Rvačka mezi muži

A dál? Pochcípáte všichni, jeden po druhým. Celá ta vaše partička! Vykrádačka klenotnictví je pro mě jednou z nejlepších scén, jaké kdy byly natočeny. Celým filmem se prolíná ponurá atmosféra a napětí, které vás místy donutí nedýchat. Dostat se pomocí výkružníku do sejfu přímo v klenotnictví byl naprosto dokonalý a odvážný nápad. Kolik lidí by na to přišlo a mělo nervy to provést? (13.07.2008)

Rvačka mezi muži - už sám název napovídá, že se tu bude odehrávat cosi patriarchálně zemitého, podvědomě násilného a archaicky opravdového... Ten zvláštní podtón násilí, ta do příběhu vepsaná osudovost, ty ostře řezané rysy ve tvářích hrdinů, především toho hlavního...film noir. Přes expresionisticky stylizovaný filmový plakát se divák dostává do výlučného světa mužů - tedy apriori světa násilí, zločinu, peněz, tedy i moci, žen a majetku. Hlavní hrdina příznačně hned v expozici přichází z vězení, což v rámci žánru predestinuje jeho budoucí cestu. Ve světě pařížských šamstrů nelze žít bez peněz. Zločin determinuje nejenom osud hrdinů, ale i všech jejich blízkých - žen, přítelkyň, dětí... Exprese černobílého obrazu, exprese nasvíceného obličeje hrdinova, jeho ostře řezaných rysů a chladného pohledu, exprese šedavého pohasínajícího velkoměsta... Svět zločinu. Zvítězí-li tu někdo, pak je to vždy Pyrrhovo vítěství, draze zaplacené a vykoupené tou nejvyšší cenou... Všehoschopných mužů je v Paříži dost a argumenty mají vždy pádné. Černobílý film zdobí nejen precizně nasnímaná kamera, ale i do posledního detailu promyšlená mizanscéna (hlavně vozový park tu hraje důležitou roli), kvalitní práce s herci, dokonale promyšlený scénář. Formálním vrcholem snímku je pak více než dvacetiminutová scéna bez potřeby byť jen jediného slova, kdy gang vniká předem secvičeným způsobem do klenotnictví. Jednotlivé úkony do sebe logicky zapadají a divák tak bez dechu sleduje doslova balet či výrazový tanec lupičů... Celá ta kasařská choreografie má hlubší rámec v struktuře příběhu i filmu. Tato ,,estetizace" překročení zákona je jakýmsi významovým předělem mezi kauzálním rozehráním a jeho nutnými neodvratnými dopady. Osudovost je vůbec vepsána do samotné struktury příběhu. Narace se děje přesně v šabloně zákonitostí žánru noir. Nechybí nezbytné propriety - osudová famme fatale, osudový sok, ukotvení v oblasti tragédie. Tahle gangsterka má prostě hluboký záběr a mimořádné filmové kvality... (07.12.2007)

Rififi je v parížskom podsvetí slangový výraz pre bitku. A že príde k boji medzi dvomi gangsterskými skupinami je jasné od počiatku. Tento súboj je však len vrcholom ľadovca, Dassinov noir je predovšetkým precíznou hrou, plnou skvelých záberov, napätia a autentickosti prostredia. Famózna scéna trvajúca skoro pol hodiny, kde banda lúpi diamanty, je natočená bez hudby a dialógov a takto filmárských výnimočných scén ( záver ) je omnoho viac. (05.09.2011)

Rififi není tak skvělým snímkem, jak jsem očekával, ale přesto má nepopiratelnou kvalitu. Nejde jen o obsazení velmi dobrými herci, slušnou příběhovou linií, která plyne poměrně rychle, ale i celkovým režijním uměním Julese Dassina, který dokáže 15náct minut nenechat jediného herce promluvit a divák stejně z filmu nespustí oči. Možná v závěru je film trochu klišé a dá se s přehledem odhadnout, ale proč si kazit tak příjemnou podívanou? Dvě hodiny je stopáž možná o trochu delší než by měla, ale film to dobře maskuje několika velmi silnými okamžiky (např. samotná loupež). (11.07.2008)

Jak prosté, jak účinné. Tématicky nijak vyčnívající noirová gangsterka, která ale srazí do kolen vybroušeným scénářem s minimem pochybných zvratů a hutnou atmosférou, za níž by se nemusel stydět ani případný film kooperující s talenty Hitchcocka a Michaela Manna. Vše obsažené v úvodní části už jsme pravda viděli někde jinde (a mnohdy lépe), ale vše od naprosto famózní "tiché" loupeže až po závěrečný krvavý střet naopak v mých očích aspiruje na hlavní cenu mé zážitkové asociace v oblasti syrové a inteligentní kriminální klasiky. Scénárista si vykradl svou zlatou chvilku, režisér by mohl se svou precizností brousit diamanty do tvarů střelných zbraní, ženám to sluší, zlí chlapi jdou proti ještě horším a pořád je komu fandit a o koho se bát.... Čekal jsem moc, dostal jsem moc, kéž by to tak bylo pokaždé. (10.02.2016)