Smrtonosná past 4.0

Ježíšikriste, pitomečku ( nejpoužívanější slova Die Hard 4 ) -- Není to sračka, ale žádný opravdu povedený akční blockbuster jsem nedostal. Série není v prdeli, ale chuť jít do kina na pětku nemám vůbec.Takže 1.) Nízký rating JE vidět 2.) Bruce docela hláškuje, ale ve druhé půli i dost impotentně a naplano. 3.) Příliš moc "počítačových pasáží," nesnáším, když se ve filmu moc ťuká na klávesnici a probíhají transfery, downloady a dekódy, kterým stejně nerozumíme 4.) Směšné instantní minutové psychologické vsuvky. 5.) náklaďák vs. tank, ehm ehm (choze - ano ano, také jsme si vzpomněl na Ramba trojku) 6.) záporák na hovno -- Naštěstí jsem nic nečekal, takže nemůžu mluvit o zklamání. Čekám na Transformery :) P.S. "Jizvy jsou sexy, ne?" "Ne" (13.07.2007)

Noční můra všech IT techniků. Nebo spíše nejlepší komedie jejich života, jak se to vezme :o).....Ale jo. Wiseman to totálně nezpackal. Je to určitě nadprůměrný akční film, ale to je tak bohužel všechno. Být hardcore fandou série ´Die Hard´, musel bych se ptát: Kde jsou ty suché cynické hlášky, tak typické pro Johna Mcclanea? Kde jsou ty nečekané dějové zvraty, které tak zdobily ´dvojku´a ´trojku´? Svojí přímačarostí se Wisemanův film nejvíc blíží jedničce, ale na rozdíl od ní postrádá napětí, protože Willis má kostru asi z titánu a nezastavilo by ho, ani kdyby na něj spadnul Boeing. Jinými slovy - ta až komiksová nadsázka tenhle film zabíjí. To platí zejména o McClaneových protivnících - mrštý frantík, nepochybně starší bráška Spidermana, spadne z 10 metrů z helikoptéry na beton a pohodička. Ale to není nic proti Maggie Q - tu můžete několikrát praštit pěstí (aniž by se jí narušil make-up), fláknout s ní několikrát o stěnu (make-up pořád drží) a následně do ní napálit v plné rychlosti autem a s ní to ani nehne a ještě vám klidně nakope prdel. Sorry, Wisemane, ale na ´Aeon Flux 2´nejsem zvědavej, mě tyhle feministické superhrdinky už maličko nudí :o) (29.07.2007)

Čtyřka je oproti předchozím 3 dílům nejvíce nadupaná, tedy co se týče akce a triků, ale zároveň jde v mých o očích o zatím nejslabší díl (a ne zrovna o málo). Záporná strana sice přišla se sexy vedlejší záporačkou, ale ani ona spolu s nepříliš charismatickým hlavním zlosynem se nemohou rovnat bratrům Gruberům, spíš za nimi hodně zaostávají. Podstatnější je však asi proměna hlavního hrdiny. Je to prostě jinačí McLane, než jak ho zná divák z předchozích dílů; humor a šikovnost (na rozdíl od svého silně neoddělitelného vulgárního slovníku) sice neztratil, ale už nevypadá tak zranitelně (diváka o tom nepřesvědčí ani jeho neustále zkrvavené oblečení) a sympaticky obyčejně (John toho tady zvládá s výrazem suveréna snad ještě víc než za mlada). Navíc kromě několika parádních scén nebo dobrých nápadů (zaujal mě třeba trik s vodním hydrantem, nápad s tunelem…ehm, ne už tolik to dění v něm) byl divák svědkem hlavně mnoha přestřelených akčních sekvencí, narážím především na hrátky se stíhačkou a kamionem, kdy jsem se poprvé začal nechtěně smát, jak hloupé to bylo (to se mi tuším po celou sérii nikdy nestalo). Konec byl pro změnu příliš laciný, klišoidní a ani John ho se svými hláškami nedokázal zmírnit. Proto tentokrát pouze lepší 3*. „Sejmul jste autem vrtulník.“ – „Došly mi náboje.“ (03.05.2013)

