Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Skvostný úvod, geniální závěr. To mezi tím je spíš průměr, ale výsledek je i tak na pět hvězdiček. Může za to především dechberoucí finále, kdy se divoká banda pustí do otevřeného a beznadějného boje proti celé armádě zlotřilých Mexikánů. Wild Bunch a Bonnie & Clyde patří k nejnásilnějším a nejkrvavějším filmům, jaké byly do té doby natočeny. Oba končí zpomalenými záběry dříve nevídaných masakrů, ovšem Peckinpah dovedl nápad Arthura Penna ad extremum, a dokonale výstižný pojem "krvavý balet" byl na světě... Wild Bunch, Bonnie & Clyde, Easy Rider či Night Of The Living Dead jsou svým novým, vpravdě revolučním pohledem na filmové násilí asi nejvlivnějšími snímky 60.let. ()
Za vše od přepadením vlaku dále bych nejslavnějšímu Peckinpahovu snímku s největší radostí vysolil plnou palbu a s klidem bych i postavil Divokou bandu na piedestal nejlepších westernů hned za Leoneho majstrštyky. Jenomže nemůžu, prostě nemůžu. To co mi v tom brání je rozjezdová hodina. Není zlá, to ne, ale je tak k uzoufání běžná a zaměnitelná s jakýmkoli jiným westernem (s výjimkou úplného úvodu samozřejmě) až to pěkné není. ()
A to že až Eastwood dokázal demýtizovať divoký západ. Už sa to dávno predtým podarilo Peckinpahovi. Divoká banda je možno najvýpravnejší western, aj keď už z trochu modernejšej doby. Pri zobrazovaní postáv sa s ničím nemazlí, všetci sú prehnití, skorumpovaní, špinaví a naša banda poriadne divoká. Mexičanky sú štetky a zaujímajú ich len peniaze, takže sa tiež dostanú na široký zoznam mŕtvol. Ďalej sa už vo westerne zájsť nedá. ()
Je předvečer První světové války, ovšem divoká banda vedená Pikem Bishopem žije jako za starých časů starého dobrého Západu. Právě zde Sam Peckinpah uplatnil naplno svou nenávist k moderní době a stvořil své nejzásadnější dílo. Mrtví se počítají na desítky, cynismus z filmu doslova kape. Herecké obsazení plné charismatických chlapáků, majících divoký západ vepsán v očích, je ve filmech pana režiséra samozřejmostí. Manifest Sama Peckinpaha a revoluce ve westernovém žánru. ()
Na westernové poměry solidně brutální podívaná, jejíž závěrečný masakr s kulometem v Aqua Verde patří mezi nezapomenutelné scény v dějinách filmu. Sam Peckinpah prostě má rád násilí, Divoká banda v tomhle ohledu nevypadá nijak uhlazeně a má velmi realistický náboj. To platí i o mnoha scénách, při nichž si museli "užít" zejména koně (vypíchl bych zpomalené záběry kutálení po písečné duně a pádu z podminovaného mostu do řeky, které nabývají až bizarně estetického dojmu). Výprava s působivými dobovými mexickými reáliemi se špinavými zarostlými Mexikány je přímo neuvěřitelná. V drsném světě drsných mužů v pojetí Peckinpaha nemají ženy místo, ty tu hrají pouze podřadnou roli "obšťastňovaček", případně proradných mrch. A v neposlední řadě je třeba zmínit Williama Holdena (Sunset Blvd.), který svým charismatickým výkonem dal vzpomenout na svá úspěšná 50.léta. ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (57)
- Roli Williama Holdena před jeho obsazením odmítli Lee Marvin, Burt Lancaster, James Stewart, Charlton Heston, Gregory Peck, Sterling Hayden, Richard Boone a Robert Mitchum. Marvin ve skutečnosti roli přijal, ale poté, co dostal lukrativnější nabídku – muzikál Paint Your Wagon (1969) - tak odřekl. (džanik)
- Filmovalo sa na oboch stranách americko-mexickej hranice. V rozmedzí od 25. marca do 30. júna 1968. (MikaelSVK)
Reklama