Voyagers - Vesmírná mise

Začátek s genetickým vyšlechtěním a vychováním si ideálních dětských kosmonautů v laboratoři a jejich tajným ládováním antidepresivy, aby se při vesmírném letu delším než jejich život náhodou nezačali chovat jako lidi a nestřelili se do hlavy, je slibný. Myšičky záhy odhalí, co se jim přidává do kašičky, vysadí to a může se rozjet hodně zábavná, sexy i znepokojivá divočina. Ale nerozjede. Místo toho následuje předvídatelně nalinkovaná teenagerovská verze Pána much, kde dětskou krutost nahrazují explodující hormony. I tak se na to dobře kouká, ale pokud znáte Pána much, nic vás tu nepřekvapí a každopádně tu vše mohlo být vykreslenější, zamotanější a nepříjemnější, viz. třeba Divide, ze kterého mi bylo regulérně zle. Škoda, že to nenatočil Cronenberg nebo jeho synátor. (30.05.2021)

Film skvěle zachycuje problematiku generačních lodí a regulace emocí za účelem potlačení svobodné vůle. Také ukazuje, že jakmile se naruší tento nepříliš morální, ale logický systém, stačí jeden člověk, jeden psychopat s vůdčími sklony a problém je na světě - ovládne celé skupiny jedinců, kteří by byli do té doby vesměs neškodní, ale dají na jeho přesvědčivé přednesy, byť se sám doznal, že se dopustil závažného činu. Za mě všechno tohle film pojímá víc než slušně, do toho se míchá zápletka s „vetřelcem“, která si s divákem hraje natolik, že nejdřív pořádně neví, jestli tam vážně budou nějaké nadpřirozené prvky navíc, nebo je to jen cílená hra s psychologií. Dobře jsem se bavil a do konce jsem napjatě čekal, jak se tohle vyvrbí a zda celá potyčka posádky nebude mít těžce tragickou dohru. Nerozumím zdejším nízkým hodnocením, snímek zkrátka nepostrádal stísněnou atmosféru, zajímavé (byť trochu stereotypické) charaktery a napínavou zápletku, která měla místy tendence slušně eskalovat. Za mě 10/10, nevidím chyby. (23.10.2022)

Nenechte se zmást, Voyagers je primárně výprava do temných a zvrácených koutů mysli člověka nežli scifi výprava do vesmíru, ale právě to jej odlišuje od zbytku a přesně to bude důvod, proč si na film vzpomenu i po letech. Od začátku diváka trkne celkem originální a zajímavý nápad, kdy společnost vytvoří 20 dětí ze zkumavek a izolovaně od světa si je „vytváří“ podle sebe tak, aby mohly být vyslány do vesmíru a nechyběl jim lidský život. Na palubě ale zjistí, že jsou pod účinkem léků tlumících jejich lidské a sexuální pudy, rozhodnou se je vysadit a pak nastává pravý chaos. Nejen, že herci jsou zde přesvědčiví a výborní, ale zejména scénář není překvapivě až tak hloupý, jak je dnes zvykem. Film divákovi dává doslova sežrat velké množství otázek, které se lidem honí v hlavách - od sexuality, násilí, agrese, manipulace davem až k ovládnutí lodi a získání statusu alfa-samce. S motivy pracuje někdy neobratně, ale o dost častěji právě dost šikovně a v průběhu celého filmu jsem se bavil, současně byl napnutý jak struna a občas mě až mrazilo. Po velkou část stopáže dost přesvědčivý snímek o lidské povaze, která je zakořeněna uvnitř každého, a pomyslném rozdělení lidí na „dobráky a padouchy“, které se s trochou představivosti dá vlastně přirovnat i k dnešnímu rozdělení lidí na 2 covid a anti-covid tábory. Bezprostředně po zhlédnutí jsem nadšený a po prvotní nejistotě jsem dostal slušnou porci napětí, a to doslova z ničeho (54%? za mě výsměch), doporučuju! (12.08.2021)

Moderní adaptace Pána much aneb co se stane, když chcete po adolescentních smradech, aby fungovali jako demokratická společnost. Příčina ani rozuzlení tady nejsou důležité. Stejně tak není důležité prostředí ve kterém je děj zasazen. Pointa filmu je už od začátku zcela jasná a ani trochu nepřekvapí. 55% (17.05.2021)

Žádný průser, solidní, byť dost zjednodušená, sonda do chování jedinců ve skupině, názorná ukázka vývoje populismu, jeho pák na obecenstvo, způsobů komunikace, vydírání, ovládání, násilí, přes aplikaci jiných směrů, zajímavé byly momenty pudové a samozřejmě nesmělo chybět mírumilovné poselství v duchu demokracie a absolutního potlačení přirozenosti lidské, pohádka o vyspělé, altruistické, pacifistické společnosti na budhistický způsob, která bude ozdobou vysněného Nového světa. Chyběl jen Antonín Dvořák. Přesto všechno mě to bavilo, zajímalo, obsazení mi nijak nedrhlo a jako názornou ukázku toho, jak málo stačí, aby lidé kupříkladu volili Volný blok, mi to přišlo sympaticky edukativní, vyloženě polopatické, což je v dnešní A/B době jenom k užitku. (29.07.2021)