Hercule Poirot - Season 5 (1993) (série)
The Chocolate Box
Bonboniéra
Režie:
Ken GrieveScénář:
Douglas WatkinsonKamera:
Chris O'DellHudba:
Christopher GunningHrají:
David Suchet, Philip Jackson, Lucy Cohu, Rosalie Crutchley, Anna Chancellor, Jonathan HackettObsahy(1)
Po letech zavítá slavný detektiv Hercule Poirot do své rodné Belgie. Doprovází tam totiž inspektora Jappa, který zde má být dekorován vysokým vyznamenáním od belgické policie. Setkání s dávným přítelem, dnes belgickým policejním inspektorem, vyvolá vzpomínky na jeden z prvních Poirotových případů, který ovšem zůstal před lety nedořešen. Šlo o tragický případ několika úmrtí. Nejprve přišla o život manželka významného politika Paula Deroularda, Marianne, když po jedné jejich hádce spadla ze schodů. Brzy na to došlo k další tragédii, Paul zemřel na srdeční selhání. Půvabné Mariannině sestřenici Virginii byl nečekaný Paulův konec podezřelý, a tak požádala o pomoc tehdy mladého nadějného policistu Hercula Poirota. Ten zjistil, že Paul zemřel po požití otrávených čokoládových bonbónů. Dnes by se tedy zbývající aktéři tehdejšího případu měli dozvědět překvapivé rozuzlení. Pravda musí zkrátka někdy počkat. (Česká televize)
(více)Recenze (40)
Pro mě jeden z nejlepších Poirotů. Přesto mě zarazilo (pozor, spoiler), že rozhodující důkaz je přičten špatnému zraku, nikoliv částečné barvosleposti. Na konkrétní neschopnost rozlišit červenou - potažmo růžovou - a zelenou jsem totiž nedávno narazila v jakési knize; pohříchu nešlo o literární předlohu k tomuto dílu, proto nevím, jestli tento "nedostatek" přičíst scénáristovi nebo rovnou Agathě. ()
Poirot v nezvyklé poloze mladého (ještě celkem hubeného) policisty a romantického milovníka k tomu? Nezvykle vyprávěný příběh o vyšetřování v minulosti a dobrá zápletka, která zároveň trefně ukazovala reálnou situaci kolem vztahů mezi vlámskou a valonskou částí Belgie a politickou situaci v Belgii té doby, což mě jako politologa - historika potěšilo. K tomu dobové záběry mého milovaného Bruselu, kde jsem sám žil a odkazy na nejslavnější belgické pralinky, i když otrávené. Zkrátka mladý Poirot, Brusel, pralinky.... Okouzlující! To jinak, než za 5 skončit nemůže. :-) ()
Skutečně lahodná bonboniéra s mladým Poirotem v uniformě belgické policie a také v tmavém převleku nočního lupiče, starým dobrým Bruselem a romantickým rámem, který ze zdi netečnosti vyrve i starého cynika. Stará láska holt nerezaví... Vzlyk. --- Je tu ale přece jen jedna podivnost. Christie tento příběh napsala roku 1923, v rámci své první Poirotovské vlny, která se datuje 1919 - 1923. Srovnáme-li jeho konec s notoricky známým koncem Vraždy v Orient expressu (napsán o 11 let později), vidíme dva naprosto odlišné Poiroty. Ve vlaku z Istanbulu detektiv zuří a div nepukne, že by měl tu partičku vrahů (jakkoli hnaných pomstou navýsost spravedlivou) nechat běžet. Kdežto zde? ... Je to trochu zvláštní postoj, v rámci Poirotovských příběhů téměř nevídaný... ()
Spomienky na minulosť a dávne ne/vyriešenie prípadu zaberajú väčšiu časť príbehu. Tak uvidíme mladého Poirota ako radového policajta opantaného vášňou a ujde sa mu lichôtky ako nikdy predtým ani potom. Drahokam v celém tom zabedněném policejním sboru sa musí postaviť svojmu šéfovi a predčasne rozbehnúť svoju vlastnú kariéru. Výborný diel, na ktorý sa dá spomenúť aj po rokoch od prvého zhliadnutia a ani tak nenudí. –– Belgický filozof jednou řekl: Poirote, nic takového jako náhoda neexistuje. ()
Tak to bylo poprvé, co jsem viděla, jak se Poirotovi zaleskly v očích slzy. On se ale zachoval jako dokonalý gentleman, i když ho to muselo stát zřejmě spoustu úsilí. Protože ani ten slovutný detektiv není přece z kamene a mašina bez srdce. Stejný nápad s bonboniérou už jsem viděla i v jiném filmu, který se beze sporu nechal tímto detektivním kouskem inspirovat. Vidět mladého a hubeného Poirota bylo zajímavé. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- V této epizodě po boku Poirota (David Suchet) nevystupuje kapitán Hastings (Hugh Fraser), pouze šéfinspektor Japp (Philip Jackson). V literární předloze je tomu přesně naopak. (PhillM.)
- Exteriéry se skoro všechny natáčely skutečně v Bruselu, ale ve scéně na začátku příběhu, kdy Poirot (David Suchet) s Jappem (Philip Jackson) přijíždí na bruselské nádraží, herci ve skutečnosti vystupují na nádraží v Antwerpách. Původní nádraží v Bruselu, na které by vlak z Londýna přijel, bylo totiž zbouráno v roce 1949. (PhillM.)
- Povídku napsala Agatha Christie v roce 1923, v rámci své první vlny příběhů o Poirotovi (1919 - 1923). Je pozoruhodná tím, že je celá psána jako detektivův monolog, s občasným komentářem kapitána Hastingse. (PhillM.)
Reklama