský? Nebo snad za tím bylo něco víc? Některé názvy dílů tomu napovídaly (Jak Křemílek a Vochomůrka nevěděli, co se děje, Jak Křemílek a Vochomůrka udělali obrovi píšťalku, či Kterak pudrovali jahody) a přiznávám se, že díl "Jak si Křemílek a Vochomůrka ani nelízli povidel" jsem si z důvodu předpokládaného explicitně-závadného obsahu raději úplně zakázal.. (03.05.2012)

Poté, co jsem zhlédl Jak Křemílek a Vochomůrka zabloudili v bedlovém lese, jsem měl v noci děsivé sny... A jak se mnou zamávalo jejich setkání s drakem, to tu raději ani nebudu popisovat... Ano, tihle dva chlapíci z pařezové chaloupky byli kdysi jedni z mých prvních opravdových hrdinů a dodnes u mne stojí ještě výš, než slavný Rumcajs. A po grafické stránce je tenhle večerníček vrchol, který nikdy nebyl překonán. (22.10.2011)

Pamatuju si, že tenhle večerníček byl na mě až příliš poetický a umělecký, něco, co jsem tehdá jako malý prostě ocenit nemohl a styl animace nebyl už vůbec moje kafe (teda limonáda). Vše zachraňovala hudba. A protože u večerníčků dávám hodnocení zcela neobjektivně podle mých dětských zážitků a vzpomínek, nemůžu jinak, ale nechci tím srážet jeho kvalitu. (12.06.2005)