Cruella

Badassovské módne orgie a najemmastone-ovskejšia Emma Stone od Easy A, vo filme, ktorý viac než 101 dalmatínov pripomína dekadentný bastard 90.kového Burtona s Jokerom a Rocky Horror Picture Show. Gillespieov rukopis je jasne čitateľný, výtvarná štylizácia natoľko úchvatná, že oscary za kostýmy a výpravu to má v kapse už teraz, a keby existovala cena za pesničkový soundtrack, dostane ju to tiež. Je tam všetko. Väčšina druhov punk rocku, Boots are made for walkin, Come together, Feeling good a na záver to zaklincujú so Sympathy for the devil. Nečakaná bombička a ak ste tiež neboli v kine od marca 2020, než nám komunistická chrípka dodrbala ročník, toto je presne ten film. A deti nechajte doma, pár psíkov im tú temnotu nevykompenzuje. (12.06.2021)

Cruella je na rozdíl od Stovek dalmatinů snímkem s výrazně temnější atmosférou a mohlo by to být ještě lepší, kdyby nad filmem nerozprostřela svá mocná křídla společnost Disney, kterou zrovna dvakrát nemusím (stejně jako KGB, CIA, a cenzory, kteří dohlíží nad politickou korektností). I tak jsem byl ale mocně překvapen tím, jak mě film po celou dobu bavil. Emma Stone hrála výborně, Emmě Thompson sedla její záporačka perfektně a ostatní už tady fungovali jen jako kvalitní podpora, protože si obě výše zmíněné Emmy ukradly snímek pro sebe. Tohle mě fakt bavilo. (09.10.2021)

Velice příjemné překvapení. Cruella dokázala spojit typický rodinný film, kde nechybí očekávaná dětinskost a vizuálně velice podmanivý snímek, který vás dokonale vtáhne do 70. let. Výprava je skvělá a hodně mě bavilo, jak film pracuje s hudbou. Emma Stone je zde naprosto boží a jde vidět, že si užívala každou minutu. Možná by nevadilo, kdyby byl film o 20 minut kratší, v jistém momentě ve druhé polovině jsem začala mít pocit, že filmu dochází dech, ale nic to nemění na tom, že jsem si film velice užila. (29.05.2021)

K tomuhle vcelku divnému projektu jsem si až do konce titulků nedokázal úplně najít cestu. Origin disneyovské záporačky je prostě vcelku zbytečný, a kdyby se jednalo o svébytný film o tom, kterak si outsider v jokerovském duchu navzdory společnosti vydobude cestu k sobě samému, nepříjemně vtíravých otázek by razantně ubylo. Jenže se tak nestalo, a tak se ptejme: Dává smysl svět, v němž se nahodile mísí až dickensovská sociální realističnost s komiksově přepálenými charaktery? Je možné prodávat směs seriózně se tvářícího psychologického dramatu, odlehčeného heistu, rodinného dojáku a disneyovského technologického dema s digitálními psy? A proč postava Paula Waltera Hausera fandí zrovna Tottenhamu? Karikaturní figury Emmy Stone a Emmy Thompson samozřejmě hrají jako o život a hází expresivní grimasy na všechny strany, stylizovaný Londýn 70. let se otřásá pod náloží dobového soundtracku a propracované kostýmy udrží pozornost; jenže zároveň je příběh velmi průhledný a předvídatelný (a tam, kde není, tak prostě nedává smysl), zajímavá témata rozpadu osobnosti či sněhurkovského generačního střetu jsou opuštěna skoro rychleji, než se vůbec vynoří, a vzhledem k vcelku temné atmosféře je otázkou, pro jaké diváctvo je snímek vlastně určen. No, já to každopádně nejsem. (17.06.2021)

Nečakal by som, že ma film s týmto názvom a v tomto veku (ale bližšie k žiakyni než učiteľke v tomto diele) dokáže skoro až nadchnúť. Nebyť zopár nepresností a nedotiahnutostí, nemal by som problém priznať farbu a dal by som päť čiernych čmúh na bielu srsť. Vážny tón ladí s komediálnymi vsuvkami, ale dokopy to už menej ladí s rozprávkovosťou fungovania fikčného sveta, kedy je polícia úplne neschopná a predsa len sa stačí pozornejšie pozrieť a hlavne počúvať, aby bolo každému vo firme jasné, kto je Cruella. A v pohode by sme sa zmestili do dvoch hodín. Ale kašľať na to, pre mňa najlepší live action Disney a námet na premýšľanie, či chovanie a talent dieťaťa viac ovplyvňuje výchova, alebo gény. (10.06.2021)