O skleničku víc

Řidiči nepožadujte lihové nápoje!!! Hlavní motto této populární lyricko-dramatické agitky. Tolik moderní a stále jako živé, propracované do těch nejposlednějších možných detailů ať už se týká samotné výborné animace loutek, nejrůznějších předmětů a reálií, až třeba po hudbu a zvuky. Výborná spolupráce Pojara s Trnkovými loutkami. Sám Pojar pak tímto svým filmem sklidil i mezinárodní ohlas a získal hlavní cenu na festivalu v Cannes. (20.01.2008)

Autoři tohoto filmu znovu naléhavě připomínají všem řidičům motorových vozidel, jak velkým nepřítelem je pro ně alkohol, který si mnozí z nich stále ještě nedovedou odepřít před nastoupením jízdy nebo během ní. Pro půvabné zpracování závažné myšlenky mělo by se dostat tomuto filmu co největšího uplatnění promítáním v závodních klubech, osvětových besedách a podobně. Filmový přehled 35/1954 (31.05.2009)

Animace se panu režisérovi povedla dokonale a spolu s nádherně vytvořenými loutkami a dalším výtvarnem předkládá divákovi výborný a opravdu napínavý animovaný filmeček, ve kterém uvidíte mimo jiné uhýbat šneky a opilého motocyklistu závodit s vlakem. To, že se jedná o agitaci tehdejšího Ministerstva zdravotnictví ani nevadí - je to agitace za dobrou věc a navíc to film od úvodních titulků přiznává. No a ty loutky jsou opravdu úchvatné. Dnes by film o opilých motorkářích asi vypadal jinak :o). Ještě podotýkám, že současné agitky BESIPu jsou nezajímavým, anti-poučným stupidním plýtváním peněz daňových poplatníků. Srovnávat je snad s tímhle krásným "animákem" je naprosto vyloučeno. (08.07.2007)

Animovaný skvost, na kterém se podílela početná skupina umělců. Loutky z dílny Jiřího Trnky (poprvé jsem viděla na vlastní oči podnapilou loutku!), aimace: Zdeněk Hrabě, Jan Karpaš, Stanislav Látal a Josef Kluge, úžasná muzika od Jana Rychlíka a Milivoje Uzelace se sborovým zpěvem Kocourkovských učitelů. Výborný zvuk i střih, hra se stíny, skoro by se dalo říct loutkový film noir! (19.07.2014)

První Pojarův skutečně samostatný film poté, co se rozhodl vykročit ze stínu svého studiového šéfa Jiřího Trnky. Ten sice byl výtvarníkem, ale scénář a režie byly plně v kompetenci Pojara. Na svou dobu novátorské a precizní, film sklidil v zahraničí ještě větší ohlas, než doma. Černá groteska o tom, že alkohol v krvi řidiče může nadělat pěknou paseku... Opilecký dojem byl navozován pohybem a rozostřováním kamery, případně kresbou mimiky na hlavičce loutky. Pracný a originální film, který mi moc nesedl stylem - mám přece jen raději Pojarovy poetické snímky... Celkový dojem: 65 %. (10.04.2009)