Hořký měsíc

Strhující, rozumem nekontrolovaná, neustále stupňující se láska naplňující se velmi silnou citovou závislostí (a snad i vlastní sobeckostí) se snadno a rychle může změnit v citové a psychické vydírání hraničící s hororem. Nejde vám to dohromady se jménem Hugh Grant? Ne, ne, nemějte obavy, nejde o romanticky zamilovaného či milovaného Hugh Granta, ten zde vystupuje pouze ve vedlejší roli jako posluchač neuvěřitelného příběhu, nikoliv jako milovník, jak ho známe z mnoha jeho filmů. Hlavní role tentokrát převzaly pomatené city a ztráta zdravého rozumu. Citová láska je krásná věc, ale rozum ji musí vždy trošku krotit. Jinak se náš život stane hororem, ze kterého je velmi těžké uniknout. (07.06.2012)

Myslím si, že jeden z najúprimnejších, najodvážnejších a tiež najlepších filmov Romana Polanskiho. Bitter Moon je nielen otvorenou štúdiou ľudskej sexuality, ale tiež odhaľuje, aké rozdielne putá môžu pojiť mužov so ženami (chladný, ale nekonfliktný vzťah Hugh Grant - K.S. Thomas verzus nebezpečne impulzívny vzťah Peter Coyote - Emmanuelle Seigner); aká tenká je hranica medzi láskou a nenávisťou; a čoho sme schopní v opojení vášňou. Okrem iného aj film, pri ktorom sa vám odkrví mozog... Izolácia postáv na lodi uprostred oceánu to všetko len umocňuje a dotvára stiesňujúcu atmosféru. (23.05.2013)

Zručná ruka mistra Polanského stvořila téměř dokonalé dílo, které nadmíru splnilo má očekávání. Film o hrátkách s lidskou duší a srdcem, o kouzlu ženské osobnosti a v podstatě i o životní spravedlnosti. Spousta velmi silných scén (např. erotická scéna s mlékem). Neodolatelné kouzlo a půvab Emmanuelle Seigner, podmanivá poutavost snímku a perfektní scénář a i Hugh Grant, ke kterému vůbec netíhnu mi tu nijak nevadil. Hořký měsíc má zkrátka toho tolik co říci, že druhá projekce je pro plnohodnotné vychutnání povinností. Velmi silné 4* (30.05.2011)

Se stejnojmenným románem Pascala Brucknera jsem ještě nepřišla do styku, ale s filmem, jakým je Hořký měsíc si komparaci určitě zaslouží. Neb hlubiny a zákoutí patologických mileneckých vztahů jsou vždycky výzvou ke zpracování a k dialogu se čtenářem či divákem. Teprve až nyní si uvědomuju jak přepestrá je Polanského tvorba a někdy v klidnějších časech se k ní spokojeně budu vracet. Je věčná škoda, že jeho jméno je více kauzou nežli synonymem pro jeho tvorbu. Ostatně zde jako jediná pochybení vnímám obsazení Hugh Granta a Kristin Scott Thomas, což už v té době byly příliš výrazné hvězdy na to, aby hrály jen vedlejší role. Dobrý je rámec oné silvestrovské noci, sevřené prostředí lodi i vykreslení celé té zničující romance jako zpovědi adresované nové oběti. A jako pouto mezi starým a novým světem ideálně funguje onen glosující Ind, což je velmi moudré rozhodnutí. (08.06.2017)

Scénář: Gérard Brach, John Brownjohn, Roman Polanski .. Působivá obsesní hra o kráse i hořkosti vztahu. Spalující vášeň na jeho začátku s hutným nádechem erotiky a sexuálních hrátek je stejně intenzivní jako spalující nenávist na opačném pólu příběhu. Půvabná diva Emmanuelle Seigner se svými tanečky okolo (ne)opětované lásky vryje hluboko pod kůži. Sekundanti Peter Coyote a v té době ještě ne tak známý Hugh Grant odvádí přesvědčivou práci. Kristin Scott Thomas tolik prostoru nedostává, ale během Silvestrovské noci si reputaci dozajista napraví. Roman Polanski si perfektně pohrává s divákem, který je místy stejně zmatený jako Nigel a postupně servíruje i stupňuje vyprávění, které spěje k hořce hořkému konci. Výborná kamera Tonino Delli Colli (dvorní kameraman Sergio Leone), hudba Vangelis nebo skvělé zvolené dobové písničky vyšroubují kdejakou scénu k dokonalé působivosti. 85%. (23.10.2007)