Hořký měsíc

Tohle mě, ne vyloženě nesedlo, ale... Minulo mě to. Podivné záběrování, podivné motivace postav, podivné herecké výkony... Erotické dusno se vytrácí s nástupem psychického teroru, který je podivně stylizovaný a jen podtrhuje celkovou chladnost snímku. Podivný odstup. Podivný film. Podivný komentář... (17.10.2013)

Príjemné prekvapenie od Polanského, ku ktorému som sa pomaly obracal chrbtom. Mimoriadne členitý, do hĺbky ľudskej psychiky zasahujúci a žáner psychothrilleru presahujúci film s vynikajúcimi hereckými výkonmi priliehavou hudbou a iba chvíľami presahujúci hranice únosnosti v obscénnostiach. Podľa mňa najpolanskejší Polanského film. (04.09.2017)

Dokázat pojmenovat čeho jsem byl svědkem v tomto filmu je tak trošku nadlidský výkon a to i přesto, že mám scénu po scéně uloženou hluboko v sobě. Porce intenzity lásky mezi Mimi a Oscarem je tak velká, že by se po zhmotnění nevešla na tuto planetu. Proto jsem příběh o lásce, která začne požírat sebe sama poslouchal stejně dychtivě jako vyprahlý nomád hltá kapky vody na Sahaře. Zatímco Nigel si snaží nalhávat, že ho příběh plný vášně a erotiky nezajímá a přitom by chtěl, aby každý slovo z úst Oscara šlo rychleji než bijí vlny moře o trup zaoceánského luxusního parníku na kterém onen příběh poslouchá.Tak já naprosto fascinován vyprávěním přestal vnímat reálný prostor i čas. Jak ostře kontrastovala intenzivní láska Mimi a Oscara s chladným vztahem Fiony a Nigela, tak krásně ladila smyslnost, vyzývavost a půvab Mimi a Paříže. Při pohledu na Mimi nezbývalo než si pokaždé přehrávat v hlavě Oskarovu větu "Sledoval jsem veškerou krásu světa ztělesněnou v jediném ženském tvaru." Film, který sice skončí, ale ještě dlouho a dlouho pokračuje ve vašem nitru . Tuto filmovou dokonalost bohužel nedokážu lépe popsat. Stejně tak jako žádný hudební skladatel by nedokázal složit lepší hudbu než Vangelis k tomuto příběhu, který je dokonalý jako švýcarský hodinky. (20.04.2007)

To by nebyl Polanski, kdyby neprovokoval. Tentokrát se ale nebudete bát. Hořký měsíc se vyznačuje velkou sexuální otevřeností a dokáže zaujmout detailní analýzou destruktivního vztahu. Mě rozesmála scéna na konci, kdy při silvestrovské oslavě jakýsi mamlas v plyšovém kostýmu bezdůvodně zkope ulíznutého buzíčka. Emmanuelle Seigner dokonale vystihuje pojem femme fatale a Hugh Grant je správnej vocas. (23.04.2016)

Strhující, rozumem nekontrolovaná, neustále stupňující se láska naplňující se velmi silnou citovou závislostí (a snad i vlastní sobeckostí) se snadno a rychle může změnit v citové a psychické vydírání hraničící s hororem. Nejde vám to dohromady se jménem Hugh Grant? Ne, ne, nemějte obavy, nejde o romanticky zamilovaného či milovaného Hugh Granta, ten zde vystupuje pouze ve vedlejší roli jako posluchač neuvěřitelného příběhu, nikoliv jako milovník, jak ho známe z mnoha jeho filmů. Hlavní role tentokrát převzaly pomatené city a ztráta zdravého rozumu. Citová láska je krásná věc, ale rozum ji musí vždy trošku krotit. Jinak se náš život stane hororem, ze kterého je velmi těžké uniknout. (07.06.2012)