Strašáci

Brilantní studie násilí uprostřed zdánlivě klidné vesnice šokuje jednak závěrečným krutým střetem a hlavně geniálním výkonem Dustin Hoffmana v roli zdánlivě pasivního a ňoumovitého matematika, který v sobě objeví až snad zvířecí pudy při obraně vlastního domova. Skvělou Peckinpahovu režii (s působivým střihem) asi není třeba zdůrazňovat. (21.05.2007)

Obrovská lahoda.Rozhádaný manželský pár sa stane obeťou teroru skupiny robotníkov. A ide o jeden z najpôsobivejších počinov žánru, o ktorom je v tomto článku reč. Vzťahová dráma, napínavý thriller a fascinujúca štúdia násilia sú totiž namiešané do skvelého žánrového koktejlu. Perfektne nasnímaného, neuveriteľne zostrihaného a geniálne zrežírovaného. Sam Peckinpah využíva všetky svoje štylistické postupy, aby divákovi sprostredkoval pocity svojich hrdinov a je na to „radosť“ pozerať. Finále patrí k tomu najlepšiemu čo v žánri vzniklo. Bohužiaľ som to musel pozerať na dvakrát, takže som vypadol z atmošky ale aj tak jednoznačne 10/10 (28.10.2014)

Když jsem viděl Divokou bandu nebo Železný kříž, měl jsem Peckinpaha doslova za úchylnýho magora, který si v násilí a krvi libuje. Ale mýlil jsem se, protože tohle magor natočit nemohl. Zážitek z filmu je velmi nepěkný a velmi silný. Psychologicky velmi hodnověrná studie lidské osobnosti, za normálních okolností plné zábran, za nimiž to vře a pak, ve chvíli, kdy jde o krk, se ten shromažďovaný vztek dostane na povrch. Dustin Hoffman tu předvedl něco podobného jako o 20 let později Michael Douglas jako D-Fens ve Volném pádu (v obou filmech se taky objeví rozbité brýle hlavního hrdiny - možná symbol zábran, které padnou). Prvotní ňoumovství, vztek na vlastní slabost obrácený na manželku, postupně rostoucí vztek a závěrečná přeměna v obránce využívajícího všech prostředků k obraně vlastního domu a života, to všechno zahráno naprosto věrohodně a skvěle. V postavě Davida jsem na konci viděl zvíře (nemyšleno negativně) zahnané do kouta, z něhož je cesta jedině přes krev a pot. (17.06.2011)

No jo, ten venkov. Příroda, svěží vzduch, odpočinete si, lidi mají k sobě blíž, mají se víc rádi, morálka, ta je zde méně zkažená a jak si dovedou vzájemně pomáhat, vyjít si vstříc a vzít spravedlnost do svých rukou, zvlášť, když už ti ňoumové, kteří by se o obyčejný lidi měli starat, se starají jen o "pravidla." Tak pojeďme! Prožijme něco jiného, vzrušujícího, neodolatelného! To bude trip!!! (07.01.2008)

Z mého pohledu nejsilnější film Sama Peckinhapa, nesmírně působivé, zneklidňující drama věnované fenoménu násilí. Psychologicky přesné, hodnověrné, ve své absurdidě realistické, zraňující a hodně hořké... Pomalu se rozvíjející příběh konfrontace mezi intelektuálně zaměřeným vysokoškolákem a nevzdělanými venkoany a nabírá postupně na tempu a vrcholí šokujícím masakrem. Je to film o odlišných hodnotových žebříčcích, o neschopnosti kompromisu, ale především o temných pudech a potlačované agresivitě, která se skrývá v každém z nás a pokud jim okolnosti umožní se projevit, mohou napáchat neskutečné škody. Celkový dojem: 95 %. (01.04.2009)