VFW

Veterans of Foreign Wars vs. Army of Braindead Animals. Už podle názvu týmů atraktivní utkání, které skrz syntezátory Stevea Moorea a komunitu bojující o život na malém prostoru připomínalo Carpenterův nešťastný Precinct a prostředím baru pro vybranou klientelu a Fredem Williamsonem zase Rodriguezovo mexické krocení upírů mimo čas slunečního svitu. Gore staromilsky šťavnaté, akce často chaoticky sestřihaná a kmet-vet Stephen Lang tak ostrý, že se na něm členové zfetované hordy krájejí jak gothaj.. (25.03.2020)

Naprostá spokojenost takhle nějak by to vypadalo kdyby vládly Piráti v čele s smažákem Bartošem. Na světě je nová droga, které je , ale nedostatek a je drahá jedna ženská ji komusi ukradne a uteče s ní do hospody kde se schází váleční veteráni. Ten chlápek společně s smažkama a jinou verbeží po nich jde. Jednoduchý a krvavý film s několika chuťovkama. (22.03.2020)

Joe Begos s tímto snímkem docela patrně jede na vlně Přepadení 13. okrsku Johna Carpentera, což je dost znát už podle stylu úvodních titulků a volby hudebního motivu, nemluvě o prakticky totožné dějové premise, zde jen ladně převedené do baru pro americké veterány, který je obklíčen drogovým gangem a hordou vymletých feťáků. A jatka můžou začít. Na rozdíl od Bliss, Begosova druhého snímku roku 2019, zde film táhnou veskrze sympatické postavy v podání hereckých veteránů (nejen) béčkových filmů a na jejich dialogové interakce bylo zábavné se koukat. Patrně si natáčení všichni do jednoho docela užili, v některých scénách to dokonce vypadá, že jejich chvilková vyprsknutí smíchy a kroucení hlavou byly spontánní reakcí na dění na place a zběsilé over-the-top herectví kolegů. Pokud bych měl Begosovi něco vytknout, je to opět až přehnaný důraz na styl. Potemnělá kamera a modro-červené nasvícení v některých scénách působí až nadbytečně a chvílemi je kvůli tomu akce vcelku nepřehledná, ačkoliv chápu, že se tím na druhou stranu dal zakrýt nižší rozpočet a třeba krev díky tomu vypadá jako krev. V každém případě takovýhle typ béčkové zábavy si rád nechám jednou za čas líbit. (20.02.2020)

Pocta Carpiho 13. okrsku , jeho specifického stylu a vlastně i celým osmdesátkám. Jo jasně , je to blbina ale natočená s takovým nadhledem že srdce fanouška a staromilce zaplesá a odpustí řadu chyb a nedotažeností. Za mně fajn podívaná k pivku a skotské po jejímž shlédnutí jsem měl spokojený úsměv na tváři. A Fred Williamson má po osmdesátce???? (30.03.2020)

Americký snímek „VFW“ není nějaké velké pokoukání, je to hororové akční béčko a nic víc od něho prostě čekat nesmíte. Pokud máte větší očekávání, budete zákonitě zklamáni. Ale jinak je to dostatečně krvavé, jsou zde postavy, které se vám mohou zalíbit, i když jejich úvodní dialogy nejsou zrovna závratné, ale aspoň se s nimi seznámíte, no a pak je zde dost akce, aby vás to neunudilo do konce. (25.03.2020)