Pokémon

Ono mě vlastně iritovala ta bezobsažnost (hlavně product placement), schopnost kocoura mluvit (jak???) a vůbec směšní Rakeťáci. Poprvé mě překvapilo množství odpadů, vzhledem k tomu, jaká značka to byla (že se to pár let po Nově najednou nastěhovalo na Liščata) a pořád je, ale dochází mi, že víc nechápu ten pozitivní kult, zejména od her neznalých. Ale svůj účel v kontextu tohoto anime subžánru to vlastně plní, narozdíl od pozdějších Beyblade šmejdů, které se stejně rychle rozbily. P.S. Je fascinující, jak v ostatních šónenech - ať už pro starší či mladší - nechají hlavní postavu vyrůst, ale zdejší šulín furt přeskakuje na místě. Tu dojnou krávu už musí bolet vemeno. (29.09.2019)

Tak tento seriál se mi dřív líbil (ikdyž to bylo jen asi jen kvůli tomu, že jsem měl rád pokémony jako takové). Naprosto chápu uživatele, kterým se seriál nelíbil (jako ty dialogy byly dost stupidní), navíc se jim asi nelíbili ani samotní pokémoni, ale přesto si myslím, že za ten nápad by si měl tento seriál alespoň 1* vysloužit. No a já hodnotím 2*, 1 za nápad, 1 za nostalgickou vzpomínku. (19.02.2008)

Poprvé jsem se s Pokémony setkal už na dovolené v Itálii, což bylo ještě asi dva roky před tím než dorazili i k nám do České Republiky. Už tehdy jsem se divil proč jsou všude na tričkách, peněženkách a jiných podobných serepetičkách obrázky žluté potvůrky s rohy. Ja vím, že to jsou uši, ale první dojmy byly takové, že se jedná o nějakého žlutého veselého čertíka. Ostatně uběhly ty dva roky a už mi bylo vše jasné, houby čertík ale Pikachu to je!!§ Mám tu kliku, že patřím mezi tu generaci, která ještě vyrůstala, jak na stařičkých původních Teenage Mutant Ninja Turtles, Disneyovkách, tak i Pokémonech, takže jsem se na té vlně samolepek svezl i já. Nedávno jsem si pustil z nostalgie nějaký díly a nemohl jsem uvěřit, že jsem někdy tohle dokázal sledovat a ještě kvůli tomu brzo vstával z postele. Zatímco zmíněné Želvy Ninja si drží i dnes nějakou koukatelnou hranici, Pokémoni jsou úplně mimo mísu vkusu a kdybych tu mánii tehda neprožíval, byla by vysledná známka v mém hodnocení daleko nižšího rázu. (22.11.2010)

Hrdě se hlásím k tomu, že zatímco moji vrstevníci žili tímhle fenoménem a poslouchali u toho Lunetic, tak já jsem sjížděla Beatles a četla si k tomu Pána Prstenů. A nikdy jsem neviděla jediný díl (protože mí rodiče byli strašně ušlechtilí a na televizi mě pořádně nechali koukat až tak od prváku na gymplu, díky čemuž jsem toho stihla fakt hodně přečíst a ještě začít sama umělecky tvořit a taky si dělat (skoro na všechno) vlastní názor), maximálně upoutávky, a za tím si stojím a není to póza a jestli něco nesnáším, tak když někdo říká "kdy už si konečně přiznáme, že jsme to dělali všichni". Amen. (01.11.2009)

V době zrodu této legendy jsem již nebyl tak malý, abych se do toho zbláznil, ale ani tak starý, abych to, na základě lékařsky diagnostikované senility, považoval za příjemné vyplnění volného času. Pro mne je to jen kravinka, jejíž tvůrci v sobě objevili potenciál pro vytřískání peněz z každé nakreslené potvůrky. (27.04.2009)