Seryje volki
The Grey Wolves
Režie:
Igor GostevScénář:
Vladimir ValuckijObsahy(1)
Píše se první polovina 60. let a vláda generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu Nikity Sergejeviče Chruščova se rychle chýlí ke konci. V nejvyšších politických kruzích vypuká zuřivý boj o uchvácení moci nad stranou a vládou a tím i nad celou zemí. Na scénu vstupuje jeden z nejsilnějších členů "smečky", který brzy ukáže, jak ostré má zuby - Leonid Iljič Brežněv... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Pozoruhodná retrospektíva do chruštovovsko-brežnevovských čias a tiež pre 2-ročné samostatné Rusko nečakane rýchle zdrkadlo do sovietskych čias. Akčný žáner je silne prehnaný, ide skôr o historickú drámu o chystaní akejsi formy prevratu. Herci s poctivými výkonmi jasne triumfujú nad spracovaním - napr. nasadený špionský nákladiak na osobné auto, ktorý luftuje a vybuchuje vo vzduchu pôsobí komične. Scéna full frontal nahoty zasa trochu prekvapila. ()
,,My jsme Mičurini!" --- Říká se, že kdo má moc, má obvykle na mále. V RuSSku tohle myslím platilo dvojnásob v kterékoliv z jeho epoch a zejména v té bolševicko-komunistické. Chruščov byl bestie a těžko lze v tomto filmu s kýmkoliv sympatizovat. Divák se ocitá přímo uprostřed mocenského boje, kdy se zprvu nerozhodný Brežněv ujímá vlády v SSSR. A Brežněva už pamatuji i já. Odpornou ruskou bestii se srostlým obočím, která byla při pohřbu tak vyžraná, že propadla při nesení dnem rakve. V devadesátkách se kupodivu i v RuSSku točily zajímavé filmy, pravdivě referující o časech minulých bez příkras a patosu. Vzniklo jich spousta a mne by docela zajímalo co je s nimi dnes. Zda nejsou někde v trezorech. A co filmy, ale co je se scénáristou Valuckim a režisérem Gostevem... Žijí? Nezmizeli? Nevypadli z oken koupelen ve druhém patře se svázanýma rukama za zády a dvakrát prostřeleným zátylkem nešťastnou náhodou po uklouznutí? Nebo kácí někde daleko na východě statné smrky? Dávím za 3 štěnice. * * * ()
"Kdo by nás odposlouchával? My jsme kontrarozvědka!" Tak tyhle věty si na pásce z odposlechu pouští velitel KGB. Tento film je asi jediným opravdu "špionským" filmem. Snímek krásně rekonstruuje pro nás celkem neznámý kus sovětské historie, na kterém je moc tajných služeb a skutečná špionáž vidět rozhodně lépe než na všech bondovkách dohromady. V místech, kde se tvůrci pokoušejí a nějakou akčnost, film sice působí komicky a dost amatérsky, ale jinak je velmi působivý; politikaření, intrikánství, vraždy, všudypřítomná tajná policie a jedna loutka, která má být dosazena k moci. Jenže jak už to tak bývá, takovéto loutky se loutkařům často vysmekají z rukou. A jak se na konci filmu z titulků dozvíme, Leonid Iljič Brežněv se vysmeknul pořádně. ()
Vskutku je to spíše hraný dokument, postav je tam tolik, že jsem průběžně film zastavoval a procházel Wikipedii, ale má to cosi do sebe. Včetně té starotelevizní barevnosti. Bykov coby Chruščov byl opravdu vynikající. Líbilo se mi to. Jen mi u takových filmů vadí, že předem vím, jak to dopadne, takže ani nemá cenu nikomu fandit ;-) ()
Velmi slušná adaptace knížky Sergeje Chruščova "Jak politik odchází do důchodu". Akční pasáže (hrdinný rozvědčík a jeho obnažená slečna, přestřelka, potapěči) se tam vůbec nehodily. Politická rošáda se sesazením Chruščova byla zajímavá a dramatická sama o sobě. Hezký byl doslav o koncích účastníků převratu. Na ten jsem se vlasně těšil nejvíc a scénárista mně nezklamal. ()
Reklama