Kika

Stále postupuji Almodovarovou fimografií nazpátek. Z pohledu dnešního diváka je dobré vědět, že Almodovar se stále zlepšuje. Kika je naprostá absurdnost, jak už ale bývá u Pedra dobrým zvykem, moc dobře natočená. Divák sice zírá, ale nenudí se. Tuzemec neorientující se na španělský film může v tomto filmu pociťovat absenci velké herecké hvězdy kalibru Cruz nebo Bardema. (25.10.2009)

Moc ti to sluší. Mohla bys být modelkou (...) Nechci být modelkou, ale bachařkou v ženské věznici. Almodóvarovy filmy jde obdivovat kvůli mnohým kvalitám - jedinečné obrazové kvalitě, okázalým erupcím filmařské imaginace, hrátkám s žánry, vtipu, osobitosti, skvělé hudbě. Dětinské hravosti, kterou sdílí s těmi nejlepšími, včetně milovaného Alfreda Hitchcocka. Jednu z kvalit, kterou byste tu hledali přinejmenším od druhé poloviny osmdesátých let marně, je variabilita. To svým způsobem zajišťuje vyrovnanou kvalitu i samotným Almodóvarem pečlivě budovaný dojem, že napříč jeho filmografií sledujete zvrhlou telenovelu, v níž stále stejní herci hrají různé, svým způsobem stále stejné charaktery, chycené v pseudo-ženských světech touhy, vášně, rozkoše a nervových zhroucení; vysokých podpatků, maminek a děvek nejroztodivnějších biologických pohlaví. Potěšení z nového tkví v detailech, jako zjevení Victoria Abril v roli nejspíš první YouTuberky nejen ve Španělsku nebo Peter Coyote jako americký spisovatel - Hořký měsíc je film, který Roman Polanski natočil Almodóvarovu vkusu namíru a natruc - protože je to přece jen daleko lepší film, než třeba taková trochu rozháraná Kika. (12.05.2022)

Tento film nabízí spoustu argumentů, proč Almodóvara kritizovat, či ho přímo nemít rád. Popravdě nejde úplně o standart (ale to žádný tvůrcův film) a i mě šel jen těžko zařadit. Režisér se nijak nesere se zběsilým představováním rozličným bizarních postaviček jeho filmového panoptika a hned je zasazuje do zvláštních situací, kdy divák chvílemi netuší, zda k tomu může bezpečně přistupovat jako ke komedii či ne. Já prozřel až u praštěné scény znásilnění hlavní hrdinky uprchlým pornohercem, kde už mi bylo víceméně jasné, že zde se na vážnou notu nehraje a i tak by se k tomu mělo přistupovat. Ostatně pak se divák smíří i s šíleně působící televizní moderátorkou jisté morbidní talkshow a nebo potrhlého vztahu lesbické hospodyně se svým bratrem. Odlehčenost trochu ubírá Almodóvarovu silnému citu pro drama, který známe například z Todo sobre mi madre nebo La mala educación, žánrově se tento film blíží spíše k režisérovu snímku Volver, v kterém je ovšem také více znát snaha o vyšší přesah a lidské drama. Na rozdíl od zmíněných totiž považuji Kiku spíše jako legrácku, kterou si Pedro uhnětl, aby se ze všech těch silných ženských dramat nezbláznil. Což tedy samozřejmě neznamená, že si z tohoto nemohu nic vzít, ostatně pro charakterovou studii je toto zlatý důl. (16.11.2020)

Film tak nevyrovnaný, kde se genialita střídá s nejhlubší trapností, až člověk znejistí, jestli ta genialita je skutečně geniální (oživování elektrickým proudem) a trapnost skutečně trapná (celá znásilňovací scéna s balkónovým vyvrcholením). Zkrátka jestli ten film je úplná sračka, nebo naprostá senzace. Volím zlatou střední. (31.01.2010)

První Almodóvarův film, u kterého jsem se smála. Některé okamžiky byly fakt vtipné. Něco bylo sice zavedeno do extrému (např. investigativní reportérka chodící v prazvláštním obleku s kamerou na hlavě), ale podle mě to k filmu patřilo. Jak už bývá u Almodóvara zvykem, nechyběly různé sexuální úchylky, originální milostné scény (k těm řadím i znásilnění) či transexuál. (23.05.2006)