Havel

Ono se to málo ví, ale první kdo chtěl točit film o Havlovi byl počátkem 20. století vídeňák Jára Cimrman. Tento český génius je znám tím, že rád prošlapával slepé cestičky, kdy je dopředu jasné že experiment je nereálný a skončí nezdarem. Někdo to ale udělat musí aby bylo všem jasné, že tudy cesta nevede. A tak se Cimrman rozhodl natočit film o Havlovi. Asi všichni víme, na čem celý projekt ztroskotal - Havel v té době kdy o něm chtěl Cimrman točit životopisný film ještě nebyl na světě._____Z počátku se ani tohoto problému Jára Cimrman nezaleknul a jal se psát scénáře o budoucím spasiteli, kterého si představoval jako filmobarona a velkého režiséra. U mecenášů svého filmu tímto vyvolal jen zhovívavý úsměv, ale nevzdával se a upravoval scénář ke stále bizarnějším představám, kdy viděl Havla jako zachránce českého národa, národního hrdinu a buditele a budoucího českého prezidenta, který otevře Čechům dveře do světa. To už si producenti filmu s nevolí ťukali na čelo, považovali Cimrmana za podivína a financovat takový nesmyslý projekt odmítli._____Myslím že jsem v těchto řádcích jasně demostroval vizionářství českého génia, ale hlavně nepopíratelný vliv Járy Cimrmana na současnou českou kinematografii - její beznadějné prošlapávání slepých cestiček má původ v cimrmanovském snažení o jedno stolení nazpět._____ Ani tento film nevybočuje z této linie, scénář banální, řešit soukromou morálku u kazatele té veřejné se může jevit jako zlomyslnost, ale hlavní slabiny díla jsou jinde. Je až neuvěřitelné jak plytký film lze o Havlovi natočit - chybí hlubší charakteristika postav, snaha o zajímavou formu je přebita emočním chladem linoucím se v cigaretovém dýmu, geislerka nepřekonala svůj stín provinční herečky excelující v erotických scénách (v jiných filmech). Řada kauzálně spojených prvků by zasloužila lepší vysvětlení, tady se očekává že divák tyto souvislosti zná. Já čekám, že mi budou vyprávěny. Krom toho jsem čekal něco vyjímečného je-li to film o Havlovi, něco opravdu zajímavého, grandiozně vypointovaného, když se tu nabízí epický příběh hrdiny povstanuvšího ze tmy žaláře do prezidentského křesla a ne slabých 40%. I když je mi adorace Václava Havla poměrně cizí a jakkoliv chápu, že to nebylo cílem filmu - tu se mohl postavit Havlovi pomník - udělat to filmem by bylo v jeho případě stylové. Ale nestalo se tak... (02.09.2020)

Co naplat že hlavní představitel podává skvělý výkon... Je to bohužel ve filmu, který je spíš než dramatickým dílem, jakýmsi slepencem učebnicových momentů z Havlova života. Je to jakobyste prošli kolem několika oživlých výjevů, kde padají věty šustící papírem a banálně přeříkávající to, co už známe. Nejvíc se to projevuje na všech vedlejších postavách, které dělají Havlovi jen jakési křoví, a nikdy nedostanou prostor se pořádně prosadit, a dodat tak do filmu nějaké emoce... Nejvíc to zamrzí u Geislerové a Majera, kteří jsou skutečně jen kulisami nahazujícími repliky - což je s jejich hereckými kvalitami i potenciálem postav opravdu škoda. Na filmu je vidět spousta práce (není to formálně odbyté), ale prostě to nefunguje moc jako příběh, ale spíš edukativní video pro zahraniční studenty. Je mi to moc líto... Ale byl jsem fakt zklamaný... (03.12.2021)

Šla jsem na Havla a viděla jsem Havla. Mně se film líbil moc. Atmosféra přesná. Někdo může namítat, že vše zná, jiný by byl nespokojen, kdyby tam vše nebylo. To je těžko. Já k filmu přistupuji tak, že očekávám důstojný snímek o výrazné osobnosti našich novodobých dějin a toho se mi dostalo, čili jsem spokojená. Jako každý z nás, měl i Václav Havel své slabosti a mně je sympatické, že tvůrci neměli ambice zamést je pod samizdat. Jeho v podstatě soukromé chyby beru, jsem totiž schopná vyhodnotit jeho celkový přínos pro naši společnost na poli politickém a především reprezentativním. Havel nám ostudu nikdy nikde neudělal, přestože neseděl každému, možná se shodneme, že nebyl arogantní, pomstychtivý ani nerudný vrtošivý stařec či blazeovaný, bezpytlový, intrikánský vychcánek s nejapnou fistulí, myslím tím spolužáka Ivana Mládka. Měl svůj sex, chlast a rock n' roll, ale byl to ( byť naivní) milý a zdvořilý pán. A takto ho i Viktor Dvořák ztvárnil. Mimochodem nejen fyzická podoba, nýbrž špičkový herecký výkon si zaslouží potlesk. Mimořádně křehká interpretace, parádně nasnímaná. Aňa si svojí excelentní Olgou střihla životní roli, i Lanďák byl peckovní. Tam tuším lvíčka. Nejedná se o snímek prvoplánově oslavný, ale z práce všech zúčastněných je cítit uznání, což je fajn. Olga byla silná žena, zvláštní a nekompromisní, však neodpustím si takový nepěkný postřeh.. Vlastně se ani moc nedivím, že se Havel rád pobavil s usměvavým, srdečným mládím. Však před jejich vzájemným poutem nezbývá než smeknout. Velká filmová výzva zvládnuta se ctí. Počítám, že v zahraničí bude sklízet vavříny lépe než v naší zemičce, ale to nevadí. Nebude to poprvé ani naposledy. ;) Na velkém plátně pěkné. "Subjekt zašel do objektu." (31.07.2020)

Přicházení. S pokorou, nerozhodností a strachem před prázdnou A4. Střetnutí banality a niternosti i na úrovni metafor, kterému lze s výjimkou závěru vyčíst emoční přešlapování nad tématem lidské slabosti a odvahy. Královské reggae Dvořák i Hofmann nekrotící živel jménem Lanďák v rámci možností precizní. Posledních pár minut a záběry u titulků pro mě znamenaly krutou připomínku současnosti, kdy ti dva orgáni na nejvyšších postech nehledají u morálky pevnost, ale dno.. (06.09.2021)

Bez ohledu, jaký je čí vztah k Havlovi, toto je banální film, který nepřináší nic zajímavého. Zobrazuje Havla jako člověka se žlázami, ale bez mozku. Za celý film nic konkrétního nenapíše, s nikým nediskutuje, nevidíte pořádně žádnou jeho divadelní hru, veřejný proslov nebo moment, kdy v diskusi spojí oddělené tábory. Havel je ve filmu potlačený jako politická a intelektuální osoba a řeší se jenom jeho soukromá morálka, ale bez toho, že si uměl užívat života i jinak. Kdyby byl Havel konzervativní politik, který upírá práva homosexuálům (případně lživě tvrdí, že už mají vše, co potřebují), a sám byl vskrytu homosexuál, tak by šlo o konflikt zásadní. Ale mít milenky v liberálním disidentském prostředí, které žádalo víc svobody nikoli v soukromé ale veřejné sféře, žádný konflikt nezakládá. (23.07.2020)