Poslední souboj

Ach jo, jsem na rozpacích. Pamatuju si, že Duelisti mě kdysi dávno docela nudili a že hlavními viníky bylo režisérské vedení a neobratná adaptace literatury do filmu. Trochu jsem doufala, že by se od té doby mohl někam posunout Ridley, já, nebo my oba, aby se s Duelem situace neopakovala, protože na Adama Drivera v brnění jsem se přirozeně těšila a i Matt Damon je v určitých polohách super. Ale zase jsme se minuli. Režijní styl Ridleyho Scotta mi vždycky přišel arogantní, ale teď už je z něj vyloženě jedovatý dědek. Ještě že mu chlapci svým scénářem nedali moc prostoru to ukazovat, určitě by se mi ale líbilo, kdyby ten materiál dali ke kočírování někomu jinému. Jak moc kulervoucí to mohlo být, kdyby to režíroval Gus Van Sant, nebo obecně někdo, kdo by k tomu nepřistupoval jako k opulentnímu spektáklu, ale měl by cit... no pro pocity. Nasnímané mi to přišlo jak televizní seriál, často mě napadalo, že určité záběry by bez problémů zapadly do Hry o trůny, a to určitě není pochvala. Ale i scénáři by se hodila větší míra propracovanosti. Rozdělení na kapitoly působilo ze všeho nejvíc jako formální vytahování se, než že bych měla opravdový pocit, že příběh přede mnou skutečně získává nové dimenze a že by to lineárním vyprávěním o něco přišlo. Velký důraz na postavu Bena Afflecka ve střední části mi přišel nadbytečný/nepotřebný. Kapitola Jodie Comer byla přirozeně nejpůsobivější a nejsrdcervoucnější. Taky byla titulkem vyčleněná oproti předchozím jako jediná pravdivá, tak jaký mělo smysl ukazovat jiné eventuality, když jsou hned zase zneplatněny? Herečka neudělala nic špatně v rámci toho, co měla k dispozici, ale i přes to mi přišla spíš nijaká, a chlapci byli taky takoví průměrní a neviditelní. A když mi na žádné postavě moc nezáleží, tak se to potom vztahuje na celý film. A určitě tomu nepomáhá, že se mi celek nelíbil ani vizuálně, kameru už jsem sepsula, kostýmy mi přišly ušité z moc moderních materiálů a příliš jako kostýmy než jako oblečení, ve kterém někdo existuje, krajina byla digitálně škaredá a nevyužitá, obecně mi tam chyběl pokud o estetiku™. (12.02.2022)

Povedený historický velkofilm odehrávající se ve středověké Francii v období tzv. Stoleté války. Po řemeslné stránce dokonalé (Ridley Scott je prostě zkušený matador a režisérské řemeslo má v malíku), samotný příběh z dnešního pohledu skutečně zajímavý, rozdělený do tří částí - tří různých pohledů na tutéž skutečnost, tří rastrů (lišících se jen v jemných nuancích), které originálně rozvíjí diváckou percepci (tady je zjevná inspirace klasickým snímkem Akiry Kurosawy Rašómon). Objevná je i komparace tehdejšího a dnešního právního status quo. Jediná má výtka je pak k trochu přepálené stopáži, dvě a půl hodiny je prostě moc... (16.01.2022)

Hned první věc, aby bylo jasno - štve mě, že si někdo nedal lepší práci s historickou věrností, je to škoda, škoda, vše je moc tmavé, špinavé, má to divné helmice, co jsou z půlky úplně na pytel, nebo to nosí fakt divné bradky. A co z toho vyplývá? Vůbec, ale vůbec nic, film je totiž vážně dobrej a tyhle věci ho nijak nenarušují. Hlavní slovo tu má trojí vyprávění jednoho příběhu, což sice není nic nového, ale pořád je to celkem originální věc, obzvlášť u velkého filmu, navíc zde podpořeno třemi vážně dobrými hereckými výkony a jedním, který je sice taky fajn, ale podezřívám Bena Afflecka, že si svojí roli užíval až moc a tunu orgií si do scénáře napsal pro vlastní obveselení. A o tom to vlastně celé je, jeden ne zrovna složitý příběh, ale pokaždé podán jinak a pouze drobnosti dělají detaily mezi každým podáním a to jen a jen díky citlivé režii a dobrému hraní. Závěrečný souboj je fajn, mnoho plusových bodů má za to, že zdejší zbroj opravdu funguje jako zbroj a nedá se probodnout nožem na máslo.   (26.04.2022)

Řemeslně dobré. Kontrast třech vyprávění je úspěšně nesen citem pro detail v rozdílném úhlu záběru kamery, mírně odlišné volbě slov a jejich tonality, záblesky jindy a jiným skrytých výrazů v obličeji, náznaků, pohledů. Selektivní vzpomínání, sebeklam a sebestylizace vypravěčů do sebe nepasují. Jejich střet je napínavý, výpravou velkolepý. Ridley Scott toto střetávání perspektiv ale bohužel završit krotkou, banalizující, stereotypní a papírem šustící a chladnou "pravdou", ve které se mu nepovedlo do světa Marguerite uvěřitelně, promyšleně a citlivě proniknout. I tak ale snahu postavit takový snímek na feministické perspektivě cením. Taky mám podezření, že postavy uvažovaly až příliš odtrženě od své doby v jazyce a strukturách myšlení současnosti. To jen k té úvodní poznámce o skutečných událostech. (28.10.2021)

Film roku. Ridley je pořád řemeslně suverénní, ale tady jsou největšími hvězdami jednak herci (z nichž samozřejmě z hlediska sympatií zanechá největší dojem křehká a současně nezlomná Comer, ale hrozně válí i slizky charismatický Driver a hlavně zjizvený ješita Damon), jednak scénář, který si Ben s Mattem zase jednou božsky opečovali. Struktura přesouvajícího se hlediska tří postav, vždy odkrývající o něco více z té jediné a nezpochybnitelné pravdy, musí vzbuzovat satisfakci jak u naratologů, hnidopišsky analyzujících procesy vyprávění, tak u ‘běžných’ diváků, kteří ale chtějí od filmu trochu intelektuální výzvy a rádi mu věnují plnou pozornost. Tři verze příběhu o jednom znásilnění, mužské ješitnosti a pýše a ženském utrpení v šílené, pošahanými pánbíčkáři řízené době, pak ústí do finále, které jsem pro jeho emocionální vypjatost a nepředvídatelnost prožíval jako už dlouho ne. Vrchol současné #MeToo tvorby, chytře využívající historické kulisy ke zvýraznění svých nadčasových myšlenek a nevyžadující příliš rozmáchlé akce k tomu, aby šlo o strhující dramatický zážitek. 90 % (15.01.2022)