Noc a mlha

Záběry to člověka rozdrtí, ovšem mě k dokonalosti chyběla autetičnost výpovědí přeživších oné zrůdnosti. Ten komentátor mi to ve finále dosti kazil a kazil vlasně i celou vážnost tohoto dokumentu, neboť mi lezl na nervy. Tohle si možná zasloužilo delší stopáž, delší záběry a možná, alespoň v mém případě i více ticha, o to by byl pak výsledný dojem silnější, takhle je jenom výrazný, ovšem jiným dokumentárním počinům se nevyrovná. Na padesátá léte výroby se i tak jedná o jeden z prvních povedených filmových pokusů, jak se vyrovnat s existencí těchto míst a činů. (22.06.2011)

Noc a mlha představuje dnes už dosti známé záběry z koncentračních táborů a ukazuje tak realitu tamnějších hrůz, která v padesátých letech - ještě deset let po válce - nebyla mnohým známa (ačkoli příležitost diváci dostali např. už v roce 1945 ve Wilderových Mlýnech smrti). Děsivost Resnaisem editovaný materiál neztrácí ani po letech, ačkoli sílu pramenící z němého úžasu už trochu ano. Připočteme-li naprosto nevhodně zvolený hudební doprovod (stejně tak by šel použít rozjuchaný swing), působí snímek spíše jako dobová než nadčasová záležitost. (23.08.2016)

Renomovaný francúzsky režisér, Alain Resnais, UKAZUJE desať rokov po skončení 2. svetovej vojny, bez servítky, bez akejkoľvek hlbšej cenzúry, koncentračné tábory so všetkým, čo sa ich týka, s tak sugestivnou odozvou, že 30. minút, úplne a bohato stačí, aby sa každý človek mohol zamyslieť nad niečim, pri čom, rozum ostáva stáť, systematická mašinéria, ktorá LIKVIDOVALA ľudí v tak veľkom množstve, že 6. miliónov, až 9. miiónov židov sa stali obeťami šialenej nacistickej, nenásytnej - IDEÓLOGIE. Ku dokumentu, som sa dostal, nezištnou náhodou, táto VEC, sa umiestňuje na najvyšších priečkach s tématikou - Holocaustu, ak nerátam i film - Saulov syn, tak najsilnejšia výpoveď na túto tému, v niektorých dokumentoch, by som našiel obrazy s Resnaisovho krátkometražného snímku Noc a hmla, ale nikto nepristupuje tak dôkladne s analýzou, ako tu. Okrem toho, v dlhých záberoch, sa kamera pohybuje vo farbe, po miestach, kde sa to všetko odohralo, do toho, sú zakomponované archívne zábery i fotografie, na ktoré sa veľmi ťažko pozerá... (29.04.2016)

Vskutku silný dokument, jehož hlavní devízou je autentický filmový materiál, z něhož musí každému nutně vyskákat husí kůže po těle. Pravděpodobně i skrze rok vzniku tohoto počinu je celé jeho vyznění jaksi emotivnější a působivější. Tohle zkrátka zanechá stopu a přestože po čase vám možná splyne s jinými dokumenty s tematikou holocaustu, to nejdůležitější v paměti zůstane - ono pověstné a zlověstné memento, kam až je člověk schopen zajít... (23.07.2017)

To je nejpůsobivější dokument o koncentračních táborech, který jsem kdy viděl (i když chápu, že Šoa, Zapomenuté transporty etc. byly více o zachycení individuálních výpovědí). Velice sevřený, se strohým komentářem, který jen glosuje obraz, s působivou hudbou. Působí stále neobvykle moderně. Nezapomíná, že v pozadí stáli Němci, ale zdůrazňuje, že to byli lidé, tedy, že není jistota, že to zopakují někde a někdy nějací neněmci (což se již také v různém měřítku stalo). I zlý duch si vane, kudy chce. (15.05.2011)