Já, Claudius

Seriálová Hra o trůny pro minulé století. Stejně jako GOT i Claudius těží z naprosto famózních hereckých výkonů všech aktérů (jaká radost to sledovat), zatraceně atraktivní knižní předlohy a to, že vypráví o skutečných postavách historie je pak už jen pořádná třešeň na chutném dortu. Ačkoliv seriál prakticky neopouští studiové kulisy starověkého Říma, vůbec to nevadí, protože seriál dělají zejména fantastičtí herci (lepší než Derek Jacobi jako titulní Claudius je snad jenom John Hurt jako naprosto nepopsatelně geniální Caligula!). Neskutečně atraktivní příběh, ve kterém se intrikuje a vraždí o sto šest a ve kterém je každá druhá postava nymfoman(ka), strhující dialogy.... Claudius je prostě vynikající televizní seriál, který je i dnes stále stejně atraktivní jako před půl stoletím a pořád většinu současné televizní produkce hravě předčí. Maximální zážitek a zcela nepochybně jedna z nejlepších věcí, jaké jsem kdy viděl. Protože tohle se prostě musí vidět, popsat tak dobře se to nedá. 95%. (26.12.2021)

Nevím, zda jsem viděla lepší historický seriál z římské doby než byl tenhle, nevím jakým zázrakem byl puštěn v době tuhé normalizace do našich televizorů. Ale stalo se a ještě dnes za to díky. Derek JACOBI (hlas v dabingu mu propůjčil Petr HANIČINEC) jako kulhavý Claudius byl naprosto bravurní a myslím, že je v této jedinečné roli nenahraditelný. Ale i ostatní herci byli úžasní - byl to skutečně seriál na vysoké úrovni včetně vynikajícího českého dabingu. Dodatek : 3.12.2008 - seriál vychází na DVD, ale vydavatelství Řitka jej nechalo nově namluvit našimi předními herci (Martin Zounar, Valerie Zawadská atd.) a musím říci, že šťastně. Nic to neubralo na původní verzi z r. 1976. Výborně !! (15.10.2007)

Poctivá adaptace kvalitní předlohy, žádné audiovizuální triky, čistá epika. Nízkorozpočtová televizní (tj. spíš divadelní) forma působí jako nedostatek jen místy, většinu času naopak vyzařuje svéráznou atmosféru a nahrává „spartánskému“ soustředění na tok vyprávění. Výrazová střídmost přitom kupodivu neznamená, že by emoce šly stranou, naopak – mimozáběrovou brutalitu některých scén jsem jako slabší povaha se stále přežívajícími zbytky fantazie a empatie těžko rozdýchával, v posledních dílech pak došlo i na stavy téměř meditativní. Ale ty knížky jsou (pro mě) stejně o něco silnější :-) (10.05.2010)

Hle, .... omšelá intrika Říma, ... k tomu raději, napiji se vína. Claudius snad potrhlý, Caligula z toho zmatený. Livie tahá nitky, podružní pak píší svitky. Petra Haničince žel bohu není, zde Martin Zounar na dabingu truní. Epizodu 13 nehledej, o sedmý disk Řiťku požádej, neboť Řiťka šetří místem, třináctka zmizla svistem. Vždyť 6x2 je tucet, Řiťka vystavuje účet. Toť vše, co chci říci vám, ani slůvko nepřidám. :-) (01.10.2008)

12/12 Sice bych více ocenila přepis, který připravoval von Sternberg v roce 1937, ale bohužel ho nedokončil. Nicméně BBC seriál samozřejmě vyniká už svou délkou a divák má tak více prostoru se sžít s jednotlivými postavami, popřemýšlet si o intrikách babičky Livie a rozhodnout se, jestli by byl pro republiku či nikoli. Samozřejmě, že v momentě nástupu monstra jménem Caligula se celé jemné předivo intrik mění v doslovné orgie a zejména vyniknou choutky Tiberia a speciální vztah mladého Botičky s jeho prababičkou. Díky čemuž se Já, Claudius může směle měřit s takovými skvělými dnešními záležitostmi jako je Spartacus: Blood and Sand (Gods of Arena & Vengeance). Jistě, na druhou stranu rok 1976 v BBC sebou také přináší extrémně pomalé scény a podivné masky, ale dějem je seriál tak nabitý, že není potřeba mít pocit jakýchkoli prostojů. Nadto nový dabing není vyložená prohra, rozhodně ne pro někoho, kdo ten původní nezažil. Ovšem to, co se děje v druhé polovině seriálu docela hraničí s laťkou zobrazování římského světa a navzdory své televizní inscenovanosti, je to celé nadmíru nechutné. A právě výpravná pohádkovost současného Spartaca vedle toho působí jako dětská selanka, ačkoli právě jemu bývá připisováno v negativním světle to, za co je Claudius veleben s naprostou samozřejmostí. Messaliny mi bylo vždycky líto... #bbc (09.03.2012)