Devátá brána

Ačkoliv film v zásadě nepřináší do žánru nic nového, svou atmosférou a stylem natočení si zaslouží podle mě čtyři hvězdičky. Trochu mě dostal ten "otevřený" konec, ale proč každý film polopatisticky uzavírat, když je možné nechat něco i na fantazii diváka, že? Jen doufám, že se toho nějaké studio nechytne a nenatočí aktivně Devátou bránu 2, v níž detailně rozeberou, "co bylo pak". Co se týká herců, tak Johnny Depp byl jako vždy bravurní, Emmanuelle Seigner snad nestárne, Frank Langella byl více "na telefonu", než v obraze, jen Lena Olin na mě působila trochu "utahaně". (09.02.2004)

Podivínský překupník vzácných tisků Dean Corso se nikdy nezdržoval otázkami morálky, vždy ho zajímaly hlavně peníze. Snad proto neváhal přijmout nabídku bohatého sběratele Borise Balkana prověřit pravost unikátní okultní knihy ze 17 století. Tučný šek ho bez problému smířil s tím, že mu během detektivního pátrání v Portugalsku, Španělsku a Francii půjde o krk. A možná i o duši. Jeho cestu za poznáním provázejí nanejvýš podivné okolnosti - záhadná žena ze zářícíma očima mu neustále zachranuje život, zatímco všichni, s nimiž se setkal, umírají. Nečekaný konec příběhu nechává na divákovi, kterou z nabízených interpretací vyprávěného příběhu osobně upřednostní. Nic na tom ale nemění fakt, že Devátá brána je, i přes svoje ambice, velmi nepovedený film. Zpočátku tajemná atmosféra ještě funguje dobře, ale příběh je bohužel stále hloupější až to bolí, režie je křečovitá a i Johnny Depp to zřejmě pochopil, a tak se celou dobu tváří dost znuděně a celý film strhává do podprůměru. (04.02.2009)

Polański sa po 31 rokoch (po Rosemary má dieťatko, mimochodom tiež podľa knihy) vracia k satanskému hororu, ale hoc už Rosemary má dieťatko nebola žiadna explicitná žánrovka, v Deviatej bráne slávny režisér našľapuje okolo hororu ešte opatrnejšie, než koncom 60. rokov. A to až do takej miery, že by som o adaptácii románu španielskeho autora Artura Pérez-Revertea (vyšiel aj v slovenčine pod názvom Dumasov klub) dokonca nehovoril ako o horore, ale ako o mysterióznom detektívnom trileri. Tempo je pomalé, film trvá dve a štvrť hodiny a skutočne sa nikam neponáhľa. Nedá sa povedať, že by to vadilo, dokonca čím je človek starší, tým si príjemne pomaly budovanú zákernú, tiesnivú a zlovestnú atmosféru labužníckejšie vychutná viac. Faktom ale je, že je to miestami proste predsa len nuda. 36-ročný Depp je skvelý, do úlohy Deana Corsa (v knihe Lucasa Corsa, čo som nepochopil, ale dobre) sa hodí perfektne. Parádna je tiež sexy Emmanuelle Seigner (od r. 1989 režisérova manželka), ktorá to tu miestami dáva až na Lindu Veszprémiovú z osemdesiatkového maďarského seriálu. Mimochodom, v dobe premiéry mala Kristove roky a ja sa pýtam: je to pri satanskom filme náhoda? Frank Langella je patrične démonický a vlastne sa mi páčili všetci herci. Čo mi okrem predsa len miestami naťahovaného tempa vadilo, bolo občasné (zrejme schválne, ako poznám Polańského) ladenie do pomaly až frašky, čo pravdupovediac mierne narúša celistvú, ponurú atmosféru (obskúrna bitka na schodoch, posexová bitka, zletenie z poschodia). Po komerčnej stránke žiadny zázrak, film stál temer 40 miliónov a nezarobil ich ani 60. Inak ale fajn film a ak by som si mal vybrať, či si ešte raz prečítam knihu alebo pozriem film, vyberiem si druhú možnosť. Ale na 4* to nemá. (01.11.2004)

Roman Polanski natočil poctivou detektivku s hororovými prvky, která se točí okolo jedné knihy, kterou údajně napsal sám Satan. Zní to poněkud béčkově a vskutku se ve filmu několik "béčkových" momentů vyskytuje, Polanski ale drží otěže setsakra pevně a tak všechny takovéto momenty vkusně začlenil do celku, aniž by rušily a pokaždé, když je nějaká scéna takříkajíc na hraně, si vypomůže černým humorem, ať už se jedná o černou mši nebo o ehm "čarodějnické karate". Devátá brána má velmi hutnou atmosféru a udržovala mě v napětí až do úplného závěru, jehož kritiku popravdě moc nechápu a přišlo mi to jako logicky správné vyústění. Hlavním tahounem filmu je vedle precizního řemeslníka Polanského Johnny Depp, který prakticky vůbec nesleze z plátna a role cynického "knižního detektiva" mu sedla dokonale. Emmanuelle Seigner, které zazářila už v Polanského opusu Hořký měsíc, je správně tajemná a nevypočítatelná a já jí věřil všechny ty vylomeniny, co předváděla. No a Frank Langella, kterého v civilu vnímám jako sympatického "strýčka", mě také velmi mile překvapil a hraje zde solidní hovado, ze kterého mi několikrát šel mráz po zádech. Nenechal jsem se odradit rozporuplnými hodnoceními a věnoval jsem Deváté bráně dvě hodiny, čehož ve výsledku vůbec nelituji. Pěkný kus filmařiny. 90% (28.06.2009)

Pokaždé, když na Devátou bránu koukám, říkám si, jaká je to škoda, že ve své druhé polovině sklouzla do tak trapného satanského horroru. Ta první, ve které naprosto vynikající Depp pátrá po tajemných knihách, napsaných samotným Luciferem, je totiž dokonalá. Každý, kdo měl někdy doma byť jen pár starých knih a uctivě si v nich tu a tam listoval dobře chápe posedlost sběratelů a jejich touhu vlastnit "jediný originál". Bohužel, když dojde na vyvolávání čertíka jde většina atmosféry do hajzlu a zůstává jen mnohokrát provařená nuda. Škoda, velká škoda. (30.07.2010)