Vlak

Miestami nesmierne napínavý, no občas aj trochu naivný film s hrdinom Rambovho formátu. Operácia prepravy vlaku "do Nemecka" bola nápaditá a až príliš dobre zorganizovaná na to, že to celé bolo vymyslené na poslednú chvíľu a na to, že Burt do toho vôbec nechcel ísť. Škoda tých nedostatkov, inak to mohol byť skvelý film. (08.04.2020)

Kdo je lepší - muž, který dokáže ocenit umělecká díla, ale nechá zastřelit hromadu lidí jen tak? Nebo chlápek, kterému je umění ukradené, ale má rád lidi, a to umění dejme tomu bere jako národní dědictví? Tuto základní myšlenku podporuje dokonalá režie a výprava - tohle natočit muselo dát vážně fušku. Scéna průjezdu vlaku z bombardované stanice je skutečně nejen filmařskou lahůdkou. A ta práce se zvukem! Kde slyšíme každé zachvění válců, kotle, pístů, tepot kol na kolejnici. Jen mi trochu vadili někteří herci. Třeba Papá mi přišel poněkud chladně zahraný, jako by sám nevěděl, co je právě jeho rolí, toho svérázného tvrdohlavce, kterým měl být, jsem mu nevěřil. Potěšilo mě, že Burt Lancaster se naučil hodně věcí pro tento film - třeba sám odlít kus olověné části vlaku, a že není jednoznačně heroickou postavou. Sám má pochyby, sám neví, co dělat, když je zraněn, zhroutí se. Tam, kde by současní filmaři použili pětiminutovou explicitní sexuální scénu, tady stačí střih a položení hlavy na rameno. Sem tam mi ve filmu něco skřípalo, přišel mi emočně zpočátku chladnější, ale o to větší pochopení se dostaví na konci. Lidi, kteří dokáží ocenit obrazy, ale ne lidský život, jsou akorát zmetci. (26.09.2012)

Frankenheimer měl zatraceně velký koule. Zdvojnásobení rozpočtu, žádné triky a klíčová eye candy scéna na jeden jediný pokus. Atraktivní motiv záchrany francouzského národního dědictví není ani zbytečně vystaven do popředí, ani natolik upozaděn, abyste na něj v půlce filmu pod smrští explozí a nadupaných honiček zapomněli. Škoda, že pro dnešního diváka ty odbojářské eskapády se záměnou lokalit a uvědomělá kurátorka se zálibou ve zbytečném, čti pochopitelném, moralizování znamenají spíše přibrzdění dobře namazaného stroje, než emoční uspokojení ze spolupráce a prohlednutí francouzských hrdinů. Ubíhající minuty konce okupace, černý kafe, cigára, kolomaz a uvědomělý pohled Burta Lancastera. Škoda té závěrečné konfrontace hodnot umění x lidský život, u které se tlačí na pilu více, než by bylo zdrávo. (16.02.2009)

Rok 1944. Paříž těsně před příchodem spojenců: Němci se ještě na poslední chvíli pokoušejí odvézt cenné obrazy. To si však nenechají francouzští vlastenci líbit a pod vedením Burta Lancestera se jim v tom pokusí zabránit... Vynikající černobílý válečný snímek, který těží především z výtečně vykresleného železničního prostředí a precizně budovaného scénáře. (24.02.2005)

Strhující - to je to slovo, které Vlak vystihuje nejlépe. Frankenheimerova vyšperkovaná akční jízda na 64 let starý film vůbec nevypadá a v dnešní době digiefektů a roztřesených kamer se nemusí stydět absolutně za nic. Nevěříte? Až uvidíte "závod" lokomotivy se spitfirem, jednu dokonalou havárii nebo mrazivé finále "Potřebuji vaše náklaďáky", změníte názor. Skvělé atmosféře pomáhají drsňácký ajznboňák Lancaster, plukovník-milovník umění Scofield, černobílý obraz, Jarreho hudba, mnohdy nápadité pozice kamer... Zkrátka všechno. Mám rád vláčky, mám rád ty chlapácké filmy z druhé světové a jejich málomluvné hrdiny, mám rád, když Němci přemýšlejí, jsou třeba i sympatičtí a nevypadají jen jako stupidní klobásožrouti, které převeze i pětiletý kluk... Takže pět.__P.S. Povedený dabing - Meduna, Šťastný, Beneš, Plachý... atd. (10.10.2010)