Režie:
Rob ReinerScénář:
William GoldmanKamera:
Barry SonnenfeldHudba:
Marc ShaimanHrají:
James Caan, Kathy Bates, Richard Farnsworth, Frances Sternhagen, Lauren Bacall, Graham Jarvis, J. T. Walsh, Rob Reiner, Archie Hahn, Jerry Potter, Julie Payne (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Po autonehodě zachrání zraněnému spisovateli život jeho velká obdivovatelka. Z nadšené čtenářky a pečovatelky se však zakrátko stává brutální tyran a věznitel... (TV Prima)
Videa (1)
Recenze (710)
"Som váš fanúšik číslo jedna." Spolu so Scorseseho Mysom hrôzy a Demmeho Mlčaním jahniat jeden z najstrhujúcejších amerických psychologických terorov 90. rokov. Napínavá atmosféra je miestami taká dokonalá, až je nepríjemná. Komorný príbeh je plný neodhadnuteľnej oscarovej Kathy Bates a až príliš nenápadnej zasneženej horskej chalúpky, za ktorej múrmi sa odohrávajú šialené veci. Výborné herecké obsadenie (ďalej napr. skvelý Richard Farnsworth ako šerif), výborné dialógy, výborný scenár, výborné postavy, výborné scény. Vydarená knižná predloha Stephena Kinga (vyšla ako "Mizéria" aj v slovenčine) je EŠTE drsnejšia a „neznesiteľnejšia“ (Sheldonove nohy to v nej schytajú oveľa brutálnejšie a Annie naštartuje kosačku). ()
Reiner v první řadě mistrovsky režíruje. Famózně vede herce, geniáně vykresluje depresivní a až sugestivní atmosféru strachu, nejistoty a obav. Navíc se prakticky celý film odehrává v jedné místnosti, potažmo v jednom domě a ani to neubralo na působivosti. Tempo a napětí mistrovsky graduje až do ďábelského finále. ()
Jedna z vydařených adaptací Stephena Kinga převedená na filmové plátno,na které se mi velice líbila správně vygradovaná atmosféra a nepopsatelně výborné výkony obou hlavních představitelů. Ale po celém průběhu filmu mi začalo stále více a více docházet, jak se tenhle psycho-horor neuvěřitelně podobá svému staršímu bratříčkovi jménem Osvícení s šíleným Jackem Nicholsonem (srovnatelný výkon s Kathy Bates) pod taktovkou mnou obdivovaného Stanleyho Kubricka. Ovšem můj ''pomyslný žebříček filmů podle adaptace Stephena Kinga'' tenhle snímek narušil-řadí se na 4.místo hned za Zelenou míli,Osvícení a mím vítězem Vykoupení z věznice Shawshank. ()
Kniha je nejlepší „kingovka“ co jsem četl, jediná bez nadpřirozených sil a zároveň(právě proto) nejděsivější. Obecně platí, že filmy podle knih Stephena Kinga jsou většinou sračkoidní béčka., jen několik výjimek potvrzuje pravidlo, které však díky Franku Darabontovi bude zřejmě brzy minulostí. Misery se ale povedla zatraceně a já s obligátním konstatováním, že kniha je lepší a Shawshank je pouze podle povídky mohu s klidným srdcem říci, že se jedná o nejlépe zfilmovaný román pana Kinga. Kathy Bates jako nejvěrnější fanynka je prostě na zabití, zasloužený Oskar, jen jsem pak u Titaniku furt čekal kdy vezme kladivo a zláme DiCapriovi nohy! ()
Ze všech těch adaptací děl Stephena Kinga se jen málo z nich dalo vychvalovat, ještě z menšího počtu adaptací byl poté spokojený sám přezdívaný král literárních hororů. Na rozdíl od takového Osvícení Stanleyho Kubricka ovšem mezi nejoblíbenější adaptace Stephena Kinga patří Misery nechce zemřít z roku 1990. Režírující Rob Reiner už měl tehdy s adaptováním Kinga zkušenosti, adaptoval již Stůj při mně. Po více než 30 letech je poté film opětován díky mistrovsky děsivému výkonu Kathy Bates, která si tehdy za svůj výkon došla pro zaslouženého Oscara. Tak napůl neprávem ovšem její fantastický výkon zastínil i druhý vynikající herecký výkon. A to výkon Jamese Caana. Misery nechce zemřít funguje jako ten správně nepříjemný psychologický thriller, který dokáže vyvolat nepříjemnost i napětí. Misery nechce zemřít stojí především na dvou silných hereckých výkonech, kdy jde sice z Kathy Bates správný respekt, James Caan ovšem naopak dokázal vyvolat zoufalost a strach z prakticky každé mimiky. Scénář Williama Goldmana byl sice ve finále o ždibec něžnější než knižní předloha (především i proto, že jeden stěžejní moment z knihy by prostě neprošel), ta