Dva papežové

Tak tady je celkem jasné, komu autoři fandí, ale moc se mi líbilo, že i přes viditelné protěžování budoucího papeže Františka tu nedochází k lacinému odsudku konzervativního směru reprezentovaného Benediktem XVI.. Během vzájemných rozhovorů sice Benedikt tahá za kratší konec, ale Meirelles to dokázal podat natolik jemně, že má divák pocit absolutní vyváženosti. To by samozřejmě nešlo bez kvalitně napsaných dialogů a obou hereckých veteránů veteránů přičemž si troufám napsat, že pro Pryce se jedná o životní roli. Jeho podoba s papežem Františkem je úžasná. Vedle slovních cvičení se film věnuje i minulosti současného vatikánského šéfa a jeho nejasné úloze během tzv. špinavé války probíhající v Argentině v 70.letech, jeho proměně z konzervativce pokrokáře a působivé jsou i výjevy z konkláve. Fotbalový závěr pak pohladí po duši. Pokud měli autoři za cíl přiblížit nejvyšší představitele katolické církve lidem, tak se jim to povedlo téměř dokonale. Dukovu kritiku nechápu. 90% (19.06.2020)

Veľmi zaujímavé pojednanie medzi akoby dvomi líniami kresťanstva stvárnený mega hereckými výkonmi. Ja osobne som stále udivený, že bývalý pápež sa vzdal úradu, film sa snaží odhaliť pozadie. Avšak isto sa tým budú rôzne katolibánske kliky, keďže nový pápež František je omnoho liberálnejší. Ten sa konečne pýta otázky, ktoré by sa mal pýtať každý správny kresťan a nielen slepo nasledovať príkazy najbohatšej inštitúcie na svete, akou katolícka cirkev nepochybne je. Prečo hovoríme o celibáte ako nedotknuteľnom, keď bol stanovený až v 11. storočí a to len preto, aby sa nededili cirkevné majetky? A čo taký inštitút spovede, odpustky a ďalšie cirkevné sviatosti stanovené takisto až v druhom tisícročí a opäť len zo zištných pohnútok? Tých otázok a polemík je naozaj veľmi veľa a rozhovory medzi Hopkinsom a Pryceom sú to najlepšie, čo vo filme uvidíte. (27.12.2019)

Papež jede! Už má jeden seriál o dvou řadách a teď i celovečerák. No aby se z něj v dalších letech nestal akční hrdina! Tak předně film opravdu není o Benediktu a Františkovi, což není nic překvapivého. Je to spíše film o dialogu dvou rozdílných osobností a jejich sbližování. Emeritního papeže Benedikta mi prosím nehaňte, je to vynikající teolog a číst jeho knihy je famózní zážitek. Film se navíc vyvíjel ve stylu zlej skopčák Benedikt versus hodnej máčo Francesco. Ale já naštěstí nečekal, že dostanu dokument o skutečných osobách. A to, co jsem dostal, je vskutku zručná řemeslná filmařina okořeněná úchvatnými hereckými výkony Hopkinse i Pryce - a to zdůrazňuju. Dlouho jsem nebyl tak nadšen z hereckého umění. Jsem si téměř jistý, že oba skuteční muži se museli při sledování tohoto filmu náležitě bavit. Film, který mohou bez rizika sledovat i nevěřící. Jen verbal vyplodil tak hloupý komentář, až si kladu otázku, jestli vůbec pochopil, o čem že ten film vlastně je. (15.01.2020)

Vynikající konverzačka v podání dvou famózních bardů, kteří mě osobně na dvě hodiny přesvědčili, že jsou skuteční papežové. Film, který určitě stojí za vidění, scénář, který se bude vyjímat skvěle i na divadle, ačkoli téma ŘKC je pro našince povětšinou neatraktivní. Papež František mě jako osobnost, která mimo jiné nedávno pleskla po ruce nějakou zfanatizovanou, nevychovanou ženštinu, zajímá a sleduji jeho působení tak nějak automaticky, přestože osobně mám k římskokatolické církvi jako takové nemalé výhrady. Příčí se mi její arogance, autoritářský systém, zkostnatělé názory hodné středověku, popichování davů vůči menšinám, pokrytectví, kážou vodu, chlastají víno a žerou si jak prasata v žitě, dále vyžadují nesmyslný a nelidský celibát, který beztak ani nedodržují, finanční a politické machinace, svinstva, kterých se její členové za celá staletí dosud takřka beztrestně dopustili a o zneužitých dětech se asi nemusím ani zmiňovat. Zastávám názor, že za každým činem stojí jednotlivci a církvi mám velmi za zlé, že nejenže nekonala, aby se shnilých jablek zbavila a vydávala je k řádnému potrestání dle regulérního trestního práva, navíc se dosud zarytě brání reformám, které se měly provést v lepším případě před sto lety. Tím se, dle mého názoru, dopustili, že se církevní skutky dobré, za těmi špatnými ztratily. Aspoň takto to vnímám já. Víra je věcí a právem každého jednotlivce, respekt, s tím nemám absolutně problém. Však ŘK církev ve své aktuální podobě je téma k velké debatě, nejlépe uvnitř Vatikánu. A přesně o tom, je tento vydařený film. Jasně, také se mi tají dech, když stojím v katedrálách, poslouchám varhanní koncerty nebo když zírám na Michelangelovu Pietu. Také jsem rozsekaná z toho, co všechno nádherného se pro oslavu Ježíše a Boha po světě vytvořilo. Jen mě vždycky napadne, čím vším to asi muselo být vykoupeno… Jestli ten umučený Kristus nebyl náhodou jen taková ta nepatrná kapka v oceánu, který není ohraničen pevninou. Ale konec filosofování, mějte šťastný rok 2020! (03.01.2020)

Nejsem věřící a nemám ráda církev. A i přesto mě Meirellesův film fascinoval. Scénář se zabývá přesně tím, co zaujme i nevěřící - tj. vnitřní boj a nejistota zástupců dnešní církve. Že ji ztotožňuje primárně otec Jorge Bergolio (budoucí papež František) byla trefa do černého. Jeho postava je jistě přibarvena "po hollywoodsku", ale přiznám se, na mě to fungovalo a opravdu jsem s napětím sledovala jeho vývoj, příběh i obyčejné rozpravy. Jeho představitel Jonathan Pryce je jako vždy skvělý - nabízí moudrost stáří, ale i jistou živelnost a takovou tu lidskou dobrotu. Proti němu stojí legenda Anthony Hopkins coby papež Benedikt, který měl horší a nevděčnější úkol, protože Benedikt není a nemá být moc sympatickým člověkem. Ale film mě překvapil v tom, že právě toto je v jádru jeho části příběhu. Když se tito dva herci a dva papežové sejdou a jednoduše mluví o tom, co představuje církev pro současný svět, jaké jsou její prohřešky a co může udělat dobrého, je to fascinující. Skvělá práce všem zúčastněných, zkrátka film, v jehož jádru je člověk, jeho víra a jeho srdce. Jakkoli pateticky to zní. (24.04.2020)