Než skončí léto

Výtečná australská jednohubka, která částečně vykrádá a postupuje dle schématický šablony příběhu Hvězdy nám nepřály, a upgraduje ji svým neonovým vizuálem a hravou stylizací. Za mě nenáročná letní oddechovka, která není obyčejným ekvivalentem idylický romance - ba naopak - jde o nadstandard teenage subžánru který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek feel-good dramedií...... VERDIKT: 8,1 blankytných paruk z 10 [#TADYVARY] (04.07.2020)

Škoda, že jsme si na Tady Vary vyplácali to nejlepší hned na začátku. Babyteeth se může zdát jako klasická teenage ždímačka alá Hvězdy nám nepřály, ale opravdu tomu tak v tomhle případě není a inovativní režisérka Shannon Murphy podává příběh hodně oduševněle a se značnou mírou optimismu a radostí ze života. Velmi jednoduchý příběh je prošpikovaný příjemným humorem, živoucími postavami, krásnou kamerou i skvělými soundtracky povznášejícími ducha celého snímku. Ovšem kvůli tématu se tu nelze vyhnout i emocionálním chvilkám a také zdrcujícímu finále, u kterého jsem po dlouhé době brečela v kině totálně jako želva. Zvláštní pochvalu si zde zaslouží Ben Mendelsohn, který se mi teď začal objevovat ve filmech častěji a opravdu oplývá neskutečnou hereckou kvalitou, (TADY VARY) (02.08.2020)

Byla jsem rozhodnutá, že film ohodnotím jako výborný-čtyřhvězdičkový, ale na pláži se stalo cosi nezapomenutelného, silného, definitivního a to něco mě rozsekalo. Jako když roky hledáš jeden dílek pětitisícové skládačky a najednou ho máš a nalepíš na prázdné místo. Australané natočili velmi zvláštní film, který pokládám za krásný. Trochu divný, komorní, senzačně obsazený, který po zásluze oslovil mnoho diváků. Pěkné. Toby Wallace- skvělý. (30.10.2020)

Teprve když jsem se ocitl se všemi na pláži...v tom úžasném bezčasí, kdy je vše tak, jak má být, dobré i zlé, nekompromisně tvrdé i lidsky soucitné, kdy všichni přijímají svůj osud, své místo v tomto příběhu, mají jen to, co jim nabízí přítomnost, teprve tam jsem si uvědomil tu ohromnou sílu tohoto krásně odvyprávěného filmu o jednom pouličním ztracenci, ve kterém je víc lásky než si on sám dokáže připustit, o rodičích, kteří ztrácejí to nejdražší a nejsmysluplnější a hlavně o jedné nadějné houslistce, která ví, že již není naděje, promlouvá s těmi, kteří již v nic nedoufají, protože nejsou živí, mění paruky, užívá každou minutu, miluje a připravuje se na cestu bez návratu. Film plný kontrastů, jak to umí jen život sám, na jedné straně smrt, na té druhé nový život, bezvýchodnost střídá smíření, zaběhlé zvyky jsou náhle a nuceně nahrazeny něčím, co nelze ignorovat, co je nutné přijmout jako součást našeho života, i když to v našem nitru vyvolá jen bolest...ale i ta může být posilující, jsme nuceni k něčemu vyššímu, k něčemu, k čemu nás obyčejný, přesto fascinující, každodenní život nedovede, nejsme-li konfrontováni s jinou realitou, než na jakou jsme zvyklí...raději už dost, krasný film. [Filmový klub Citadela] (09.09.2020)

KINO PILOTŮ - Filmařsky originálně zpracováno, zejména kamera měla na autentičnosti a reálnosti velkou zásluhu. Dějově a priběhově velmi zvláštní, z počátku jsem to moc nepobíral, jak to bylo divné. Pak si ale člověk na postavy a hlavně jejich podivínské chování zvykl a začal se více do příběhu vciťovat a emočně angažovat. Zejména závěr byl emočně velmi silný a scéna v posteli brala dech. Při titulcích všichni v sálu (slovy: šest lidí) ani nedutalo. Film tedy zaujal, byl hodně alternativní, jiný a ještě musím pozitivně vyzdvihnout hudbu (super song: Sudan Archives - Come Meh Way), soundtrack si jdu vyhledat. 70% (with J.) (13.07.2020)