správná nepříjemnost ze situace, ve které se hlavní hrdina vyskytne ovšem výtečně fungovala prakticky celou dobu. A v rámci 100 minut se prakticky v uzavřeném prostoru servíruje skutečně pocitově nepříjemná podívaná, která je ovšem vedena solidní audiovizuální stránkou. Annie Wilkesová v podání Kathy Bates se dodnes umisťuje na seznamu těch nejlepších záporáků a skutečně se není čemu divit. Bates je přitom jednoduché uvěřit její milou a pozornou stránku, jakmile ovšem dojde na zásadní odhalení o osudu Misery, objeví se šílenec, který snadno dokáže vyvolat noční můry. Reiner nemohl přijít s lepším castingem. Kathy Bates totiž na pohled skutečně působí jako milá dáma, od které by málo čekal páchání onoho teroru, který následně celý film páchá. Oscar nemohl být v součtu více zasloužený. James Caan poté ve své kariéře získal jednu ze svých uklidněnějších rolí, skutečně ovšem platí, že je jeho výkon zastíněn tak trochu neprávem. Napůl především proto, že výkon Bates je skutečně fantastický a napůl, protože je i díky tomu výkon Caana krapet nedoceněný. Reiner nepodcenil casting ani na tomto místě, Caan poté nepodcenil úlohu, která sice na první pohled nevybízela k kdovíjak herecké extravágnosti, Caan ovšem Paul Sheldona a jeho propadání se do většího zoufalství a přitom pořád projevování racionálnosti a snaze nevzdat svůj boj o život zahrál fantasticky. Už samotný námět původního románu může působit na takzvané meta bázi, kdy slavný spisovatel napsal román o slavném spisovateli. Při diskuzi mezi Sheldonem a Misery poté dochází ke konfrontacím, které vybízejí k otázkám ohledně toho, zda jsou autoři díla naprosto zavázáni svým fanouškům, potencionálně nemají právo na kariérní rozkvět, pokud o to nestojí sami fanoušci a pokud je to na fanoušcích, měli by nadále plodit náměty do něčeho, co už je krapet vyčerpané a sám autor už neví, kam s konceptem dál jít. Na to ovšem v součtu vlastně v průběhu celého filmu tolik času není, stěžejní bylo očividně u Reinera právě prodání nepříjemně budované atmosféry, která velmi funguje i díky klaustrofobicky uzavřenému prostoru. Knižní předloha možná v součtu zachází ještě o kousek dál, filmová Misery ovšem funguje jako ta ideální kompromisní adaptace, která si z knižní předlohy vezme to stěžejnější a nutně přitom nepřijde o celé jádro předlohy. Už lidé, kterým přijdou výsledné momenty z filmu nepříjemné by ostatně byli ze 100% věrné knižní předlohy ještě více znechuceni. Goldman za psacím stolem a Reiner na režijní židli v tomto ohledu zvládli přijít s nejlepším možným kompromisem, který přesto dokázal vyvolat solidní depku. Modernější adaptace by se už dnes možná nebála jít ještě o kousek dál, dost možná je ovšem přijatelný filmový kompromis z roku 1990 ten lepší. James Caan pro všechny navždy zůstane především Sonnym Corleonem z Kmotra, pro spousty lidí ovšem zůstane navždy i Paul Sheldon. Kathy Bates sice ve filmu převedla jeden obří famózní herecký koncert, byla by ovšem škoda při té příležitosti zapomenout i právě na Caana, který roli v tomto filmu jednoduše nepodcenil. Reiner měl tehdy jednoduše štěstí na dva vynikající herce, bez kterých by filmová Misery nechce zemřít nefungovala tak skvěle..... () (méně) (více)
Galerie (51)
Zajímavosti (53)
- Jedná se o jeden ze tří filmů, který vyhrál Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Kathy Bates), aniž by byl nominovaný v jiných kategoriích. Dalšími jsou Tři tváře Evy (1957) a Znásilnění (1988). (GreatestFan)
- Role Paula Sheldona (James Caan) byla původně nabídnuta Jacku Nicholsonovi. Ten však odmítl, protože mu námět připomínal jiný titul Stephena Kinga Osvícení (1980). Ve filmu však zůstala zmínko o "chlápkovi, co se zbláznil v hotelu tady poblíž". Roli odmítl i Warren Beatty. (Javert)
- Pri scéne prezeranie "Anninho diáru", v ktorom písali o udalostiach týkajúcich sa jej zatknutia, má Paul (James Caan) obidve ruky voľné a bezproblémovo s nimi pohybuje. O pár minút neskôr však drží jednu z rúk znova v obväzoch. (Cappuccino)
Reklama