John Wick: Kapitola 4

Akční filmový svět by byl bez Johna Wicka z(a)tracen. Elegantně nemytý a hygienou nezabírající muž v černém se vydává na své (téměř) rozlučkové turné po Japonsku, Německu a Francii. V cestě za vytouženou svobodou mu stojí hordy zabijáků a nově i bohatý markýz (Bill Skarsgard). John Wick je i tentokrát absolutně nezlomný. Nezná únavu, kulky se mu zázračně vyhýbají, údery protivníků mu leští obličej a pády z velkých výšek a ze schodů mu rovnají páteř. Bitky i pády jsou opravdu mimo realitu. Nejvíce bych čtyřku přirovnal k akční parodii. Jak jinak vnímat účast (maskéry) ztloustlého Scotta Adkinse, kterého zdobí stříbrný chrup a má na na našeho hrdinu taktéž spadeno. Do stejné kategorie spadá i účast slepce, který je nepřekonatelným mistrem bojového umění, v podání Donnieho Yena, jen s tím rozdílem, že jeho postava působí důstojně a nadbytečně. Film příliš na dějovosti nestaví. Když se o to pokouší, působí to hrozně nudně a táhle. Jakmile se vše přemostí k akci, je hned veseleji. Má to ale i své ALE. Většina stěžejních akčních scén je natočena za tmy. Takže si nelze z diváckého hlediska vychutnat všechny choreografické a technicky provedené detaily a finesy. Nevím, co režiséra Chada Stahelskiho k takovému kroku vedlo. Je to přece precizní režisér, tak nebylo nutné uchýlit se k tmavým uličkám a interiérům, které by měly odvést diváckou pozornost od případných technických nedostatků. Určitě by to byl velký nářez mlátit se a střílet po sobě ve dne. Keanu Reeves je se svojí  rolí, která mu obnovila upadlou hereckou kariéru, maximálně sžitý. Na mě ale zvolený vizuál nepůsobil vůbec optimálně. A další problém představuje repetitivní vyznění celé série. Což o to, inovace se najdou, chlapci jdou na to postaru a v závěru si střihli pistolnický souboj. Působilo to sice debilně směšně, vůbec to do celkového konceptu adekvátně nezapadlo, ovšem to málo pomohlo vymanit se filmu z jeho kolovrátkového klapotu. Finále filmu je přímo monstrózní. Automobilové honičky a bitky v noční Paříži jsou opravdu vrcholně pojaté. Jenže mě film celkově nestrhl. A to je podstatné. V konečné sumarizaci vlastně další akční trampoty na jedno brdo s nepřemožitelným hrdinou už vlastně ani nepotřebuji. 6/10 (26.04.2023)

Chad Stahelski si možná ukousl příliš velké sousto, když se okolo Johna Wicka snaží budovat nějaký svět a mytologii, moc mu to totiž nejde. Všechny ty neohrabané pokusy o worldbuilding mu ale člověk odpustí, když dojde na akci. Čtvrtý John Wick je narvaný skvělými přestřelkami a bitkami, které opět Hollywoodu ukazují, že akční žánr ještě zdaleka neřekl poslední slovo a že když se k němu dostanou ti správní lidé, výsledek bere dech a člověk si ani nevšimne, že to celé má tři hodiny. Co se akce týče, stojí John Wick na absolutním filmovém vrcholu. To mezi akčními scénami možná zvládá o poznání hůř, ale kvůli téhle výplni do kina na tuhle sérii stejně nikdo nechodí. (22.03.2023)

V kině sedělo asi pětadvacet lidí a jednu chvíli jsem si říkal, kolik z nich je asi nájemných vrahů... Jako vocaď pocaď. Chad Stahelski znovu dokázal, že osmdesátá a počátek let devadesátých jsou jeho šálkem kávy. Ale to už víme. Absurdní svět zabijáků je snad ještě přepálenější, k démonovi Jonathanovi protivníci přiskakují zhruba tak, aby je neprůstřelný vnuk Johna Matrixe dokázal postupně likvidovat, vypadat u toho skvěle, být nasvícený nočními neony nebo západy či východy slunce, a doufajíc, že všechny policejní sbory mají zrovna nějaké veledůležité školení. Odměny na Johnovu hlavu jsou stále vyšší, postav přibylo, ovšem budování světa a jeho mytologie tvůrcům pořád fakt moc nejde. Celá organizace zabijáků je už prostě dost mimo, a jednoduše mi nejde nerýpat do toho, že nejpřesnějším střelcem i bojovníkem s mečem je široko daleko nevidomý Donnie Yen. Celé je to pochopitelně vizuálně absolutně opečované, nápadité, kontaktní, a to všechno v přehledných dlouhých záběrech. A je jedno, zda jde o bitku, přestřelku nebo honičku v autě. Vrcholem je (za mě) asi stylizovaná řežba na německé (mokré) diskotéce, kterou si užije hlavně buřtík Scott Adkins, či originálně z ptačí perspektivy nasnímaný masakr ve starém baráku. Samozřejmě je tu ještě velkolepá přestřelka na kruhovém objezdu či závěrečné „schody“, ale tam už se chtě nechtě dostavuje jakási přesycenost. Ač jsou sekvence vizuálně opojné i vynalézavé. Ovšem stejně tak i monotónní a prázdné. Takže já prostě místy jen seděl, občas se nadchnul, ale mnohé zůstalo tak nějak bez reakce. (25.03.2023)

Jako plnohodnotný film se smysluplným a výživným dějem to dost pokulhává, ale jako absolutně oddaný fan-service plný fantastických akčních sekvencí a eye candy gadgetů to přesně splňuje to, co skalní příznivci očekávají. Ať už to je pasáž z Japonska, Berlína, nebo Paříže, všechno world-class úroveň. Famózní výprava, nasvícení a samozřejmě kaskadérská práce a ladění soubojů. Lahůdkový Scott Adkins, charizmatický Donnie Yen a pochopitelně Reeves, který toho mnoho nenamluví, ale pere se dosytosti. (30.04.2023)

// Příběhově a mytologicky už to se čtvrtým dílem začíná vážně dost drhnout, v tomhle směru mám jedničku furt nejradši, na druhou stranu co se akční stránky týče, je tohle opravdu to nejlepší, co se v žánru za poslední roky/možná kdy urodilo. A není to ani blízko. Chad Stahelski a spol. si tady vyhráli na maximum, zejména závěr v Paříži, ačkoliv lehce přepálený - ostatně jako všechny tady - byla jedna z nejimpozantnějších sekvencí, co jsem na plátně sledoval. Nicméně zůstávám střízlivý a ty problémy nepřehlížím, spin-offy o nových postavách tudíž s radostí, pokračování...snad raději ne. 8/10 (27.03.2023)