Bonnie a Clyde

Bonnie a Clyde je dalším snímkem, slavnou klasikou, jehož hodnocení po 40ceti letech už je trochu problematické. Někdo řekne, že takové filmy nestárnou, ale to je pravda jen do jisté míry. Herecky se těžko něco vytkne, herci plní, co mají (a Faye Dunaway je prostě neskutečně zajímavá žena...). Arthur Penn však celkově neobyčejnou jízdu točí obyčejně a zbytečně "rozkouskovaně". Film má své nedostatky nejen v tempu, ale i celkové zajímavosti pro diváka, kdy se některé momenty stávají "zbytečnými". Doba hospodářské krize však potěší všechny milovníky tohoto chmurného období americké historie (stejně jako mě). Svým způsobem je ale Bonnie a Clyde pokusem v mnohém ojedinělým. Ať romantickou linií, vyhýbáním se sexu, odstupem diváka i režiséra od ústřední dvojice... Je to škoda, ale s čistým srdcem více jak 3* dát prostě nemohu... Nebýt konce a Faye Dunaway, šlo by jednoduše zapomenutelný snímek. (25.10.2009)

Jeden z najlepsich gangsterskych filmov. Skoda, ze som nemal moznost tento film vidiet o par rokov skor, urcite by som si ho vychutnaval, avsak aj po tolkych rokoch je film natoceny bravurne a reziser Arthur Penn vobec nesetril krvou pri brutalnych scenach. Najviac mi vo filme liezla na nervy hystericka manzelka Genea Hackmana Blanche, ktora mala obrovsku vydrz vrieskania pri strelbach a z piatich nominovanych hercov za tento film si Oscara domov odniesla prave tato herecka Estelle Parsons. Zrejme sa akademikom jej hystericky prejav pacil :-) Ostatni styria herci Warren Beatty a Faye Dunaway za hlavne ulohy a Gene Hackman a Michael J. Pollard za vedlajsie ulohy toto stastie nemali. V konkurencii mali väcsie stastie Rod Steiger za hlavnu ulohu v krimidrame V ZARU NOCI (1967), George Kennydy za vedlajsiu ulohu v drame FRAJER LUKE (1967) a herecka v hlavnej ulohe Katharine Hepburn za romanticky film HADEJ, KDO PRIJDE NA VECERI (1967). Ani reziser Arthur Penn, ktory bol nominovany za najlepsieho rezisera nemal stastie, Oscara si vtedy prevzal iny reziser Mike Nichols za film s Dustinom Hoffmanom ABSOLVENT (1967). Bonnie a Clyde mal dohromady az 8 nominacii na Oscara, medzi nimi aj najhlavnejsia kategoria najlepsi film. V pripade vitazstva by si Oscara zobral domov i producent filmu Warren Beatty, ktory si zahral hlavnu ulohu, avsak najlepsim filmom roka 1967 sa stala krimidrama V ZARU NOCI, ktoreho producentom bol Walter Mirisch... 12.12.2009 _____ Warren Beatty - (Clyde Barrow) +++ Faye Dunaway - (Bonnie Parker) +++ Gene Hackman - (Buck Barrow) +++ Estelle Parsons - (Blanche) +++ Gene Wilder - (Eugene Grizzard) +++ Michael J. Pollard - (C.W. Moss) +++ Denver Pyle - (Frank Hamer) +++ Dub Taylor - (Ivan Moss) +++ Produkcia: Warren Beatty +++ Hudba: Charles Strouse +++ (12.12.2009)

Jaký skandál to tehdy musel být. K smrti krásná Faye Dunaway a bělozubka Warren Beatty na cestě, jejímž cílem je aspoň na chvíli být někým jiným. Vytrhnutí z obyčejné pěny dní přes mrtvoly a několik vyloupených bank. Násilí, krev a sex. Ó, jaký pocit muselo zažívat tehdejší konzervativní publikum? Bonnie a Clyde se společně s Jamesem Deanem stali archetypem pro "Live fast and die young". (13.04.2010)

Tak se to stalo znovu. Opět jsem se podíval na film, který má kultovní status, který je jak zde, tak na IMDb hodnocen velice kladně a opět mě snímek neodrovnal tak, jak asi měl. Tím nechci říct, že Bonnie and Clyde je špatný film, to ne. Jen že jsem čekal něco víc, po tom všem jsem čekal něco jiného. Chyba pravděpodobně bude na mé straně, možná je to tím, že jejich příběh je tak známý, že prakticky každý ví, co se stane a já jen čekal na finále a na to, jak to provedou. Ale teď nějaká ta pozitiva - neskutečně krásná Faye, skvělý Warren a parádní Gene Hackman. Je velmi pravděpodobné, že za pár let si tento snímek dám ještě jednou a třeba zjistím, že jsem jen neměl tu správnou náladu… a třeba taky ne. 75 %. (19.05.2013)

Dohromady koupili 81 kulek, jejich kára (Ford V-8) zhruba 217.__ Bláhově jsem si myslel, že v 60. letech mohla být nejakčnější scéna (či nejkontroverznější) ta, kde hlavní postava zapálí auto či žena neuvaří svým dětem pravidelnou dávku přesnídávek (čest Silvii Plathové, která šoupla hlavu do trouby). Nějak jsem si nedokázal představit film, který by zvedl puritánské američany ze židlí. Bonnie a Clyde to dokázali a nejen-že zvedli zaprděné konzervativce, ale i mě, což považuji za mamutí klad. Příběh o dvojici, která kradla pro radost a následně si uvědomila, že chtějí mít vlastní akvárko, vlastní balkón, je nejvděčnějším tématem pro lidi, kteří si chtějí užívat. Užívat v mezích. Ta dvojka nebyla nijak výrazná ve svém chování, ale jejich naivní a do jisté míry dětinský uvažování jim zaslepilo mysl, což je nakonec dokopalo k činům, které by se i v dnešní době daly považovat za "ulítlý". Moc se mi líbila ta atmosféra bezstarostnosti. Takový to: "Hele, támhle stojí auto, šlohneme ho, abychom si zvedli adrenalin.", je prostě lahůdka a pochybuju, že se dožiju podobné. Arthur Penn se vykašlal na konvence, natočil to tak, jak chtěl a já jsem šťastnej, což dokazuje i to, že jsem si po konci filmu musel zatančit po bytě (což je docela paradox vzhledem k tomu, jak to dopadlo :D) Fíííha!!!! (30.05.2009)