John McClane je zpátky a drtí všechno co mu stojí v cestě, i to co mu v ní nestojí. Takovej drsňák prostě Bruce Willis ve svý kariéře snad ještě nebyl, sice sem to od toho čekal, ale že mi Bruce takhle na starý kolena naloží, tak to teda ne. Hned od začátku Wiseman divákovi šlehne do ksichtu jednu z nejlíp propracovanejch, nabušenejch a nejreálnějších akcí, co sem kdy viděl. To byl takovej masakr, že se to nedalo ani vydržet a do toho ještě cyberdrsnej Willis hláškuje.Člověk si pak řekne, jo jasně, všechno naládoval na začátek a je po prdeli, ale vono hovno, jede se dál a ve stejným stylu, možná už by se dál dalo trošku polemizovat o reálonosti akce, přece jen sou to fakt kaskadérský kousky, ale to filmu fakt neubírá, krom toho Willis pak všechno zachraňuje humorem a sledovat jak tam zase po několika letech Bruce všechny řeže, jako drsnej flojd McClane je pastva pro oči a pro mě nadpozemskej zážitek. Nicméně musim uznat,že Die Hard 4, se příběhem sune trošku k novodobýmu klišé, v podstatě obě zápletky jsou mírně, jak bych to řek, asi zastaralý nebo hodně používáný, působí to trošku kontrastně s přechozíma dílama, ale to mi fakt zakzit náladu u takhle velkolepých jatek nedokáže. (30.06.2007)

Len Wiseman, ten eklektický a bezduchý upíří synek a John McClane? Děláte si legraci? To ne! Leda že by... Bruce Willis měl životní formu a Len si udělal legraci z toho, co svými dvěma dosavadními filmy ztělesňoval – z hypermoderní akčňárny. Nuže, zázraky se dějí. Die Hard 4.0 je přesně takový akční koktejlek, jaký ho staromilci rádi popíjejí. Explozivní, ironický, duchaplný... okouzlující a strhující. Čím to? Popořadě: Willis má životní fazónu a jeho John by film utáhl, i kdyby byl scénář o třídu slabší. Scénář není o třídu slabší, je přesně tak řídký, jak je potřeba. Wiseman si na nic nehrál a natočil film bez zbytečných moderních obezliček, se zaujetím a jasnou vizí. Postaru, ale strašně strašně svižně. Timothy Olyphant je záporák k pohledání. Dokonalá kontradikce oplešatělého detektiva, chlapík, který si krví ruce nešpiní, ale používá vymoženosti moderního světa. Toho světa, který se stane smrtící arénou, v níž se stárnoucí detektiv, poslední mohykán svého druhu, utká s modernitou. Neobejde jí, neprotančí kolem ní s elegancí mistra kung-fu, nepodvede jí hackingem či nadpřirozenými schopnostmi, on jí rozčísne pěstí, kulkou, prostě chlapskou silou, na kterou jsme od Johna zvyklí. Detektiv NYPD se s moderním světem nechce kamarádit, on si proklestí cestu z bodu A do bodu B, hláškuje jako za mlada (a více), bruslí skrz nabušené a dechberoucí akční sekvence, obrňuje se klišé a patosem "dobrých poldů", který k 80. letům neodmyslitelně patří. Die Hard 4.0 je závan starých časů, poctivá filmařina s hrdinou, který je loser (a proto cool), s hrdinou, který je se vší hi-tech kulturou tak dokonale nekompatibilní, že připomíná vzteklého Dona Quijota. Narozdíl od toho Cervantesova ale větrné mlýny srovná se zemí, zkrvavený nasedne do ambulance a odjíždí kamsi do hollywoodského zlatého fondu. Dokonale osedlaný žánr, který jsem osobně považoval za krávu hnanou na porážku.Yippee-ki-yay, bastard! (30.06.2007)